A vedle začne hořet stodola... Lucie pro Reflex o svém turné, karierních vrcholech i devadesátkách
Sehnat dohromady všechny členy skupiny Lucie tak, aby byli kvůli rozhovoru ve stejný čas na stejném místě, je skoro nadlidský úkol – a rozhodně to trvá. Naštěstí je ale vždycky o čem mluvit. Loni před Vánoci vyšla mamutí kniha Fotografity, která prostřednictvím stovek snímků rekapituluje celou dosavadní dráhu kapely. Na začátku roku vzbudil velkou pozornost seriál ČT Devadesátky, odehrávající se v dekádě, kdy Lucie zažívala jeden z největších vrcholů popularity. V cyklu zazněla jejich skladba Sen. Nyní skupina vyrazila na letní open air turné – a na podzim chystá sérii halových koncertů se symfonickým orchestrem. Na to, že se Lucie už několikrát rozpadla, má pořád plánů na rozdávání.
V polovině června odstartovalo vaše letní open air turné Chci zas… Píšete, že probíhá „v krásných a osobitých prostorách, kde si budeme moct být mnohem blíže, než je tomu ve velkých halách“. Funguje to?
David Koller (DK): Protože jsme podobné turné jeli loni, vyhýbáme se místům, kde jsme hráli tehdy. Nyní jsou to menší letní kina, bývají narvaná a lidi si s námi zpívají, takže je to fajn.
Michal Dvořák (MD): A vidíte je zblízka, to je taky příjemné. Někde budeme hrát poprvé. Když jsme jezdili stadióny, měli jsme turné šesti až deseti koncertů a pak dva roky zase utrum. Teď jich máme skoro dvacet, takže se těším, že si víc zahrajeme a víc se uvidíme.
Petr Břetislav Chovanec (PBCh): Lidi jsou poslední dobou zvyklí žít přítomným okamžikem: „Máňo, zítra máme volno, našetřili jsme nějaký peníze, je tady Lucie, tak půjdeme.“ V té spontánnosti je kouzlo. A letní koncerty máme rádi taky proto, že nám někdy vyjde krásné počasí v krásné scenérii, Robert začne zpívat Dotknu se ohně…
MD: … a vedle začne hořet stodola.
Na podzim vás čeká halová šňůra Lucie v opeře se symfonickým orchestrem. Prý na ní budete používat nejmodernější technologie. Jaké to budou?
MD: Pořád jsme ve stadiu plánování a třeba scénografii ještě vymýšlíme, ale ve hře je technologie prostorového zvuku, která se jmenuje L-ISA. Zažil jsem ji na koncertě Aliho Campbella, zpěváka britské kapely UB40, a byl to neskutečný zážitek. Díky systému slyšíte kdekoli v sále stereo a prostorově. Je to úplně jiná dimenze zvuku, jako když z kotoučového magneťáku přejdete na cédéčko.
PBCh: Já to zažil na Rammsteinech a nikdy jsem neslyšel nic lepšího. Už když jsem přijížděl taxíkem, slyšel jsem to z půl kilometru tak perfektně, že jsem snad ani nemusel jezdit blíž. Ten zvuk byl všude úplně stejný, detailní a nahlas.
Hudební technologie od dob vašich začátků velmi pokročila, třeba formát CD během existence Lucie prožil celou svou éru. Jak tyhle posuny vnímáte?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
