Vystrčil: Návštěvu Tchaj-wanu tiše akceptují i někteří vládní politici a úředníci, ale bojí se prezidenta
Žádná cesta žádného ústavního činitele nevzbudila v posledních letech tolik pozornosti, jako návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wanu. Uskuteční se od 30. srpna do 5. září, ale odmítá jí jak čínská vláda, tak prezident Zeman, premiér Babiš či ministr zahraničí Petříček. „Situace, kterou zažíváme kolem této návštěvy, je vyvolána především servilitou některých českých představitelů k Čínské lidové republice. A já servilní nebudu,“ říká k tomu v rozhovoru pro Reflex předseda Senátu Vystrčil.
Čína podmiňuje ekonomickou spolupráci s ostatními zeměmi politickými ústupky. V minulých týdnech a měsících kvůli vaší cestě Peking poměrně agresivně vyhrožoval i Česku. Tchaj-wan je sice demokratická země, ale nezaznamenal jste něco podobného při přípravě cesty i u něj? Tedy – něco za něco?
Nezaznamenal. To by pak nedávalo ekonomický smysl, protože to v konečném důsledku může deformovat byznys. Mám pocit, že Tchaj-wan má stejný zájem jako my – aby byla naše spolupráce na ekonomické, politické, vědecké, kulturní či akademické úrovni oboustranně výhodná. Jinak by ani nebyl důvod, abych tam jel. Věřím, že se to podaří a že podobnou cestou by se pak mohly vydat i další země EU.
Jenže ústavní činitelé z ciziny na Tchaj-wan kvůli odporu Číny nejezdí. Loni v květnu tam byl předseda belgického senátu Jacques Brotchi, ale nedostalo se mu takového přijetí, které čeká vás a jeho cesta ani nebyla tolik medializována. Čím si to vysvětlujete?
Cesta českého Senátu je symbolická v tom, že se potkají představitelé dvou demokratických zemí, přestože si to jedna nedemokratická země nepřeje. To je důkaz svébytnosti, nezávislosti a suverenity obou stran. Proto je tomu dána i odpovídající důležitost. S panem Brotchim jsem si nedávno telefonoval. Mimochodem popřel zprávy, že by jeho cesta měla nějaké hospodářské dopady na ekonomické vztahy mezi Belgií a Čínou. Tím přitom straší někteří politici a další lidé i u nás. Já si myslím, že se to nestane.
Jak ale vyvažovat vztahy s Čínou a Tchaj-wanem, protože ekonomicky máme spolupracovat s oběma státy, ale Peking považuje ostrov jen za svoji odštěpenou provincii.
Vyvažovat se má až poté, kdy bude jasné, že někdo nenarušuje principy svobody, demokracie a suverenity České republiky. Některé věci jsou nepřekročitelné. Pokud někdo využívá byznys a určitou ekonomickou závislost k tomu, aby byly ohrožovány naše základní hodnoty, tak to nelze akceptovat. Pak se musí s vyvažováním přestat. Situaci, kterou zažíváme kolem cesty na Tchaj-wan jsou vyvolány servilitou některých českých představitelů k Čínské lidové republice. A já servilní nebudu.
Už od vzniku samostatné České republiky bylo ale kritizováno, že nemáme jednotnou zahraniční politiku. Vždy tu byla poněkud rozdílná diplomacie Hradu, vlády a ministerstva zahraničí. Teď k tomu ještě přibyl Senát. Je to správně? Dokážeme takto dobře obhájit naše národní zájmy?
Nesouhlasím s vaší interpretací. Máme jednu zahraniční politiku. Podívejte se na stanoviska k Bělorusku, tam nejsou zásadní rozdíly. Existuje i parlamentní diplomacie, na které se podílí také Senát. Nejsme samozřejmě všichni na stejné vlně, ale podle Senátu u nás chybí v případě vztahů s některými zeměmi rázná a důsledná obhajoba naší suverenity. My ji chceme do české zahraniční politiky doplnit i cestou na Tchaj-wan, protože proud, který reprezentujeme, byl předtím oslabený, ale přitom do parlamentní diplomacie patří.
To mi ovšem nezní jako jednotná zahraniční politika, když je prezident, premiér a ministr zahraničí proti vaší cestě na Tchaj-wan.
Myslím si něco jiného, protože vím, že tento náš proud je tiše akceptován i ministerstvem zahraničních věcí, které tvoří českou diplomacii. Dokonce i někteří členové vlády jej akceptují.
Moment, kdo konkrétně to akceptuje z ministerstva zahraničí a vlády?
Oni to nebudou říkat nahlas, protože se bojí pana prezidenta.
Takže mi to neřeknete?
Myslím si to. Zkoumejte, třeba něco zjistíte.
Zkusíme. Na Tchaj-wan s vámi jede i na 50 podnikatelů. Tento ostrov patří mezi nejkonkurenčnější trhy světa, mohou se tam české firmy vůbec prosadit?
Mohou, protože s námi jedou špičkové firmy v některých oborech. Například královehradecká firma Generi Biotech, která patří Radovanu Haluzovi, vyvinula několik souprav na detekci nemoci koronaviru Covid-19, jež jsou podle expertů na nejvyšší světové úrovni. Ta by mohla spolupracovat i s nejvyspělejšími tchajwanskými společnostmi. To platí i pro další firmy, které tam jedou. Věřím, že některé by mohly spolupracovat s partnery s Tchaj-wanu a vyrábět pak technologicky špičkové výrobky u nás. Nejde jenom o navázání spolupráce tam, ale i o dalšího lákání tchajwanského kapitálu do Česka, s čímž zde ostatně máme letité velmi dobré zkušenosti. Příkladem je společnost Foxconn, která je dokonce druhým největším exportérem z České republiky. Tchajwanské firmy zde vytvořily už kolem 24 tisíc pracovních míst.
Podle programu cesty máte schůzky nejenom s mnoha politiky, ale také tchajwanskými společnostmi a bankami. Myslíte si, že některé z nich v blízké budoucnosti mohou také zamířit do Česka?
Doufám v to. Máme zájem, aby další tchajwanské firmy, zejména ty, které se věnují moderním technologiím, měly v Česku základnu pro celou Evropu. Že by se další IT výrobky produkovaly u nás. Proto budeme mít i jednání s významnými tchajwanskými institucemi a bankami, které uvažují o otevření svých nových poboček tady. Nejde proto při naší cestě jen o české firmy, ale i o ty z druhé strany. Jednat máme také o možnosti otevření přímého leteckého spojení mezi Prahou a Tchaj-pejí, protože loni u nás bylo 190 tisíc tchajwanských turistů.
Očekávání u podobných cest českých vrcholných politiků jsou vždy velká, ale pak se přísliby mnohdy vůbec nenaplní. Je reálné, že něco z toho, o čem budete jednat, se stane?
Celá cesta je koncipována tak, aby to bylo reálné a realizovatelné. Politici tomu mohou pomoci, ale pak už to záleží na ochotě a schopnosti jednotlivých firem. My k tomu jen vytváříme předpoklady. Chci, aby se více otevřela politická a ekonomická komunikace s Tchaj-wanem, to by pomohlo českému hospodářství. Navíc v době koronaviru se jasně ukázalo, že nemáme být tolik závislí na některých strategických výrobcích z dovozu, například z Číny. Myslím důležité zdravotnické pomůcky. Měly by se více vyrábět v Česku. I ve spolupráci s firmami z Tchaj-wanu.
Všechny země světa zasáhl koronavirus, jak ten ovlivní návštěvu Tchaj-wanu, který zatím drží poměrně přísná opatření vůči cizincům?
Senátní delegace, podnikatelé i doprovod budou muset striktně dodržovat některá pravidla. Musíme mít všichni negativní test před cestou, pak budou další testy v době pobytu, omezen bude i pohyb venkovními prostory na ostrově. Pravidla platí pro všechny a já to respektuji. I když v tomto to bude návštěva skutečně výjimečná. Některá doporučení při kontaktu s dalšími lidmi jsme dodržovali i před cestou. Proto jsem vám nemohl podat ruku, když jste přišel. Ochrana zdraví bude i v případě cesty na Tchaj-wan zcela prvořadá.
S tím souvisí i to, že nepoletíte českým armádním letadlem, ale s tchajwanskou společností?
Ano. Minimalizuje se tím možnost nákazy koronavirem, protože při cestě vládním letadlem bychom museli mít mezipřistání. Vyhovíme tím i současným přísným zdravotním nařízením na Tchaj-wanu. Dále jsme potřebovali větší letadlo, protože o cestu byl enormní zájem. Poletíme vyhrazeným letem přímo z Prahy do Tchaj-peje.
Kolik Senát za tchajwanské letadlo zaplatí?
130 000 euro. To je méně než kolik, jak říkal pan ministr obrany Metnar, by se platilo za vládní letku. A podnikatelé si platí cestu každý sám.
V říjnu budou volby do třetiny Senátu a podle odhadů v něm ještě více posílí opoziční strany, které tam dominují už teď. Co to bude podle vás znamenat, když Senát je dnes vnímán jako protiprezidentské a protivládní těleso? Například i kvůli cestě na Tchaj-wan.
Nemyslím si, že jsme protiprezidentské a protivládní těleso, jen chráníme ústavnost, vládu práva, svobody a demokracie. Když to někdo nedělá, tak se proti němu vymezujeme. Chráníme hodnoty, které považujeme za správné. A jak bude Senát pracovat po říjnových volbách, to ukáží až jejich výsledky.
Přesto, budete na podzim opět kandidovat na předsedu Senátu?
Počkejme si po volbách.
Rozhovor s předsedou senátu Milošem Vystrčilem najdete v Reflexu č. 35, který je k dostání od čtvrtka 27. srpna 2020 v trafikách a na webu ikiosek.cz >>>
