Medicína už dnes překonává sci-fi, říká docent Jiří Malý
Koronavirová pandemie odhalila silné i slabé stránky zdravotnických systémů. Jaká ale bude medicína budoucnosti a může být současná krize akcelerátorem dalších změn? „Za deset patnáct let vlivem moderních technologií možná zažijeme v medicíně věci, o kterých se nám dnes ani nezdá,“ říká docent Jiří Malý (45), chirurg a zástupce ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Pane docente, nebyla panika kolem koronaviru až moc velká a zbytečná? Když se podíváme na úmrtnost, tak do poloviny června zemřelo v Česku zhruba stejně lidí jako v posledních letech. Neudělala vláda a další instituce chybu, že přijaly tolik omezení?
Ve chvíli, kdy přišly první informace z Číny, nebylo jasné, co se tam přesně děje, jak rozsáhlý problém to bude. Když se virus dostal relativně blízko, například do severní Itálie, kde navíc byly v té době desítky tisíc českých turistů, museli jsme reagovat. Bylo jasné, že covid-19 má jiný průběh než klasická chřipka, na některých místech byla velká mortalita. Ano, přiznávám, že tehdy jsme se lekli a rychle uzavřeli část provozu. Nebyl to ale žádný zmatek, byla to promyšlená reakce v zájmu ochrany našich pacientů i ochrany zdravotnického personálu, aby systém nezkolaboval. Tomu jsme museli zabránit. A to se podařilo.
Takže jste k tomu ani nepotřebovali žádné nařízení vlády či ministerstva zdravotnictví?
Byla to z naší strany především prevence. Vidíte na obzoru velký průšvih, tak mu chcete za každou cenu nějak předejít. Ve většině případů disponujeme kvalitními informacemi, ale v té době ani špičkoví světoví odborníci, jako jsou lidé z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, kteří pracují s viry a vyvíjejí účinná antivirotika, neměli na začátku krize dostatečné informace o této nemoci. Upřímně řečeno, komplexní přesný obraz nemáme ani dnes. Proto si nemyslím, že omezení provozu zdravotnických zařízení bylo přehnané.
Možná z vaší strany ne, ale politici vydávali někdy zcela zmatená a protichůdná rozhodnutí, která se měnila v průběhu hodin.
Je to možné, ale my jsme dlouhodobě úspěšné zdravotnické zařízení, dokážeme se v podobných případech rozhodnout sami a podle toho, jak je to nejlepší pro pacienty.
Pokud jde o stát, ten teď rozdává peníze na všechny strany a desítky miliard míří i do zadlužených nemocnic. Zdůvodňuje se to dopady koronaviru. Není to pro dobře hospodařící nemocnice vlastně demotivující? Neúspěšným se prostě pomůže víc.
V tomto případě velkou roli u některých velkých nemocnic hrají dlouhodobé aspekty. Část z nich si nese zátěže v podobě minusového hospodaření z minulosti, které současný management nemá šanci bez pomoci státu vyřešit. Pokud máte dluh miliardu či více, tak to i při dnes dobrém hospodaření těžko zaplatíte. Pokud někde vznikla před lety černá díra, myslím si, že stát by ji u nemocnic, které řídí, měl zasanovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!