Dětem by se nemělo lhát, říká autorka interaktivní knihy o skutečném světě zvířat
„Chtěla jsem své dceři číst z knihy, kde by zvířata nebyla zobrazována jen jako zdroje potravin. Hledala jsem ale marně. I v klasických říkankách a lidovkách je to bída. Tak jsem se rozhodla knihu vytvořit sama,“ říká ilustrátorka a nakladatelka Marcela Vostřelová o tom, jak vznikla její knižní novinka MEKY MEK – skutečný svět zvířátek.
Před dvěma lety se Marcela Vostřelová stala matkou a změnil se jí náhled na svět. Nejen oním notoricky známým způsobem, tedy že je méně sobecká a výrazně víc vnímá klimatickou změnu, jež může zásadně ovlivnit život jejích potomků (je aktuálně znovu těhotná), ale také jí prý naplno došlo, že lidé nejsou jediní živí tvorové na této planetě, kteří cítí lásku, strach a bolest.
Otevřít oči
„První impuls přinesl do mého života před šesti lety náš pes. Tehdy jsem si položila otázku, proč některá zvířata považujeme za jedlá a jiná ne. Do té doby jsem byla jako většina lidí, zkrátka jsem nad tím nedumala. Odmalička mi bylo říkáno, že jíst maso je správné a je to zdravé,“ vzpomíná Marcela.
Začala pátrat po realitě života takzvaných hospodářských zvířat, což ji přivedlo mimo jiné k odhalení hrůz, které se dějí ve velkochovech a na jatkách. Do té doby prý jako většina lidí původ živočišných produktů vytěsňovala a vlastně ji to nezajímalo. Najednou jako by se jí otevřely oči.
„Když se mi narodila dcera, došlo mi, že i v dětských knihách jsou takzvaná hospodářská zvířata zobrazována jen jako zdroj jídla a surovin, třeba kůže nebo vlny. Hledala jsem opravdu důkladně, ale nenašla jsem žádnou knihu, kde by to bylo jinak, než že slepice dává vejce, kráva mléko, vepřík je na začátku říkanky roztomilý kamarád a na konci je z něj jitrnice… Takové bizarnosti! Ale ani mně do té doby nedošly. Všichni jsme v tom vyrostli, je to všude včetně Slabikáře, že kráva dává mléko a máma mele maso. A tak jsme nad tím vlastně – aspoň většina z nás – nepřemýšleli, brali jsme to jako danost. Jako by kráva byla na světě jen proto, aby lidem dávala mléko. Došlo mi, jak je to celé špatně a že se to musí změnit. Navíc děti jsou vnímavé a přirozeně mají ke zvířatům citlivý, hezký vztah, berou je jako kamarády, kteří cítí a vnímají, a i díky téhle zastaralé rétorice a přístupu jim nedojde, že to, co pak mají na talíři, je taky zvíře. Ten milý tvor, se kterým si chtějí hrát a na kterém jim záleží.“
Interaktivní čtení
MEKY MEK – skutečný svět zvířátek není prvním knižním počinem Marcely Vostřelové. Už před lety založila nakladatelství POP PAP, ve kterém tvoří a vydává knihy pro děti.
„Jsem výtvarnice a ilustrátorka, takže kladu důraz byl na to, aby knihy byly vizuálně kvalitní. Vždy jsem ale také dbala i na kvalitu textů, proto jsem oslovovala spisovatele a odborníky na dětskou literaturu. Naše knihy jsou navíc interaktivní, vtahují děti do děje. Chci, aby kniha žila i po přečtení: děti její části můžou použít třeba jako samolepky, šablony na kreslení nebo s nimi coby loutkami hrát divadlo…“ popisuje Marcela Vostřelová a rozkládá knihu, aby ukázala, co všechno se s ní dá dělat.
Pro MEKY MEK oslovila kvůli textům a říkankám Ester Starou, autorku textů pro děti, pedagožku a logopedku. „Není to žádná aktivistická kniha, jen zkrátka dětem nelže. Dětem by se nemělo lhát. A protože nejsme žádný znalec zvířat, obrátily jsem se na odborníky, zvěrolékaře. Já sama jsem se jezdila dívat, jak se zvířata chovají v přirozeném prostředí, skicovala je, sledovala. Informativní a hravou cestou se tedy děti i jejich rodiče v knize dozví prostá fakta o tom, jaká takzvaná hospodářská zvířata opravdu jsou. Protože jsou to fascinující bytosti, které cítí, mají emoce, paměť… Já sama jsem se dozvěděla neuvěřitelné věci, které jsem do té doby nevěděla.“
Kniha není jen pro malé děti, i když k tomu forma leporela svádí. Z jedné strany jsou říkanky a básničky pro menší děti, obrázky a šablony, na druhé se nacházejí informativní texty i pro větší, ale počtou si i dospělí.
„Ester už knihu prezentovala ve školách a měla velký úspěch třeba i u čtvrťáků. Děti prý vůbec netušily, jak zajímavá zvířata jsou. Poté, co jim z knihy dočetla, dokonce začali žáci v jedné třídě tleskat,“ říká Marcela Vostřelová a ukazuje obal knihy, který je možné také využít jako šablonu stop zvířat nebo záložky. „Chtěla jsem vše na knize maximálně využít,“ dodává.
