Nanoroušky jsou opravdovým českým fenoménem, říka „Nano Lady“ Marcela Munzarová
Přezdívají jí Nano Lady. Marcela Munzarová (51) patří k několika málo ženám, které zastávají nejvyšší pozice v nanoprůmyslu. V oboru nanovláken je uznávanou osobností v Česku i zahraničí. Firma, kterou založila, z nich vyrábí netkanou látku, z níž se dnes především „šijí“ nanoroušky či nanorespirátory. Zachytí magických 99,9 procenta virů, ale i bakterie či prach. Je nanosvět jejím splněným snem? A na jaké novinky z oblasti nanoprůmyslu se můžeme v nejbližší době těšit?
Jak si mám představit nanovlákno?
Jako nitku tisíckrát tenčí než lidský vlas. Pouhým okem je neviditelné. Pro konkrétnější představu si vezměme vlákno dámských silonek: oproti tomu nejjemnějšímu je nanovlákno pětsetkrát tenčí. A naskládáte-li milióny či miliardy nanovláken nerovnoměrně na sebe a přes sebe, vznikne netkaná látka, pavučinka, na niž si můžeme sáhnout, až když váží jeden gram. Vrstva vážící přibližně jeden gram na metr čtvereční zhruba odpovídá blance, kterou vidíte pod skořápkou rozbitého slepičího vajíčka.
A z téhle látky se pak šijí nanoroušky a nanorespirátory?
Ano.
Vláknům se jako vystudovaná textilačka věnujete celý profesní život. Jak jste se dostala zrovna k nanomateriálům?
Poměrně jednoduše. Pocházím z Podkrkonoší, v Libereckém kraji žiji a v textilu pracuji už od vysoké školy. Textilní průmysl tady ještě v době mých studentských let prosperoval. Jenže po revoluci začal rychle skomírat. Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem musela vymýšlet pracovní náplň pro fabriku s třemi stovkami zaměstnanců, aby to dávalo hlavu a patu i v časech, kdy vztahy směrem na Západ moc neexistovaly, vztahy na Východ umřely a zaplavilo nás čínské zboží. Trenkovinu, látku na pověstné červené trenky a rudé prapory, kterou jsme tehdy dělali, už nikdo nechtěl. A pak jsem nastoupila do firmy vyrábějící zařízení na produkci nanovláken a odtud začala moje nanocesta.
Podnik, který vyrábí unikátní materiál AntiMicrobe Web R, z něhož se šijí ony nanoroušky či nanofiltry, jste vybudovala teprve nedávno. Patent je váš. Jste tedy skutečně dáma, která lapila koronavirus, jak se o vás píše?
Dá se to tak říct. Tenhle materiál z nanovláken je výsledkem několikaletého vývoje. Textilie je fakticky speciální typ filtru a filtr něco z okolí mechanicky lapá. Tedy i koronavirus.
To jste měla čich. Pandemie se rozjela loni na jaře, ale vy už jste měla připravené plány…
Jak se říká, štěstí přeje připraveným. My jsme na konci loňského dubna a v průběhu května dokončovali instalace strojů na výrobu nanovláken. Naším podnikatelským záměrem byla výroba materiálu na zdravotní náplasti sloužící k překrytí ran po popáleninách či po operacích a další typy filtračních materiálů. Záměr stále trvá, ale v pandemii jsme skočili rovnýma nohama do výroby materiálu pro nanoroušky a nanorespirátory. Kdyby mělo být úplně po mém, koronavirus by přišel o tři měsíce později a my bychom tehdy nezačínali na dřevěných krabicích místo pracovních stolů. Ale nakonec vše vyšlo. Nyní vyrábíme desítky kilometrů látky měsíčně.
Nanomateriál je schopný odfiltrovat viry a bakterie s účinností vyšší než 99,9 procenta. To je opravdu možné? Zní to jako reklama na dokonalost.
Samozřejmě. Je to dané strukturou a tloušťkou té nanovrstvy. Například koronavirus SARS-CoV-2 je velký zhruba 120 nanometrů a nanomateriálem díky jeho mnoha vrstvám nepronikne. Zachytí ho.
Jak přesně funguje látka z nanovláken a co je schopna zachytit?
Kde všude kromě roušek lze nanomateriály využít?
To vše a mnoho dalšího se dočtete dále v rozhovoru.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
