Hlasem proti temnotě: Český animovaný film Tmání zpracovává čím dál aktuálnější téma deprese
Jako něco mezi chobotnicí, pavoukem a mozkomorem: tak vypadá deprese v interaktivním animovaném filmu Tmání, který na základě vlastních vnitřních stavů napsal a režíroval Ondřej Moravec (34) ve spolupráci s autorkou výtvarné stránky Bárou Annou Stejskalovou. Jde o vůbec první český snímek z virtuální reality (VR), jenž je premiérován na prestižním „áčkovém“ filmovém festivalu – tento týden v Benátkách.
Co pro vás a pro Tmání znamená uvedení v Benátkách?
Mně se nestává, že bych brečel štěstím – ale když mi přišel e-mail, že Tmání vzali do Benátek, reagoval jsem přesně takhle. Pro prezentaci artových VR projektů jsou Benátky světová špička. Tamní premiéra otevírá projektům dveře na jiné festivaly, do galerií a na další místa. Doufáme, že se nám vedle Evropy podaří prosadit i na severoamerickém trhu, kde jsou v tématu osvěty ohledně deprese oproti nám napřed.
Světu VR jste se původně věnoval jako festivalový dramaturg. Jak jste dostal nápad využít tuhle technologii ke zpracování svého osobního tématu?
Virtuální realitu jsem začal objevovat v rámci práce pro Jeden svět kolem roku 2015, kdy tahle technologie zažívala boom. Byl jsem tím médiem nadšený, a když jsem se chtěl jako vystudovaný scenárista vrátit k vlastní tvorbě, říkal jsem si, že tohle by mohla být cesta. Téma jsem si zvolil pragmaticky: říká se, že když člověk začíná tvořit, má se držet toho, co zná nejlíp. A téma vyrovnávání se s depresí je mi blízké. Od začátku pro mě bylo klíčové využívat lidský hlas: VR projekty často spoléhají na různé ovladače, na které lidé nejsou zvyklí, tak proč je nezkusit ovládat hlasem? Já svůj hlas používal i terapeuticky, tak se to v Tmání propojilo.
Jaké pro vás bylo odhalovat své intimní vnitřní stavy před spolupracovníky a teď i před světem?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
