Eliza Reid: Země s rovnými právy a příležitostmi pro muže a ženy lépe prosperují, jsou mírumilovnější
„Jsem podnikatelka, autorka, řečnice, matka, feministka, imigrantka a manželka islandského prezidenta,“ charakterizuje se v úvodu své aktuální knihy o výjimečných ženách první dáma Islandu Eliza Reid (46). Při rozhovoru pro Reflex seděla ve své pracovně v Reykjavíku a upíjela z hrnečku s nápisem Čtení je sexy, o čemž jakožto organizátorka známého islandského literárního festivalu leccos ví. I proto se tolik těšila na červencovou návštěvu Česka a Slovenska a vystoupení na Měsíci autorského čtení.
Před téměř dvaceti lety jste s budoucím manželem (a také budoucím islandským prezidentem) Guðnim Jóhannessonem opustili Británii; poznali jste se na Oxfordu během studií historie. Dostala jste tehdy místo v marketingu islandského startupu zaměřeného na design a programování softwaru pro letecké společnosti…
Přesně tak, zavála mě sem láska. Muž si mě přivezl na Island a ani jsme nedebatovali o tom, zda nepůjdeme žít do Kanady, do mé vlasti – má totiž na Islandu dceru z prvního manželství. Už je ze mě Islanďanka, ale upřímně, pokud na sebe Island a Kanada narazí na ledě, budu fandit hokejistům Kanady.
Jak se vám sžívalo s životem v nejseverněji položené metropoli světa?
Spousta lidí považuje Kanadu, mou vlast, za ledovou, de facto arktickou zemi kdesi na severu jen proto, že je nad Spojenými státy. Moje rodné město, Ottawa, ovšem leží na skoro stejné rovnoběžce jako francouzská Nice. Islandský Reykjavík byl tedy i po deštivém a pošmourném Londýně drsná změna. V červnu světlo po celých čtyřiadvacet hodin, v prosinci se vám rozední chvíli před polednem a v půl čtvrté se stmívá. Ta tma mi dělala problém, vlastně pořád dělá, zejména zkraje roku. Někdo mi dal kdysi tip: Když už se stěhuješ na Island, nedělej žádná velká rozhodnutí v lednu. Znáte to – veselé Vánoce za vámi, pořád je tma jako v pytli a vy chcete zůstat už navěky zahrabaní v posteli, takže se rozejdete s partnerem, v práci dáte výpověď… Ale jsem vděčná, když se tak dívám na teplotní mapu České republiky, že u nás přes třicet stupňů Celsia snad nikdy nebude! Třeba včera tu bylo krásných osm (na konci června, kdy vznikl rozhovor; poznámka autorky).
Jste feministka, přitom máte čtyři děti. Není to v dnešní době a při vašem profesním vytížení poněkud netypické?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
