Češi se zbytečně podceňují, vzkazuje ředitelka festivalu Serial Killer. A staví televizní školu
Už počtvrté pořádá Kamila Zlatušková v Brně televizní festival, který nemá ve středoevropském prostoru konkurenci. A každým rokem si prý čím dál tím víc potvrzuje, že i česká audiovize má té světové co nabídnout. „Zbytečně se tu podceňujeme. Zahraniční hosté odjíždějí z festivalu Serial Killer nadšení a dychtiví dokoukat to, z čeho u nás viděli jen ochutnávku. To je pro mě asi ta největší naděje a satisfakce.“
Letos jí prý nejvíc radosti udělala cena pro Terezu Polachovou, kreativní producentku HBO Europe, která stojí za minisériemi Hořící keř, Pustina či Bez vědomí. Právě o ty se prý po zahajovacím večeru, kde cenu Progressive Killer přebírala, zajímali pozvaní zahraniční profesionálové nejvíc.
Týrání diváků
„Oni sem často přijíždějí zcela nepřipravení. O Brně v životě neslyšeli, v české tvorbě se orientují jen velmi povšechně. O to příjemněji bývají překvapeni a většinou chtějí okamžitě vidět i zbývající díly projektů, jež představujeme.“
Stejnou potřebu ostatně pociťuje i drtivá většina diváků, kteří pečlivě vybírané tituly shlédnou. „Faktem je, že mezera mezi premiérou u nás a v televizi nebo na internetu, je pořád příliš velká. Mou velkou ambicí je dostávat uváděné tituly do distribuce co nejdříve - abych už od diváků neslyšela, že je týráme, když jim pustíme dvě epizody něčeho fantastického a návykového a oni to pak nemají kde dokoukat,“ slibuje Zlatušková s tím, že letos se jim to podařilo minimálně u zahajovacího Albatrosu.
„Je to neuvěřitelně vtipný a chytrý seriál z Belgie z prostředí odtučňovacího tábora. Publikum ho přijalo s nadšením, takže když jsem mohla po projekci oznámit, že bude k vidění na programu České televize, propukl sál v jásot. Navíc v ČT chystají i jeho českou verzi, ukázalo se tu totiž, že belgický a český humor mají hodně společného.“
Belgičani nám rozumí
Na belgickou televizní tvorbu se festival Serial Killer letos soustředil, k uváděným titulům zavítala do Brna šedesátičlenná delegace. „Belgičani jedou i obecně na velmi podobné vlně jako Češi, takže si to tu náramně užili. Přitom byli podobně jako my přesvědčení, že smějící se bestie jsou rozhodně spíš oni. Myslím ale, že se tu ukázalo, že jim v černém humoru zdatně konkurujeme.“
Na akcích, jako je Killer Fest, přijde jeho ředitelce cenné mimo jiné právě to, že propojují zdánlivě neslučitelné kultury a trhy. „Odborníci z řad producentů, dramaturgů, ale i nákupčích z různých televizních společností při projekcích na vlastní oči vidí, co reálně funguje a můžou podle toho pozměnit svá kritéria. Ti čeští pak často zjišťují například to, že teorie o specifičnosti českého, norského či belgického humoru neplatí a že i u nás může fungovat vtip, který vymysleli za hranicemi.“
Sama si prý stanovila hned několik kritérií, podle nichž seriály z často dosud nepříliš prozkoumaných trhů vybírá. Jejím přáním totiž je, aby Killer Fest fungoval jako garant kvalitního televizního zážitku. „Aby se vědělo, že co uvidíte u nás, opravdu stojí za to.“ Vedle adekvátního vizuálního zpracování, vynalézavosti v oblasti formy („čím dál poučenějšímu publiku už jen tak něco nestačí“) a momentu překvapení ve vývoji příběhu je to prý i potřeba jakéhosi společenského přesahu. „V tomhle jsou třeba geniální Skandinávci, kteří si už ve fázi výběru námětu a práci na scénáři uvědomují, jak je takový přesah důležitý.“
Máme na to
I u nás už prý máme tvůrce s podobným myšlením a potenciálem, jen často pocházejí překvapivě spíše z řad začátečníků či neškolených scenáristů. „Značky, jako je třeba právě HBO, mají tu geniální schopnost správně nakombinovat zkušenost a moment rizika. Nebojí se vsadit na začínající tvůrce, neokoukanou tvář nebo téma, která se zdá neatraktivní, ale současně ji vždy vyváží kreditem - zapojí například režiséra s oscarovým renomé. Výsledkem jsou tituly jako Hořící keř, který napsal tehdy neznámý scenárista a produkoval mladičký producent - oba dnes u nás prezentují novinku, která je všemi napjatě očekávaná a zaujala řadu návštěvníků ze zahraničí,“ říká Zlatušková s odkazem na scenáristu Štěpána Hulíka a producenta Tomáše Hrubého, respektive minisérii Podezření, jejíž první díl se v Brně promítal ve čtvrtek.
Televizní příslib
Festivalem, který potrvá až do neděle, mimochodem pro podnikavou Brňačku zdaleka nic nekončí. Přesně za rok plánuje otevřít Televizní institut, jenž by měl být jakousi líhní slibných televizních autorů a producentů a současně i místem primárního kontaktu mezi nimi a těmi, s nimiž budou spolupracovat. Měl by poskytnout vzdělání zhruba padesáti studentům ročně, vedle výuky chce ovšem nabízet i celoroční systém workshopů a odborných panelů vedených špičkami oboru od nás i ze zahraničí.
Finančně ho zaštiťuje úspěšný brněnský investor Jiří Hlavenka, sídlit bude v reprezentativní budově v centru Brna. „Před čtrnácti dny jsem byla hodně unavená a říkali si, jestli jsem si nevzala moc velké sousto. Už jen rekonstruovat v dnešní době barák uprostřed Brna je naprostá šílenost. Ale pak začal Killer Fest, kde denně dostávám neskutečně pozitivní reakce, a to mě nabíjí pocitem, že snad přece jenom kráčím správným směrem. Takže to prostě nemůžu nedat!“
