Dominik Feri: O samoděržaví Andreje Babiše, obavách z extremismu i vládě rekonstrukce

V poslední době váš Instagram sleduje i hodně starších lidí. Víte, čím to je?

Ono to funguje docela vtipně: hodně fanoušků přibylo v době Vánoc, protože byl čas popovídat si s dětmi a vnoučaty. A ti starší lidé se ptali, jak to, že mají mladí o pandemii takový přehled.

A oni že od Feriho?

Takže teď mě sledují třeba i dámy nad 70 let. Přitom podle statistik Instagramu je jenom 10 procent mých fanoušků mladších 18 let, největší podíl, 43 procent, tvoří lidé mezi 18–24 lety. Dalších 30 procent je pak v rozmezí 25–34 a ten zbytek, zhruba 17 procent, je nad 35 let. A právě ti významně přibývají. Moje trojúhelníky ale nejsou zpravodajský všelék, zobrazují jenom dynamiku současné situace.

Jak dalece vás sledující vnímají jako politika a jak dalece „jen“ jako rychlý a přesný informační kanál?

Z devadesáti procent mě sledují lidé, kteří mohou jít k volbám, ale jsem si dobře vědom, že části mých sledujících je politika úplně cizí. Taky otevřeně přiznávají, že žádného politika nikdy nesledovali, teprve teď začali. Což je, myslím, pozitivní z hlediska obecné aktivizace lidí s ohledem na podzimní volby. Přeju si, aby opozice nahradila tuto vládu, a právě mladí lidé mohou být v tomto snažení určitým jazýčkem na vahách. Zároveň na Instagramu i jinde jasně deklaruju, že nevedu konfrontační kampaň s dalšími opozičními stranami, protože z toho, že mladí přijdou k volbám, můžeme profitovat všichni.

Třeba i piráti.

Ale to je naprosto přirozené! Myslím si, že dost mých sledujících bude volit koalici SPOLU, a je taky možné, že dost mých sledujících bude volit druhého koaličního partnera. Což ale vůbec není na škodu.

Hlavně neupadnout do depresí. Znám hudebníky, kteří už kariéru pověsili na hřebík, říká Martin Šanda

Rozhovory

Jste na třetím místě nejsledovanějších českých osobností Instagramu. První zůstává fotbalista Petr Čech s příspěvky v angličtině (2 115 000 sledujících), druhý je Leoš Mareš (1 110 000). Vy s počtem 1 082 000 fanoušků Mareše silně dotahujete. Což je ale způsobeno mimo jiné i tím, že jste se stal do jisté míry hlásnou troubou vládních opatření. Není to frustrující?

Frustruje mě, když se pravidla mění nepředvídatelně, rychle. Když je vidět, že vláda dobíhá dění. To se stává velmi často. Obávám se navíc, že vláda nemá jasno, co dělat dál. Přitom přemýšlet do budoucnosti – vidět i dopředu – je podle mě hlavní politický úkol.

Na tiskových konferencích koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, ale opakovaně slyším silnou rétoriku, neustálou kritiku, ale v podstatě žádné konkrétní návrhy. Jako by se opozice bála odpovědnosti…

A vy se divíte? Po volbách to vůbec nebude jednoduché. Nevím, jestli si někteří moji kolegové vůbec uvědomují všechny konsekvence, co všechno se bude muset řešit. Rozpočet není rozpočet, ale snědený krám. Dále stát bude řešit proočkovávání, protože se velmi pravděpodobně bude muset očkovat pravidelně. Dále na něj nejspíš nastoupí tisíc lidí u civilních soudů a budou se muset řešit náhrady škody – na to často upozorňuju. Andrej Babiš donedávna vládl za dobrého počasí, bylo – a stále to ještě je – naprosté samoděržaví, ale tahle země prochází obrovskou krizí a odpovědnost za ni bude muset převzít další vláda.

Tahle odpovědnost bude vytvářet mimořádné tlaky na funkčnost té hypotetické příští vlády…

Bavíme-li se o koalici Piráti/Starostové a SPOLU, což bych si přál, aby tak dopadlo, bude muset být velmi dobře vyfutrováno, jak se budou řešit spory právě v rámci té koalice. Jinak totiž hrozí, že najedeme na italský systém vlády čtyř ročních období, kdy se vlády střídají v průměru jednou ročně.