Děcka, vy fakt hodně chlastáte, vzkazuje Čechům autorka blogu Asijatka Do Thu Trang
Pro Vietnamce je rodina to nejsilnější. Pokud se vdáte nebo oženíte, tak si s partnerem berete celou jeho vietnamskou rodinu včetně spousty zvyků, které jsou pro běžné Čechy nepochopitelné. Navíc s asijskými partnery byste měli být trpěliví. O tom a o dalších tématech si v Press klubu Frekvence 1 s Honzou Dědkem povídala autorka blogu Asijatka Do Thu Trang.
„Píšu primárně o vztazích, nejen o mezikulturních, ale i mezigeneračních. Je zajímavé pozorovat, jak fungují mladí Vietnamci (2. generace) versus 1. generace. Jaké tam jsou střety. Jak budeme my vychovávat děti. Jaké řešíme psychické problémy, konečně se toto tabuizované téma psychického zdraví otevírá,“ řekla Do Thu Trang o svém blogu o životě Vietnamců v ČR. Její rodiče jsou typickými představiteli 1. generace Vietnamců, kteří pracují od ráda do večera, aby svému dítěti zabezpečili lepší život.
Viděla je proto jenom o víkendu, přes týden žila na vesnici v české rodině. Proč jí to přišlo naprosto normální, vysvětila následovně: „Ve Vietnamu se o dítě starají prarodiče, tetičky i příbuzní. Je vychováváno celou komunitou, někdy i celou vesnicí.“ Vietnamsky sice umí, ale s českým přízvukem, proto kolikrát ve Vietnamu raději mluví anglicky. „Moje děti budou mít k učení vietnamštiny lepší podmínky. Když budu mít svoje děti, tak moji rodiče se o ně budou starat a budou je učit vietnamsky,“ uvedla. Rodina pro ně představuje nejsilnější pouto. Děti svým rodičům vrací péči tak, že se o ně starají ve stáří. Její generace už nechce jenom pracovat a obětovat vše rodině, chce se i bavit a mít volný čas pro sebe. Toto rodiče nemohou vůbec pochopit.
„Jakkoliv vietnamský rodič chce, aby se z jeho dítěte stal doktor, tak úplně ty poslední lidi, který dostanete k doktorovi, jsou rodiče. Nemají vůbec zájem chodit na preventivní prohlídky, vše chtějí řešit homeopatiky,“ zmínila pro zajímavost. Ve Vietnamu se totiž doktor těší velké autoritě.
„Do emailu dostávám občas dotaz, jak se seznámit s Vietnamkou a jak s ní randit. Tak odpovídám, že jako s každou jinou ženou. Doporučuji jenom větší trpělivost,“ prozradila Do Thu Trang. Upozornila, že pokud oni seznámí partnera s rodiči, tak se očekává, že se vezmou. Svatba u nich rozhodně není levnou záležitostí, zvykem je pozvat minimálně 300 – 400 hostů na večeři. „U nás se jí například krevetí polévka jako základ 7 – 8chodového menu. Nad jídlem se sedí 2 -3 hodiny, klábosí se a do toho hraje živá hudba. Typická je vařená slepice nebo kuře, nějaký salátek a hlavně lepkavá rýže s křepelčím masem posypaným voňavou cibulkou. K tomu ještě třeba obalované krevety nebo rybí karbanátky,“ odpověděla na dotaz, jak vypadá vietnamská svatební tabule.
Proč hlavně dříve vietnamští rodiče moc nechtěli, aby si děti braly cizince, je podle ní dáno i jazykovou bariérou. Kromě toho u nich platí, že si s partnerem berou celou rodinu, o kterou se musí postarat, navíc mají spoustu zvyků nepochopitelných pro Evropany.
Na dotaz Honzy Dědka, na co si u Čechů stále nezvykla a co ji irituje nejvíce, odpověděla bez zaváhání: „Děcka, vy fakt hodně chlastáte!“
