Za případné zneužití "karanténních esemesek" ponese odpovědnost stát, tvrdí ministerstvo
V úterý 1. února by měla na mimořádné schůzi Poslanecká sněmovna projednat ve zrychleném režimu novelu pandemického zákona. Tato předloha, podle níž by se měl řídit chod země už od 1. března, vzbudila vlnu pobouření a nesouhlasu. Nespokojení voliči zahltili mailové schránky poslanců žádostmi, aby kontroverzní novelu neschválili. V den, kdy se měla projednat podle původního plánu ve sněmovně, se před její budovou sešlo k protestu asi 800 lidí. Kvůli vetu poslanců SPD se ale projednání o týden posunulo.
Největší obavy vzbuzuje ta pasáž zákona, podle níž vás do karantény může poslat formou smsky “pověřená vhodná osoba”. Zákon nikde neuvádí, kdo takovou osobou může být. Předkladatelé navíc zcela pomíjejí správní řízení. Uvalení karantény, tedy omezení v pohybu, je poměrně vážný zásah do svobody člověka a ještě v době před covidem bylo zcela nepředstavitelné, že by se tak mohlo stát bez správního řízení, které musí ze zákona vždy obsahovat odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
Nový zákon na tyto úkony zcela rezignuje. Občan, který obdrží smsku, tedy jen s obtížemi může rozeznat, zda vůbec jde o úřední rozhodnutí, či zda nejde o úřednickou zvůli. S trochou fantazie si lze představit i situaci, že se k moci dostanou politici, kteří zneužijí svoji pravomoc a posíláním lidí pod smyšlenou záminkou do karantén budou odstavovat svoje politické protivníky. Podobné smsky ale může poslat kdokoliv a možnosti adresáta zjistit, zda se jedná o omyl, záminku či třeba pokus o žert, jsou omezené. Redakce Reflexu zaslala mluvčímu ministerstva zdravotnictví Ondřeji Jakobovi dotazy, které měly přiblížit, jak si minsterstvo představuje fungování "karanténních smsek" v praxi. Podle něj by za případné zneužití nesl odpovědnost stát.
Vzhledem k tomu, že za nesplnění povinností uložených v smsce hrozí milionové pokuty, zeptali jsme se také, ze kterého zákona vyplývá povinnost občana vlastnit mobil, a dokonce mít jej stále u sebe. Odpověď z ministerstva, že informaci lze doručit i jinak, do celé záležitosti mnoho světla nevnesla.
Níže přinášíme kompletní znění otázek i odpovědí Ondřeje Jakoba:
1. Proč a na čí popud byl vložen do zákona paragraf 8a, který ve verzi z MZ není?
Ust. § 8a bylo doplněno v rámci projednávání návrhu zákona s legislativními experty Úřadu vlády mj. v návaznosti na připomínku Ministerstva vnitra, se kterou však Ministerstvo zdravotnictví souhlasilo.
2. Jak chcete docílit toho, aby sms obsahovaly náležitosti správního rozhodnutí, tzn. odůvodnění a možnost opravného prostředku?
Nepůjde o rozhodnutí, ale o tzv. faktický pokyn, tedy nebude muset mít náležitosti rozhodnutí. Podle čtvrtého odstavce § 8a se část druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Dotčená osoba však bude mít nástroje obrany – písemné námitky, které budou přezkoumány. Následně lze podat i správní žalobu.
3. Který zákon ukládá občanům mít u sebe 24 hodin denně mobilní telefon? Anebo vůbec mít mobilní telefon? Za nedodržení karantény hrozí milionové pokuty.
Žádný zákon. Stát hledá způsob, jak v případech velmi vysokého počtu případů chránit občany před nákazou. V současné době je v zásadě běžné, že tímto způsobem velká část populace komunikuje a disponuje tímto nástrojem, a je tedy logické, že se snažíme využít nejrozšířenější možný nástroj komunikace. Podle návrhu se forma těchto faktických pokynů neomezuje na použití mobilního telefonu, ale lze je udělit ústně na místě, elektronicky apod.
4. Zákon předpokládá cosi jako "fikci doručení" sms – protože za doručenou se pokládá ta odeslaná. To je ale v praxi nereálné.
Návrh zákona neobsahuje žádné nezvyklé ustanovení a platí, co bylo uvedeno u předchozího dotazu.
5. Proč zákon nevymezuje, kdo může být pověřenou osobou. Bude lidi zbavovat svobody nějaká pomocná stráž VB?
Návrh zákona nepočítá se zřízením a zapojením pomocné stráže VB. MZ a KHS využívají k pomoci s jejich úkoly především jiné složky státu (policie, hasiči, celní služba…), lze si však představit i využití ředitele školy nebo zaměstnavatele, a to proto, aby bylo zajištěno vyrozumění pro co nejširší okruh osob co možná nejprokazatelnějším způsobem.
6. I když lze rozumět tomu, že tato ustanovení zákona jsou připravena v dobré víře a ve snaze zvládnout epidemii, uvědomujete si, jak snadno jsou zneužitelná?
Nejsou snadno zneužitelná a dotčená osoba má nástroje na obrany. Ten, kdo by takové nástroje zneužil, by za to nesl odpovědnost. V konečném důsledku by za zneužití odpovídal vůči dotčené osobě stát.
7. Proč je třeba, aby opatření vydávalo i MV a MO? Zejména když tato opatření mohou být uplatňována i vůči zaměstnancům, kteří nejsou ve služebním poměru? A pokud je tam MO a MV, proč tam není třeba MŠ?
MO a MV (jiná ministerstva nikoli) jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví orgány ochrany veřejného zdraví. Pouze se tento model rozdělení pravomocí v oblasti ochrany veřejného zdraví přenáší i do pandemického zákona.
8. Kdo a proč na poslední chvíli odstranil ze zákona dobu jeho platnosti, která měla být do srpna 2023?
Jedná se o změnu, ke které došlo v rámci projednávání návrhu zákona vládou, a to i vzhledem k tomu, že vydávání opatření není vázáno na platnost a účinnost zákona, ale na stav pandemické pohotovosti, který může Poslanecká sněmovna kdykoliv zrušit.
9. Proč je vůbec třeba nový pandemický zákon? Nota bene přísnější než ten předchozí? Z covidu se stává endemický virus, do konce února, kdy končí platnost stávajícího zákona, už omikron populací proletí. Nemocnice nezahlcuje, řada zemí navzdory vysokým incidencím už opatření ruší. Není čas vrátit se ke standardnímu chodu státu?
Pokud nastane to, co předvídáte, přičemž je stále brzy tvrdit, že se tak stane, tak nebude potřeba takové nástroje použít, a to do příští vlny nové nebezpečné varianty viru. Platí pravidlo: Doufej v nejlepší, ale připravuj se na nejhorší. Bylo by však špatné, aby stát nyní odložil přípravu této novely zákona a přijímal ji, až bude špatný stav. Doplnění zákona o další pravomoci je jednak reakce na rozhodnutí soudů, které změnily v průběhu roku 2021 svůj výklad a zakázaly některá opatření z důvodu, že nelze tak vykládat stávající právní úpravu, jednak na potřebu použití některých nástrojů, která se objevila v posledním roce.
10. A proč je nutné takový zákon, který zavádí tak bezprecedentní nástroje, projednávat ve stavu legislativní nouze, který znemožňuje jeho důkladné projednání? Pokud by se situace nečekaně zhoršila lze ve stavu legislativní nouze protáhnout dobu platnosti stávajícího zákona, případně požádat o nouzový stav, bude-li situace dramatická.
Jednak je potřeba do 28. 2. 2022 prodloužit platnost a účinnost zákona, jednak je vhodné mít připraveny potřebné nástroje pro případ, že bude potřeba je využít.
11. Proč byla změněna pasáž přezkoumatelnosti rozhodnutí NSS? V nové verzi je uvedeno, že pozbylo-li mezitím opatření platnosti, pak přednostní právo projednání u NSS neplatí. Pokud bude MZ opatření často měnit (což víme, že lze) pak tato výhoda, která se u stávajícího zákona osvědčila, padá. Je za tím snaha zbavit se kontroly NSS?
Naopak se jednalo o vyhovění připomínce samotného NSS, který je těmito návrhy zatížen, a proto navrhoval některé úpravy, které by redukovaly jeho zátěž. Díky tomu tak bude moci být naopak o platných a účinných opatřeních rozhodováno pružněji a rychleji, což je důležitější pro adresáty takového opatření.
12. V zákoně se uvádí, že pandemický stav platí nejen v době epidemie, ale i při nebezpečí jejího vzniku. To je zcela vágní ustanovení. Takové nebezpečí je totiž permanentní. Proč zákon nestanovuje nějaký epidemický práh, jak je to u jiných infekčních nemocí? V Británii takový práh existuje.
Ani v zákoně o ochraně veřejného zdraví takový práh neexistuje, a navíc tyto hodnoty se liší u různých infekčních nemocí a také, jak vidíme, u různých variant stejné infekční nemoci. Stát vždy bude muset svůj postup odůvodnit a takové odůvodnění bude i nadále pod kontrolou vlády, Poslanecké sněmovny a Nejvyššího správního soudu.
