Každý tvůrčí proces je deset procent inspirace a devadesát procent perspirace, říká spisovatel Dan Brown
Americký spisovatel Dan Brown (57) vyletěl ke hvězdám před osmnácti lety: jeho román Šifra mistra Leonarda se stal celosvětovým bestsellerem a lidé konečně začali kupovat i jeho předchozí mysteriózní thrillery, včetně Andělů a démonů. Nyní přijíždí již potřetí do Prahy, tentokrát ovšem nikoli primárně s knihou. Složil totiž Divokou symfonii, kterou nazkoušel Český národní symfonický orchestr, a společně ji divákům představí 21. října ve Smetanově síni Obecního domu.
S Danem Brownem jsme se při rozhovoru setkali potřetí, tentokrát však jen ve virtuálním prostoru, prostřednictvím Zoomu, jak nás to naučila pandemie koronaviru.
Jeho první dětská knížka Divoká symfonie vyšla loni v září; pro nakladatelství Argo její verše do češtiny převedl Petr Onufer. Pomocí jednoduchých, hravých básniček seznamuje dirigent maestro Myšák své (zejména školou povinné) čtenáře s přáteli z říše zvířat. Každá dvoustránka nese rýmovačku věnovanou konkrétnímu zvířeti od klokana skokana přes šťastného hrocha po osamělou labuť, ale také poučení do života, vtip a rébus skrytý v krásných ilustracích maďarské výtvarnice Susan Batoriové. A ač byl Brownův románový hrdina Robert Langdon stará škola a od svých pravěkých hodinek s Mickeym Mousem se k Apple Watch nedostal, v Divoké symfonii Dan Brown použil interaktivní aplikaci, díky níž si čtenář s chytrým telefonem může ke každému zvířátku pustit orchestrální skladbu, kterou pro něj zkomponoval sám spisovatel.
Na poslední stránce knížky je černobílá fotografie tříletého Brownovic Daníka v kostkovaných lacláčích, jak preluduje na klavír, zřejmě maminčin. Kdo by byl řekl, že ten chlapeček jednou prodá na čtvrt miliardy svých knížek v šedesáti jazycích?
Divoká symfonie ovšem není prvním literátovým hudebním pokusem – skládá prý skoro denně léta letoucí, jen výsledky nikomu nedává poslechnout. Před třemi dekádami to ovšem bylo jinak: po promoci Dan Brown usiloval o hudební kariéru a sám si roku 1990 vydal cédéčko s názvem Perspektiva, načež se o rok později vypravil do Hollywoodu se snem stát se zpěvákem a skladatelem. Jak víme, neuspěl, ale ještě před návratem na východní pobřeží potkal v Los Angeles svou budoucí (a nyní už i bývalou) manželku Blythe, první čtenářku svých děl, rešeršérku a múzu. Ještě jako nezadaný ovšem Brown vydal třeba i kazetu s nahrávkami pro děti plnými syntezátorových efektů. Jmenovala se SynthAnimals (SyntZvířátka), prodalo se jí pár set kusů a její písně s názvy jako Šťastné žáby naznačují, že aktuální SymfZvířátka se konceptem docela inspirovala.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
