Legenda protikomunistického odboje Josef Mašín: Amerika, kterou jsme znali, neexistuje!

Člověka z tvého tehdejšího mailu mrazilo. Od prezidentských voleb uplynulo bezmála tři čtvrtě roku. Jsou změny americké vnitřní politiky podle tebe tak dramatické, jak ses v listopadu obával?

Víc než po válce, kdy byla Amerika jedinou šancí a ochráncem svobody. Posledním aktem její pozice byl pád berlínské zdi, ale pak jí demografické posuny změnily tvář. Vzpomínám si, jak v únoru 1948 přišel do naší třídy na koleji Jiřího z Poděbrad třídní s tím, že „ode dneška vládne pracující lid a marxismus-leninismus bude novou biblí“. Komunisté se na to připravovali od jara 1945 s pomocí Benešových dekretů a následně hrozby Lidových milicí. A dnešní Black Lives Matter (BLM) a Antifa? To jsou Lidové milice zdejších demokratů, kteří chtějí zničit americkou demokracii chráněnou ­konstitucí.

U nás je rozdíl mezi republikány a demokraty vnímán jako věc designu. Opravdu je mezi jejich politikou tak velký rozdíl?

Mezi špičkami ne, obě strany jsou stejně zkorumpované. Když jsem v roce 1954 přišel do Ameriky, nic takového neexistovalo. To až posledních třicet let se Amerika takhle změnila. Nejde o třídní, ale rasový konflikt s marxistickým podtextem, který narostl po nástupu Obamy, a tlak globalistů i různých progresivistických hnutí, dirigujících zmanipulované masy a takzvané menšiny. Demokracie funguje v Americe v rámci konstituce, jež dává jedinci práva a svobody neexistující jinde na světě, ale brání i nástupu tyranie většiny vůči menšinám. To přineslo USA všestranný rozvoj. Proto sem chce každý, kdo má něco v hlavě a touží se realizovat. Chtějí sem ovšem i ti, co v hlavě nemají nic – a těch je víc. I oni se touží podílet na ráji a koncentrují se v Demokratické straně, která jim to slíbila.

Byl i průběh a dopad posledních prezidentských voleb známkou sílícího politického antagonismu?

Určitě! Neřekl bych ale, že jde o politiku – o čistý marxismus. Ideologie vždy odráží aktuální stav technologií a nejdůležitějším prvkem dneška je přenos informací. Ty už ale nejsou v rukou vlády! ­Patří oligarchům, kteří tak jsou – aspoň v Americe – silnější než stát.

Nebezpečí tedy vidíš v tom, že levičáctví ovlivňuje společnost v oblasti komunikace?

Neřekl bych, že jde o levičáctví, spíš o anarchismus. Ti oligarchové šli z univerzitních lavic přímo k obřímu bohatství a teď chtějí ideologii svých studentských let přenést do života. Ale lidská společnost nefunguje bez korelace snů a reality, a proto nastává stav totální anarchie. Mají v rukou komunikace Google, Twitter, Facebook, TikTok a další, ale když ty technologie vyvíjeli, netušili, jak obrovskou moc budou mít. Teď ji mají, a tím i možnost fungovat jako „utilities“ – její nástroj. Původní myšlenkou byla ale svoboda a to, že budou „public utilities“ – veřejnou službou, kanály informací, zpráv a komunikace. Ty jsou teď pod vlivem firem, jež řídí třiadvacetiletí frackové a kontrolují, co smíš a nesmíš říct. Je to stejné jako to, co jsem zažil v Československu za komunismu, a horší než za studené války. Platí to i pro televizi, tisk a rádia, i když jejich podíl se zmenšuje. Moc větší, než měli komunisté, teď nemá government, ale oni.

Ve zbytku rozhovoru se dočtete:

• Jaký vliv má na současnou Ameriku migrace?
• Co si Josef Mašín myslí o posledních prezidenstkých volbách?
• A jak se současnou Amerikou hýbe koronavirus?