Česko a oteplování: Jak moc zle na tom jsme?

Jak vás napadlo založit projekt faktaoklimatu.cz?

Diskuze o klimatických změnách bývají hodně emotivní. Každý nemá čas si dohledat dostupná data nebo číst vědecké články o teplotách a složení atmosféry. Probíral jsem tohle téma s kamarády, kteří pracují v oblasti IT a datové analytiky, a shodli jsme se, že můžeme přispět ke klimatické osvětě. Vytvořili jsme webový rozcestník, který naplňujeme přehlednými informacemi a odkazy na původní data nebo články. První verze byla hotová během několika pracovních sprintů a ukázalo se, že portál má smysl dál rozvíjet. Na současném portálu pracujeme už tři roky, během kterých se nám rozrostl tým i množství činností. 

Pouštíte se do emotivních diskuzí o klimatických změnách? 

Když už je diskuze moc emotivní, tak se lidé navzájem neposlouchají. Tvrdá data v takové chvíli nepomůžou. Někdy ale lidé nevědí, chtějí informace a ptají se na různé otázky: O kolik stupňů se Česko oteplilo? Jak se změnilo složení atmosféry? Jak víme, že hlavní příčinou změn je spalování fosilních paliv? Jak se dá klimatická změna zastavit? V takové chvíli přichází prostor pro nás. My vysvětlujeme, ukazujeme data a odkazujeme na zdroje. Pomáháme lidem s orientací.

Tak já se zeptám taky. Jak jsme na tom s globálním oteplováním v Česku? Je to zlé? 

Česko se za posledních 60 let oteplilo o 2 °C. Na první pohled se může zdát, že jde o zanedbatelnou změnu, ale v rámci průměrných teplot to není málo. V létě prožijeme více nesnesitelných veder a v zimě si neužijeme tolik sněhu, protože roztaje. Vedle růstu teplot přicházejí i častější a silnější sucha. Vyšší teplota způsobuje výraznější odpařování vody z půdy, listů rostlin nebo hladin rybníků. 

Řetězec příčin a následků vede třeba ke kůrovcovým kalamitám. Když přijde teplejší léto, kůrovec se vyrojí až 3-4krát za sezonu. Před padesáti lety to bývalo jen 1–2krát. Smrkové monokultury jsou oslabené suchem, takže se k tomu všemu navíc nedokážou dobře bránit. Výsledkem je, že za posledních 5 let jsme přišli o zhruba 1500 km2 smrkových lesů. Musíme si uvědomit, že změny klimatu nebudou mít dopad jen na budoucí generace, ale pociťujeme je už i my. 

Jsou důsledkem změn i události, které se staly nedávno? Třeba příchod tornáda? 

Vyschlé řeky ve Francii nebo Itálii určitě, ale třeba u tornáda na Moravě je to dost nejasné. Požáry jsou také složitější.Ty sice způsobuje většinou člověk, ale data ukazují, že klimatická změna skrze častější sucha a vedra zvyšuje výskyt i rozlohu požárů. Věda se v ohledu zkoumání vlivu klimatických změn na vznik přírodních katastrof za poslední roky dost posunula dopředu. Říká se tomu atribuce extrémních událostí. 

S jakou jistotou můžeme tvrdit, že za globální oteplování je zodpovědný hlavně člověk?

Spalování fosilních paliv mění množství CO2 v atmosféře. A to dokonce natolik, že teď máme složení atmosféry, jaké Země nezažila poslední 4 miliony let. Vlastně to zná každý, kdo dělal táborák nebo přikládal doma do kamen. Spálení hromady dřeva udělá jen pár hrstí popela. Kam se ale poděla všechna ta hmota? Do vzduchu. Stal se z ní oxid uhličitý. Lidstvo ročně spálí okolo 8 miliard tun uhlí a podobné množství ropy a zemního plynu. Oxid uhličitý se z toho všeho spalování hromadí v atmosféře a zesiluje skleníkový efekt.

Jde to zastavit nebo alespoň zpomalit? 

Naše generace má zpomalení klimatických změn plně ve svých rukou. Namístě je spíš otázka, co jsme ochotní pro to udělat. Když přestaneme vypouštět CO2 do atmosféry, nárůst teplot se zastaví zhruba během deseti nebo patnácti let. Lidstvo může spalování fosilních paliv nahradit jinými technologiemi. Ty jsou už ve většině odvětví k dispozici. Šlo by ale o obrovskou změnu ve fungování energetiky nebo průmyslu. Bude to vyžadovat nejen velké investice, ale i vůli. Dobrá zpráva je, že změnu podpořily prakticky všechny země světa, včetně Číny nebo Indie.