Elle Fanningová a Nicholas Hoult: O Rusku, které neznají, o komedii, feminismu i... celkem o ničem
Ona v rozhovoru víc mluví, on spíš přitakává. Ona si toho víc myslí o světě, on se spíš baví. Ona už před časem vystoupila ze stínu své slavnější sestry Dakoty, on se těší přízni globálního zájmu už od teenagerovských dob, kdy si zahrál po boku Hugha Granta. Oba patří k předním hvězdám mladé hollywoodské generace. Američanka Elle Fanningová (23) a Brit Nicholas Hoult (32), ruská carevna Kateřina Veliká a car Petr III. v druhé řadě seriálu HBO Veliká. Její postava je celou dobu těhotná, jeho zmatená a starostlivá… Na silvestrovskou nebo novoroční sledovačku je těch deset nenáročných dílů ideálních, rozhovor pro Reflex vznikal on-line na Zoomu v rámci novinářského junketu HBO.
Žánr si pojmenujte, jak chcete. Je to černá komedie nebo taky satirické drama, antihistorická, feministická jízda Ruskem 18. století, volně inspirovaná skutečnými postavami. Za druhou řadou televizní série Veliká totiž stojí – stejně jako za tou první – vynikající australský scenárista Tony McNamara, proslulý scénářem k anglicky mluvenému filmu Favoritka řeckého výstředníka Yorgose Lanthimose; byl za něj ostatně nominován na Oscara.
Ve druhé řadě se Kateřina (Elle Fanningová) konečně ujímá ruského trůnu. Pořád chce ale zabít manžela (Nicholas Hoult). Navíc musí přemoct církev, zpacifikovat armádu i získat na královském dvoře aspoň pár lidí na svou stranu. Pak se vrhne na osvobozování široširého Ruska, které o svobodu, jak víme, rozhodně nestojí… Je to vtipné, nenáročné a docela aktuální, oba herci toho o svých historických předobrazech ostatně ani moc nevědí, o ruských dějinách si nic nepřečetli… A je to možná dobře.
Snažili jste se svým historickým předobrazům v něčem podobat?
Elle: Pro nás bylo důležitější, aby vztahy mezi našimi postavami fungovaly. Vyprávíme ten příběh o Kateřině Veliké teď a tady, neohlížíme se do minulosti. Takže já dějepis rozhodně nestudovala. Ostatně i Tony (scenárista Tony McNamara; pozn. red.), když viděl některé historické knihy, které jsme si sehnali, říkal: „Proboha, dejte to pryč!“ Velkou rešeršérskou práci o 18. století ale provedli scenáristé: takže já kupříkladu vím, že jako antikoncepce se tehdy používala citrónová kůra – a ze stejného důvodu se taky pily odvary z pšenice. Spousta věcí tam byla nevycucaná z prstu.
Nick: Způsob, jakým jsme postavy zobrazovali, byl volně postaven na historických faktech, nejednalo se však o napodobování. Nemohli jsme být věrohodní, to by nešlo.
Přemýšleli jste ale nad tím, jaké byly vaše postavy ve skutečnosti?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
