Autor světových bestsellerů Walter Isaacson: Věřím, že kráčíme do věku biotechnologických inovací
Walter Isaacson (68). Gigant americké žurnalistiky, spisovatel, historik a bývalý ředitel CNN i šéfredaktor časopisu Time. Oba jeho bestsellery, Steve Jobs a Leonardo da Vinci, vyšly brzy po originálním vydání i v češtině, oba také symbolicky rámují jeho celoživotní zájem o vliv moderních technologií na náš život. S Reflexem se – v jediném rozhovoru pro Českou republiku – podělil pár týdnů před americkými prezidentskými volbami o svou, relativně optimistickou vizi budoucnosti světa.
Na Oxfordu studoval filozofii, politologii a ekonomii, na Harvardu historii a literaturu. Kromě stovek esejí pro časopis Time napsal i další tři ceněné biografie Henry Kissinger, Benjamin Franklin a Albert Einstein (česky 2018) – a mimo jiné i titul Inovátoři (česky 2015) o amerických vynálezcích moderního věku. Nově pak v češtině vychází sbírka vybraných esejů za posledních 30 let o „hledání geniality“. Jmenuje se Vůdcové, myslitelé, hrdinové, vydalo ji nakladatelství Práh a na jejích stránkách se setkává Madeleine Albrightová s Henrym Kissingerem, Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem nebo Bill Gates se Stevem Jobsem.
Ve vaší eseji Věk biotechnologie zmiňujete dvouletou pandemii španělské chřipky v letech 1918 až 1920, která stála svět víc než 20 miliónů životů. Kde je v souvislosti s koronavirem ten pokrok, proč nám ani v roce 2020 nezbývá nic jiného než si mýt ruce a nosit roušky?
V medicíně a biologii jsme se za posledních sto let v boji proti bakteriím posunuli, nejviditelněji díky penicilínu, ale naše schopnost bojovat s viry a rakovinou opravdu příliš nepokročila. Proto si myslím, že další vlnou inovací budou zvláště nyní, po skončení pandemie, na míru ušité genetické nástroje. A pokročíme snad i v léčbě rakoviny. Vždyť když i tak známýmuž jako Steve Jobs dostal rakovinu slinivky, byl to pro něj ortel smrti.
Vaše biografie o Jobsovi vyšla necelý měsíc po jeho skonu v roce 2011. Byl to on, kdo za vámi přišel, abyste jeho autorizovaný životopis sepsal. Proč si vybral právě vás?
Řekl mi tehdy, že každá kniha, kterou jsem dosud vydal, byla o kreativitě vycházející z průsečíku krásy, umění a vědy. To jsem si do té doby vůbec neuvědomil. Řekl, že přesně tam se nacházeli Albert Einstein i Benjamin Franklin, hrdinové obou mých předešlých knih – a že to je také téma jeho života.
Kdo ze současných technologických lídrů má talent skloubit humanitu, krásu, vědu i umění?
V těchto dnech bohužel moc nikdo. Hodně technologií je nyní poháněno především inženýry. Respektuji ovšem Billa Gatese, je velice lidský a je to vidět na jeho činech. Své dovednosti používá na inovace, což je jeho silná stránka, kterou aplikoval na řešení globálních problémů – od zdraví planety až po změnu klimatu. Myslím, že je motivován hlubokou touhou učinit lidstvo lepším.
Ale je někdo další?
Jeff Bezos (zakladatel, prezident, výkonný ředitel a velkoakcionář amerického internetového portálu Amazon.com, od roku 2017 nejbohatší muž planety; pozn. red.) má také cit pro propojení mezi lidmi, cit pro to, aby poznal, na co budou lidé reagovat emotivně. Proto je Amazon tak úspěšný.
Jeff Bezos byl Osobností roku časopisu Time v roce 1999… Ale to už je dvacet let.
Amazon byl v roce 1999 velice malá společnost a možná si pamatujete, že právě tehdy začala na světových trzích splaskávat internetová bublina. A spousta lidí mi říkala, že budu vypadat hloupě, když dám Jeffa Bezose na titulku jako Osobnost roku, protože celá tahle záležitost s internetem přece vybouchne, nakonec to nebude nic moc znamenat. Tehdy jsme si uvědomili, že internetová bublina může splasknout, ale Jeff Bezos byl víc než jen tvůrce internetové firmy. Vytvářel nový svět osobních služeb, zaměřený na zákazníka, něco, co přetrvává. Do stejné kolonky bych dnes umístil Larryho Page a Sergeje Brina, zakladatele Googlu, Marka Zuckerberga za vynález Facebooku a samozřejmě Steva Jobse a další lidi z Applu. Tak vyrostla generace podnikatelů vytvářejících v rámci digitální revoluce věci, které transformovaly naše životy: Facebook, Amazon, Google, Apple, Netflix a ostatní.
Transformovaly naše životy, ale v čem přesně je zlepšily?
Myslím, že teď stojíme těsně před vstupem do úplně nové éry. V jejím středu budou stát lidé, kteří vynalézají nástroje upravující genetiku, genetické vakcíny, genetické způsoby boje s virovými onemocněními. Budou to lidé, kteří budou mít v příštích dvaceti letech největší vliv. Už tu několik takových společností je: jednou z prvních byla Genentech. Pak tu máte lidi, jako Herbert Boyer, Stanley Cohen a Paul Berg, kteří vynalezli genetickou rekombinaci. Až vyjdeme z covidové krize, spatříme ve světě biotechnologií hodně inovací.
Bude tedy biotechnologie tou „příští věcí“, která přijde po iPhonu a internetových portálech, když sociální média jsou spíš slepou uličkou?
Když začneme od roku 2000, za zásadní považuji vynález editace genů CRISPR (zjednodušeně řečeno: „nůžky“ na stříhání DNA; pozn. red.), kdy výpočty a data budou propojeny s naším porozuměním molekulární biologii, aby se vytvořily nástroje proti rozličným dědičným nemocem či rakovině – a možná je také využijeme k pozměnění našich vlastních genů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
