Nežijeme v pandemii, ale infodemii, říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima

Kdo za vaším univerzitním ­projektem testovacích souprav stojí?

Tým profesora Kmocha z první lékařské fakulty UK, který se už několik desetiletí věnuje problematice molekulární genetiky. Do testování byl zapojen od jara letošního roku.

Kdy budou testy k dispozici?

Začátkem října. Bude platit: jeden výtěr, jedna souprava, jedno měření. Uplyne hodina, maximálně hodina deset, a vy budete vědět, jestli jste covid negativní, nebo naopak chřipka pozitivní, či úplně negativní.

Co si od toho slibujete?

Až na podzim klesnou teploty a přibudou příznaky respiračních onemocnění, řada lidí bude vyděšená a pocítí strach z virových nebo bakteriálních onemocnění. Jedním výtěrem buď potvrdíme, nebo vyvrátíme jejich obavy. V poslední době jsem se často ptal lidí, jestli měli chřipku. Odpověděli, že ano, a to několikrát. Když se zeptám, jestli je někdo vyšetřoval, odpovědí, že ne. Takhle budou mít jistotu, jestli mají chřipku, covid-19, nebo jen nachlazení.

Může si test udělat člověk sám?

Teoreticky ano, ale nepředpokládám, že má někdo na sporáku termocykler na PCR a přístroj na izolaci nukleových kyselin. Takhle souprava bude určena hlavně pro malé i velké laboratoře a nemocnice.

Kdo ji vyrábí?

My jako univerzita nemáme výrobní kapacity. Pro tento účel jsme založili dceřinou společnost Univerzity Karlovy s názvem GeneSpector, s. r. o., a to spolu s dalšími třemi komerčními subjekty. V této kooperaci jsme schopni na trh dodat nyní okolo miliónu testů a můžeme je i výrazně zvýšit, podle poptávky. Klíčové know-how pro transportní roztok viRNAtrap™ pochází z týmu profesora Kmocha.

Americký epidemiolog Mina z Harvardu navrhuje, aby se u člověka testovala nejen přítomnost viru, ale i jeho množství. Důvodem je, že až 90 procent nakažených má tak málo viru, že nejsou pro své okolí nebezpeční. Co tomu říkáte?