České hlavy: Organický chemik Radim Nencka a Molekulární biolog Evžen Bouřa o viru, labu a vášni pro vědu

Zkoumáte SARS koronavirus 2, způsobující covid-19, od samého propuknutí pandemie. Co za náhodu k tomu vedlo?

Evžen Bouřa: My se plus RNA virům věnujeme dlouhodobě, takže jakmile se objevily zprávy o tom novém, nebezpečném, byli jsme opravdu hodně zvědaví. Čekali jsme jen na to, až se opublikuje genom a budeme moci na věci začít pracovat.

Radim Nencka: K té zvědavosti: jakmile totiž Číňané vyslali do světa zprávu, že mají problém s RNA virem, bylo jasné, že jde o problém poměrně zásadní. Nedávno jsem si mimochodem na internetu přečetl tu nehoráznost, že se Čína pokouší hodit zodpovědnost za koronavirus tentokrát ne na luskouny nebo netopýry, ale konkrétně na Českou republiku! Inu, z laboratoře to pravděpodobně uteklo jim, to si s Evženem myslíme oba.

E. B.: Důkazy pro to mít nikdy nebudeme, totalitární Čína nikdy nepovolí nezávislé vyšetřování, ale je zatracená náhoda, že jediná čínská laboratoř čtvrté, tedy nejvyšší bezpečnostní úrovně, která se zaměřuje na koronaviry, sídlí právě ve Wu-chanu. Na náhody podobného druhu moc nevěřím.

V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky je devětačtyřicet skupin o více než osmi stech zaměstnancích. Není asi zvykem, aby jiné dvě dlouhá léta spolupracovaly tak úzce jako vaše týmy…

E. B.: To je pravda, my už osm let spolupracujeme velmi těsně. V moderní vědě není možné být renesanční osobností typu Leonarda da Vinci a rozumět všemu. Každý z našich týmů má expertizu v jiném oboru.

R. N.: Máme štěstí, že jsme se našli – známe se vlastně už z koleje a pak jsme se před téměř deseti lety náhodně potkali na projektu, který jsme oba chtěli dělat; já jako organický, respektive medicinální chemik, Evžen jako molekulární biolog a krystalograf. Díky téhle náhodě jsme zjistili, že se naše přístupy výborně doplňují. Soustředit takové know-how v jediné laboratoři prakticky nejde.

E. B.: Abych to s těmi laboratořemi vysvětlil: u nás v ÚOCHB jich je, jak už jste říkala, 49 a nad jejich šéfy stojí už jen ředitel ústavu. Mají tak skutečně velkou autonomii. Většinu týmů tvoří studenti, bakaláři, magistři a doktorandi, část postdoci. Já sám mám v labu dvacet lidí, ale mnozí z nich chodí přes týden do školy a v laboratoři tráví třeba jen část jednoho pracovního dne, aby se něco přiučili.

Vakcína otevře společnost. Očkování by ale nemělo být povinné, říká biochemik Zdeněk Hostomský

Rozhovory

V rámci udílení vědeckých cen Česká hlava jste získali Cenu Czech Republic: The Country for the Future za základní proti­koronavirový výzkum. Letos jste o SARS-CoV-2 publikovali čtyři články v vědeckých žurnálech, včetně vysoce impaktovaného Nature Communi­cations…

E. B.: A naše druhá nejdůležitější publikace právě vyšla v časopise PLoS Pathogens. Možná je vědecky významnější než publikace v Nature Communications, ale nedá se prakticky využít pro návrh léčiv.

R. N.: Za tenhle rok jsme toho s našimi týmy udělali opravdu hodně, a to jsou některé objevy ještě pod pokličkou, zatím jsme je totiž nepatentovali. Hodláme z jedné námi objevené látky dělat léčiva. To probíhá v kostce tak, že nasyntetizujete nějaké látky, které s někým, jako je Evžen, otestujete a zjistíte, že jsou proti něčemu aktivní. Pak děláte s vybranou látkou spoustu dalších testů: Je ta látka toxická? Co dělá se zvířaty? Až poté můžete oslovit farmaceutické firmy. V tomhle případě je to rychlejší – máme skvělé vztahy s americkou společností Gilead Sciences. Její lidi nám pomohli s kontaktem na další farmaceutické firmy, jež mají ušlechtilý, filantropický zájem, aby se na léčbu koronaviru něco objevilo. Něco, co by nebylo a priori komerční, zato aby to rychle prospělo všem.

Minulý týden mi v Německu při rutinním vyšetření na klinice podával lékař ruku, roušku jsem měla jen já. Mezi řečí mi sdělil, že on se proti covid-19 rozhodně očkovat nenechá – že je to podobné jako s očkováním proti chřipce, totiž že kmeny mutují a vy můžete jako na potvoru ochořet nějakým novým, a že my s dobrou imunitou vlastně nemáme problém…

E. B.: Souhlasím s tím, že pro jedince s dobrou imunitou je očkování zbytečné, ale rizikových faktorů nemoci je víc, třeba diabetes. Mladý sportovec s cukrovkou bude mít velmi pravděpodobně těžký průběh. A pokud jde o srovnání s chřipkou: ty dva viry jsou si podobné v tom, jak se přenášejí nebo že jsou oba z Číny. Velký rozdíl však je, že chřipka velmi rychle mutuje a rok co rok vytváří nové kmeny, protože má segmentovaný genom, jehož jednotlivé části se mezi kmeny mísí. Koronaviry naopak ve srovnání s ostatními RNA viry mutují velice pomalu a virus vypadá léta víceméně stejně.

R. N.: Ještě té nemoci nerozumíme tak dobře, abychom mohli kvalifikovaně tvrdit do detailů, kdo bude mít jaký průběh. Rizikové skupiny by se však rozhodně měly nechat naočkovat; vakcíny chystané Pfizerem nebo Modernou jsou otestované a jedná se zřejmě o nejbezpečnější technologii vůbec. Otázka je, jestli ty firmy stihnou vyrobit tolik vakcín – stěží mají továrny schopné to rozjet ve stamiliónové kapacitě. Vakcína od Pfizeru se navíc skladuje v minus osmdesáti stupních Celsia, takže už distribuce bude náročná, běžné ordinace takovými mrazáky nedisponují. Na druhou stranu bylo v České republice potvrzeno 581 079 případů (k 14. prosinci; pozn. redakce) a bůhvíkolik set tisíc dalších onemocnělo a vyléčilo se mimo systém; všichni tihle lidé jsou vlastně alespoň do určité míry očkovaní. Mělo by se začít řešit, co s nimi – k jejich vakcinaci není důvod, zdržovalo by to a bylo by to zbytečné, navíc by byli vystaveni riziku vedlejších účinků, byť malému.

E. B.: Vakcína na covid-19 byla vyvinuta velice rychle, většinu času ale zabralo ověření účinnosti a bezpečnosti a bohužel i šílená byrokracie. I když umírají statisíce lidí, naše společnost se tak bojí, že by očkovaní měli drobné vedlejší účinky, že ji raději ne­uvede na trh. Řešení bylo otestovat účinnost na více dobrovolnících poté, co již byla prokázána bezpečnost – vždyť oni potřebovali 30 tisíc lidí a měli je za hodinu přihlášené! Zbytečná byrokracie nás stojí lidské životy.