Vtipné herecké příběhy jednoho z ostravských Tří tygrů, kteří už rozhodně nejsou sKORO NA mizině

Co vás přimělo přijmout roli zrovna ve filmu Shoky & Morthy: Poslední velká akce, který je o youtuberech?

Nabídka režiséra a spoluscenáristy Andyho Fehua na komedii, která by měla být reflexí současných youtuberů, mě zaujala, protože i já bývám občas označován za youtubera. Což mě ovšem spíš uráží, než aby mi to lichotilo. Ono když se člověk podívá, co dneska znamená youtuber, je to většinou nějaké dítě, které rozbaluje krabici od bot; tím míň chápu, kolik tyhle děti vydělávají peněz a jak obrovsky dokážou ovlivňovat lidi. Youtuberství je pro mě zkrátka španělská vesnice, ale lákalo mě natočit o tom film. A když jsem se navíc dozvěděl, že se režisér rozhoduje mezi dvěma herci, tak jsem se ho zeptal, jestli by si z nich nemohl vybrat Jakuba Štáfka, že bych si s ním velice rád zahrál. Jeho volba pro mě byla dost rozhodující – kdyby v tom nehrál Kuba, nejspíš bych Shokyho & Morthyho netočil.

Vás nikdy nelákalo točit vtipné skeče nebo pranky na YouTube?

Tuhle ambici jsem nikdy neměl. Možná je to tím, že jsem dosud nenarazil na video, které by mě bavilo – v opačném případě bych to třeba zkusil. Samozřejmě že jsem viděl na YouTube nejrůznější kousky, kde kámoš na kámoše připravuje nějakou past nebo oba předstírají, že toho jednoho srazil vlak, ale vždycky mě to strašně nebavilo – to jsem si radši pustil nějakou skvělou filmovou komedii nebo šel do divadla.

Přitom právě platforma You­Tube, kde jste nejdřív coby Tři tygři začali zveřejňovat svoje skeče, abyste posléze natočili internetový seriál sKORO NA mizině, z vás a z vašich kolegů udělala celonárodní hvězdy.

Kdyby nepřišla korona a nezavřeli divadla, tak bychom se hned tak na YouTube neocitli – takhle to ovšem byla nejjednodušší cesta, jak se v době karantény dostat k lidem. V době pandemie jsme začali vysílat naše skeče a byli překvapeni, jak strašně nám začala růst sledovanost. Asi měsíc před tím, než jsme dosáhli třiceti miliónů zhlédnutí, nás oslovil režisér Vladimír Skórka s projektem sKORO NA mizině, což mělo – oproti našim videím – přece jen filmovější rozměr. My jsme se s Vláďou Skórkou samozřejmě znali, protože Ostrava je fakt malá, navíc jsme věděli, že je to v dobrém slova smyslu buldok: když si něco umane, tak na to sežene lidi i prachy.