Designérka Markéta Kratochvílová: Hranice mezi šperkem a tělem nemusí existovat!
Je stejně nepřehlédnutelná jako její šperky – ať už jde o klip na nos, výrazné prsteny, dosahující až k hřbetu ruky, nasazovací ozdoby na zuby, či pozoruhodné závěsné náušnice. Pro letošní Designblok, který se uskuteční ve dnech 7. až 11. října, připravila Markéta Kratochvílová (32) kolekci šperků, vycházející z klišovitých symbolů lásky. Výsledek je důkazem, že i z banality může vzniknout výsostné umění.
Vzpomenete si na svůj první šperk?
První šperk jsem dostala od táty, jenž je zlatník – jím vyrobené náušničky a zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru placičky, do které jsem jako malá kousala, takže jsou v ní dodnes vidět otisky zoubků. A když mi pak vypadly mléčné zuby, táta mi je pokaždé zasadil do zlata a navlékl na řetízek, který jsem nosila kolem krku, takže jsem vypadala trošku jako kanibalka, ale mně se to hrozně líbilo… To až časem se pro mě šperky od táty staly nevyžádanými dárky, protože už jsem měla vlastní vkus, který nějací zlatí motýlci nebo zdobené mašličky opravdu nemohli uspokojit – to jsem si na sebe fakt odmítala vzít!
Takže to byl váš otec, kdo vás přivedl k navrhování šperků?
Kdepak – ke šperkům jsem se dostala mnoha oklikami. Nicméně odmalička jsem hrozně ráda kreslila, takže mě naši dali na základní uměleckou školu, na střední jsem studovala grafický design, a když jsem si vybírala obor na UMPRUM, zaujal mě nejvíc ateliér Evy Eisler – a ten měl základ právě ve šperku. Svým způsobem to byla náhoda, za kterou jsem ovšem byla nesmírně vděčná, protože právě Eva Eisler mě později nesmírně inspirovala a stala se mým mentorem. Ostatně ve své diplomce, za kterou jsem získala cenu Czech Grand Design, jsem se zamýšlela nad tím, že vlastně vůbec nemusí existovat hranice mezi šperkem, módou a lidským tělem – svým způsobem jsem tím chtěla trochu rozvířit debatu nad současným významem něčeho tak tradičního, jako je šperk.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
