Šokovala mě ta rozsáhlá opatření, nejsou adekvátní, říká plicní lékařka Martina Vašáková

Vedete v Thomayerově nemocnici plicní kliniku, kde se léčí i pacienti s nákazou novým koronavirem. Kolik jich vaší péčí zatím prošlo (Stav ke dni 27. 4., kdy byl rozhovor dokončen)?

Naším lůžkovým oddělením specializovaným na COVID-19 prošlo zatím pětatřicet pacientů. Hospitalizujeme samozřejmě jenom ty, jejichž stav to vyžaduje, čili ty s covidovým zápalem plic anebo v celkově špatném stavu. Většina nepotřebovala žádnou podporu dýchacích přístrojů a byli propuštěni do domácí péče, osm pacientů jsme umístili na jednotku intenzívní péče, případně přeložili na anesteziologicko-resuscitační kliniku, kam jsme překládali i dvě nové pacientky s rozsáhlým oboustranným zápalem plic. U obou jde o profesní nákazu.

Zemřel někdo?

Zemřelo devět pacientů. Jednalo se o seniory, většinou starší osmdesáti let a měli řadu dalších závažných diagnóz.

Jak a čím pacienty léčíte? Četla jsem, že připravujete léčbu krevní plazmou od dárců vyléčených z COVID-19. Podává se už v USA, v Itálii či Německu.

Už od počátku všem pacientům dáváme antimalarikum Plaquenil, dostupný lék, u něhož existuje alespoň nějaký důkaz, že dokáže mírnit poškození plicní tkáně způsobené koronavirem. Sháníme i různé nové protivirové preparáty. Jeden z nich brání vstupu koronaviru do plicní buňky, a protože je to lék původně určený pro léčbu řídnutí kostí, osteoporózy, měl být dostupný. V Česku je registrován, ale ještě tu fyzicky není. A čekáme i na japonský favipiravir.

A co ta plazma?

Plazmu už pacientům podáváme, poprvé v pondělí 20. dubna. Zřejmě jako první v republice. Využili jsme toho, že jsme měli mladé pacienty, kteří jsou již čerstvě vyléčení. Dostali ji i poslední tři pacienti, kteří jsou nyní hospitalizováni na ARK. Plazma je z teoretického hlediska dobrá v tom, že dokáže jak zabít nebo inaktivovat mikroby, které ničí plicní tkáň, tak vyladit reakci imunitního systému. Ta totiž může být často nebezpečnější, agresívnější než samotný virus.

Virus ničí především plíce. Vy jako pneumoložka máte pro léčení onemocnění COVID-19 potřebné zkušenosti. Předpokládala jste, že se může nový typ viru objevit a způsobit pandemii?

Víte, my plicní lékaři řešíme pandemie dnes a denně. Léčíme kupříkladu tuberkulózu, jejíž pandemie stále trvá, přestože se o ní nemluví. Tuberkulóza zabije celosvětově 1,5 miliónu lidí ročně. Ale to je každému v podstatě jedno, nikdo ty zemřelé neodpočítává. U nás zabije naštěstí jen málo lidí, nakažené umíme zachytit, izolovat, dohledat kontakty a léčit. Každoročně bojujeme i s chřipkou, která mívá rovněž ohromný rozsah. Abych se tedy vrátila k vaší otázce: že se objeví nový virus, jsem jako lékařka teoreticky předpokládala. Ale ani minutu jsem nepředpokládala, že získá tak extrémní, nepřiměřenou pozornost. Šokovala mě ta rozsáhlá opatření. Když virus přišel, myslela jsem si: „Ano, nějak nás postihne, promoříme se, budeme se muset s ním sžít, budou nějaké ztráty na životech, koneckonců chřipka jen v Česku zabíjí každý rok stovky až tisíce lidí.“ Od samého začátku opakuji, že máme kolem sebe a v sobě víc virů, třeba metapneumovirus, který dokáže „parádně“ zabíjet, a přesto si ho nikdo nevšímá. Takže jsem nečekala, že nový virus vyvolá tak ohromnou reakci celosvětového strachu, izolací, uzavřených hranic, politických kroků, jež někdy zacházejí až za hranice nutných opatření.

U vás na klinice byl po jistou dobu hospitalizován i první vážný český pacient, taxikář, jehož zdravotní stav sledovala prakticky celá země. Proč byl od vás v průběhu léčby převezen jinam?