Plány na filmy jsem měl asi odjakživa, říká režisér Jiří Havelka, autor "11. září" v české lokálce
V březnu 2015 byl JIŘÍ HAVELKA, divadelník, herec, dramatik, scenárista a režisér vyfocen na titulce Reflexu s obrovským nápisem „Na sex symbol jsem starej“. Profilový rozhovor, který před sedmi lety Reflexu poskytl, se přitom nesl v duchu seriózních úvah o nás, o Češích a o tom, proč mu Česko ze všeho nejvíc připomíná kabaret. I letos se Jiří Havelka (dnes autor dvou celovečerních filmů) na stránkách Reflexu zamýšlí spíš nad budoucností planety, konci světa a – pořád ho zajímá česká mentalita. Letos o ní ale natočil svůj už druhý celovečerní film Mimořádnou událost.
Tato Havelkova celovečerní komedie byla netrpělivě očekávána mimo jiné proto, že jeho debut Vlastníci z roku 2019 shodně ocenili diváci i kritici. Výborně herecky obsazená MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST, odehrávající se v osaměle jedoucím vagónu, pak odráží uplynulé dva roky koronavirové krize zdaleka nejen červeným svetrem, který si oblékne jedna z postav, lokální politik. Film vznikl volně podle skutečné události, kdy se na Českomoravské vrchovině ocitla strojvůdcem neřízená pomalá lokálka se zhruba tuctem cestujících.
Vzpomněla jsem si na vaše Vlastníky i Mimořádnou událost při americkém filmu s Leonardem DiCapriem a Meryl Streepovou K zemi hleď!, který je o tom, jak se lidé, média i vrcholní politici chovají, když má na planetu Zemi udeřit smrtící kometa a zlikvidovat ji. Viděl jste to?
Moc se mi to líbilo! Čistá, jasná, průhledná satira, na nic si nehraje, Meryl Streepová hraje Donalda Trumpa a hotovo, žádné velké jinotaje. Přitom to funguje. Málokdy se podaří, že slyšíte o jednom filmu od tolika různých lidí z různých „bublin“.
Nenapadlo vás u téhle americké tragikomedie, že se my Češi nemusíme tolik bičovat za čecháčkovství? Že takhle příšerné je celé lidstvo?
To ani ne. Já jsem se během filmu dost smál a pak mi z toho bylo úzko. Vlastně doteď je. V různých zemích existují různé důvody pro sebebičování. Princip je podobný, obsahy různé. Američané se například nemusejí bičovat za vyhnání sudetských Němců, ale zas nemají dořešené jiné věci, třeba vztah k afroamerickému obyvatelstvu. Teď se to všude hrozně vyostřilo vypjatým individualismem, ve kterém žijeme a který se dostal až na hranu. Všichni jsou nějak hrozně citliví, podráždění, takže vlastně není možné, aby se dva lidi shodli. Na čemkoli. Potřebujeme si i v chaosu vytvářet srozumitelné vzorce. Vidíme v přímém přenosu, mimo jiné na sociálních médiích, jak je lidská mysl nastavená a co s námi dělá.
A co s námi dělá naše mysl?
Neustále hledá vzorce, kterým rozumí. Snaží se najít situaci, ve které už byla, aby věděla, jak se v té nové zachovat. Problém nastane, když na novou situaci žádné staré vzorce nemáte – pak si tam každý člověk dosadí „to svoje“, to, co má nejblíž. Vidím dvě stejné termosky, aha, tak to jsou věže Světového obchodního centra! Takže je to teroristický útok!
Celý rozhovor Veroniky Bednářové s Jiřím Havelkou si můžete přečíst v Reflexu číslo 6, které vyšlo ve čtvrtek 10. února.
