Češi z republiky neodcházejí. To je obrovský rozvojový úspěch celé země, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok

Myslíte, že tahle doba se bude jednou nazývat érou inflační?

Dvacet let jsme byli zvyklí na nízkou inflaci, někdy dokonce žádnou, takže jde o zlom. Není to epizoda, která skončí během roku. Na druhou stranu si nemyslím, že zdražování se bude nějak výrazně odchylovat od našeho dvouprocentního inflačního cíle. Přesto tu inflační tlaky nějakou dobu budou. Dnes je vyšší inflace v celé Evropě, ale česká specifika jsou spojená s trhem práce a trhem nemovitostí. Pak jsou tu globálnější trendy, jako zvyšování cen energií, které je v Evropě vedlejším produktem „ozeleňování“ našich životů. Jestli chceme mít zelené energie a zelenou dopravu, bude nás to hodně stát a potrvá desetiletí, než evropské ekonomiky tato čísla vstřebají.

Takže ruku v ruce s „ozeleňováním“ půjde zvyšování cen?

Daň za „ozelenění“ se bude projevovat v mnoha oblastech, od dopravy po ceny energií. Vysoké ceny vstoupí do celého ekonomického okruhu, takže se jejich průsaky logicky objeví v celkovém indexu spotřebitelských cen.

Dnes se často mluví o tzv. nedostatkové ekonomice. Myslíte, že je to epizoda spojená s covidem a narušením dodavatelských vazeb na Asii, nebo jde o něco dlouhodobějšího?

Je to spíš epizoda, jež nutně nemusí skončit s covidem. Žijeme v éře deglobalizace. Nevyvolal ji covid, jen ji akceleroval. Stále častěji se budou objevovat nedostatky určitých komponentů výrobního řetězce. Prostě se ukáže, že najednou je po něčem obrovská poptávka a není kapacita, která je schopna to uspokojit. Rozhodně se ale nevracíme k socialistické ekonomice osmdesátých let.

Kam se tedy vracíme? Do éry před globální výměnou zboží a služeb?

Úplně ne, ale budou se objevovat prvky ústupu od dlouhých globálních řetězců ke kratším, lokálnějším. Důvodem, proč firmy budou víc vyrábět opět v Evropě, je dražší doprava, geopolitická nestabilita a snahy o větší soběstačnost. I tohle přispěje ke zvyšování cen.