Šéf hotelové asociace Václav Stárek: Věříme, že lyžaře na českých horách přivítáme ještě letos
Druhá vlna pandemie koronaviru a z ní vyplývající omezení jsou pro tuzemské hotely a restaurace stejně tvrdým úderem jako tomu bylo letos na jaře. Prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek v rozhovoru pro web reflex.cz odhaduje, že jen tuzemské pohostinství kvůli covidu letos přijde o 60 miliard korun.
S blížícím se příchodem zimy hoteliéři a provozovatelé restaurací v horských středicích věří, že vláda umožní provoz lyžařských areálů ještě v letošním roce. „Na situaci je nejnáročnější fakt, že nejsme schopni říci, jak se bude vyvíjet a lyžařská střediska musí již nyní zahájit přípravy k provozu, zajistit personál a zasněžovat. To jsou náklady, které by byly čistou ztrátou v případě, že by k zahájení provozu nedošlo,“ říká Stárek.
Kdy podle vás dojde v České republice k opětovnému otevření restaurací, i když třeba jen s omezenou otevírací dobou?
V současné době platí pravidla pro rozvolňování PES, takže termín otevření závisí hlavně na vývoji šíření onemocnění. Podle dostupných informací by to mohlo být od pondělí 30. listopadu, ale o tom bude ještě rozhodovat vláda v neděli. Podle těchto informací bychom tedy měli přejít do 3. stupně opatření, tedy restaurace otevřou s padesátiprocentní kapacitou a za stanovených hygienických podmínek, stejně tak by mělo dojít k uvolnění ubytovacích služeb. Detailní podmínky rozvolnění jsme navrhli ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu zdravotnictví.
Jak moc silný úder zasadila tuzemskému hotelnictví a pohostinství druhá vlna koronaviru? Lze ho co do následků a rozsahu nějak poměřit s první vlnou?
Dopady do všech oblastí cestovního ruchu jsou srovnatelné s jarním obdobím. Jen s tím rozdílem, že mnoho podnikatelů a firem je již finančně na skutečném konci svých sil. Předpokládáme, že celkově až 30 procent ubytovacích zařízení zůstane uzavřeno minimálně do konce roku, v Praze to bude více než polovina hotelů a penzionů. Nejedná se však pouze o samotná zařízení, poskytující služby, ale také o jejich dodavatele, kteří jsou prakticky ve stejně těžké situaci. U restaurací bude pak záležet na tom, na jakou klientelu se zaměřují a kde se nacházejí. Výhodu budou mít ti, kteří mají místní, opakovanou klientelu. Zde by mohl být opětovný rozjezd o něco rychlejší. Tam, kde začíná sezóna, tedy převážně v horských oblastech zase není dosud zcela jasné, zda a za jakých podmínek budou moci fungovat lyžařské areály, což bude i pro ubytování a stravovací služby zásadní faktor. O podmínkách provozu zimních areálů právě diskutujeme s vládou.
Podařilo se během léta alespoň částečně zacelit ztráty a finanční šrámy po první vlně?
To se rozhodně nepodařilo. Ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu a společností Nielsen jsme nedávno zveřejnili studii, ze které jasně vyplývá, že například provozovatelé restaurací i v místech intenzivně navštěvovaných turisty během léta, neměli šanci vyrovnat jarní propady, u ubytovacích služeb je situace podobná a ani kapacitně by to nešlo zvládnout. Vážíme si podpory domácích turistů, ale pokud by měli nahradit výpadek zahraničních, potřebovali by osm týdnů dovolené. Často se také hovoří o tom, že dodavatelé ztráty z gastronomických provozů nahradí v retailu. Ale studie ukázala, že zde jen na prodeji piva došlo k propadu o zhruba tři miliardy korun a podobně tomu bylo u ostatních alkoholických nápojů.
Je možné již nyní kvantifikovat ztráty v tržbách či ušlých ziscích za druhou vlnu?
V gastronomii to bude pravděpodobně 20 až 25 miliard korun v tržbách. Každý den uzavření restaurací to představuje 411 milionů korun ztrát. Celkově předpokládáme letošní propad ve spotřebě cestovního ruchu o 160 miliard korun, v pohostinství zhruba 60 miliard. U tržeb z ubytovacích služeb odhadujeme zatím roční ztrátu až na 80 procent. Cestovní ruch všeobecně je nejen u nás ale celosvětově na kolenou a velké problémy zaznamenává také letecká doprava. Co nám dělá největší starosti, jsou zaměstnanci, jejichž pracovní místa jsou stále více ohrožena. Dosud se daří přibližně 70 procent zaměstnanců stále držet, ale pokud by se měla situace opakovat, nepůjde to do nekonečna.
Dochází či ještě bude docházet k uzavírání hotelů a restaurací? Jsou nějaké oblasti či regiony, kde je toto riziko vyšší?
Nejvíce ohroženým regionem z pohledu cestovního ruchu je logicky Praha. Ta byla branou do České republiky pro velkou část zahraničních hostů. Je na příjezdovém cestovním ruchu existenčně závislá a představovala celkem 60 procent cestovního ruchu v České republice. Je tedy zřejmé, že přestože byla učiněna opatření pro podporu domácího cestovního ruchu v Praze a tato podpora bude pravděpodobně pokračovat i následující půlrok, nachází se Praha, kde byl každý její jedenáctý obyvatel zaměstnán v cestovním ruchu, ve značné krizi, která se může promítnout také do životní úrovně mnoha občanů hlavního města.
Jak hodnotíte přístup státu k vašemu sektoru? Podařilo se nakonec zrealizovat projekty, kdy jste nabízeli hotelové kapacity pro lidi s covidem, kteří chtěli být v izolaci, ale nepotřebovali lékařskou péči?
To jsou dvě otázky. Co se týká podpory státu, podařilo se vyjednat některé podpůrné programy, z nichž nejdůležitější je program Antivirus na podporu zaměstnanosti, program dotací pro ubytovací služby a program pro kompenzaci nájemného. Co nám dělalo problémy, byly mnohé bariéry a omezení, které některým podnikatelům a firmám neumožnili všechny programy plně využít. Velmi pozitivně hodnotíme také skutečnost, že došlo ke snížení sazeb DPH, a to jak u stravovacích, tak ubytovacích služeb. Byl to jeden z našich dlouhodobých cílů bez ohledu na situace okolo pandemie Covid-19 a na rozdíl například od Německa se nejedná o dočasné opatření, ale trvalé, které by mělo v dlouhodobém horizontu pomoci s restartem služeb.
A ta nabídka hotelových kapacit?
Pro případ potřeby jsme nabídli státu ubytovací kapacity, které by mohly uvolnit lůžka v nemocnicích pro pacienty, kteří potřebují intenzivní lékařskou pomoc. Jsme stále připraveni tak učinit i do budoucna, přestože tato lůžka nebyla nakonec potřeba, což je ovšem dobrá zpráva z pohledu vývoje pandemie v naší zemi.
Za dveřmi je začátek zimní sezóny, která je životě důležitá především pro horská střediska. Jaká od ní máte očekávání?
Jsme národ lyžařů a na české hory každoročně přijíždí až 2,5 milionu návštěvníků. Jedná se o pohyb na čerstvém vzduchu a myslím, že i jistou formu duševní relaxace po podzimním omezení pohybu obyvatel. Bylo by tedy dobře, pokud bychom mohli lyžařská střediska ještě letos zpřístupnit. Je však třeba zajistit skutečně účinná bezpečnostní opatření, abychom se nedostali do situace, kdy bude opět nutné uzavírat služby a obchod. Na situaci je nejnáročnější fakt, že nejsme schopni říci, jak se bude situace vyvíjet a lyžařská střediska musí již nyní zahájit přípravy k provozu, zajistit personál a zasněžovat. To jsou náklady, které by byly čistou ztrátou v případě, že by k zahájení provozu nedošlo. Tedy opět nejistota. Věříme však, že lyžaře na českých horách ještě letos přivítáme.
Očekáváte v příští období nějakou pomoc od státu ve formě úlev, dotací či podpor?
Chtěli bychom, aby se znovu obnovil program COVID – ubytování na podzimní období. Je třeba v rámci Evropské unie vyjednat navýšení Dočasného rámce podpory, který v současné výši 800 tisíc eur na společnost již vylučuje mnohé velké společnosti a zaměstnavatele z možnosti čerpat jakoukoliv podporu. Bude třeba nalézt formu pomoci také pro dodavatele a v neposlední řadě se musíme zabývat budoucností, tedy podporou cestovního ruchu všeobecně jak v zahraničí, tak na domácí scéně.
