Spisovatel Martin Vopěnka už přes tři dekády vede nakladatelství Práh

Spisovatel Martin Vopěnka už přes tři dekády vede nakladatelství Práh Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Nakladatelé oslovení Reflexem v projektu Vyložme knihy na stůl. Zleva stojí Eva Plešková z NLN, Aleš Lederer z Prostoru, Joachim Dvořák z Labyrintu, Martin Vopěnka z Prahu, Radka Patočková z nakladatelství Kher, sedí pak zleva Veronika Hudečková Benešová z Verzone, Antonín Kočí z Euromedia Group a Anna Horáčková z Paseky. Na snímku bohužel chybějí Jiří Pavedět z Academie a Tomáš Reichel z Hosta.
Nejnovější kniha nakladatelství Práh, kde je doma jak Pavel Kosatík, tak Sir David Attenborough
Obálka novinky Práhu, zásadní publikace Maxe Hastingse
3 Fotogalerie

Nakladatel Martin Vopěnka: Průměrná cena knihy se po deset let pohybovala kolem 270 korun, což není udržitelné

Kateřina Kadlecová

V souvislosti s článkem Vyložme knihy na stůl, jenž se týká aktuální situace na knižním trhu, jsme oslovili desítku předních českých nakladatelů a nakladatelek. Dnes přichází na řadu spisovatel, publicista, nadšený cestovatel a již devátým rokem předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka. 

Martin Vopěnka založil své nakladatelství Práh s počátečním kapitálem 10 000 Kčs roku 1991. Autor mnoha knih pohádek, románů pro dospělé i děti, cestopisů, vzpomínek i básní vydal třeba bestseller Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, paměti Madeleine Albrightové, biografii Steva Jobse od Waltera Isaacsona i oceňované knihy pro děti a mládež od Renáty Fučíkové, Anny Novotné, Aleny Ježkové nebo Lucie Lomové. V Prahu publikuje kolem třicítky titulů ročně.

Jak vaše nakladatelství poznamenal lockdown během pandemie? Lidé začali číst více; začali ovšem také více kupovat? Nebo už je český konzument literatury několik let ochoten utratit za knihy stejné množství peněz ročně, ale jejich reálná hodnota (a počet prodaných výtisků knih) je vzhledem k inflaci logicky nižší?

Před pandemií knižní trh několik let mírně rostl. No ale život by asi byl příliš jednoduchý, kdybychom žili v trvalém růstu. A tak přišla pandemie. Lidé opravdu nepřestali číst, ale v tom počátečním strachu jsme samozřejmě zaznamenali obrovský propad. Později si čtenáři našli knihy přes e-shopy, ono se ani nedalo dělat nic moc jiného než číst, ale prodávala se spíš skladová produkce. Novinky pandemií jednoznačně utrpěly. Na druhou stranu, vzhledem k počátečním obavám to dopadlo ještě dobře.

Po pandemii přišla válka a zdá se, že s ekonomickou krizí spojenou s Putinovou invazí kupujícím dochází dech. Jak hodně se prodeje vašich knih propadly?

Jako nakladatel vydávající kolem třiceti knih ročně nejsem dost velký vzorek pro klasické statistiky. Jeden mimořádný titul může mou statistiku úplně změnit. Zatím moje letošní tržby ve srovnání s těmi loňskými obstojí, ale bez započtení inflace, která mi zdražuje výrobu, skladování i služby.

Jak s tím bojujete?

Jsem velice flexibilní a klidně bych teď mohl pohodlně pět i více let žít jen z prodeje zásob a dotisků úspěšných titulů. Jsem ale zároveň povahou bojovník, a tak jsem nic neomezil. Mám letos tituly s velkým potenciálem a jdu do toho naplno včetně investic do propagace. Zároveň se chci čím dál víc věnovat už jen svému psaní, takže příští roky nebudu jako nakladatel nikam spěchat.

Snažíte se tlačit cenu knih na minimum – nebo jakou zaujímáte taktiku, pokud jde o naceňování knih?

Ceny knih byly u nás oproti jiným zemím dlouhodobě podhodnocené. Průměrná cena knihy se deset let pohybovala kolem 270 korun, což tak jako tak nebylo udržitelné. Bylo to dáno silně konkurenčním prostředím na našem knižním trhu. V přepočtu na jiné komodity, jako pivo, chléb, oběd, vstupenka do divadla… knihy myslím tolik nezdražily. Současnou průměrnou cenu odhaduji na 350 korun, ale získáte za ni předmět, který s vámi zůstane a obohatí vás. Zatímco pivo vámi jednoduše proteče.

V Česku se jeví jako velký problém distribuce knih, zejména malí nakladatelé si v posledních letech stěžují na to, že například Kosmas jejich ceny bez předchozí domluvy zlevňuje, že zůstává za prodané knihy i několik měsíců dlužen a drží tak nakladatele s menším obratem v šachu a občas na hraně bankrotu… Co s tím?

Já si na distribuci nestěžuji. Od některých malých nakladatelů je to spíš nepochopení tržních principů. Prostě abych něco prodal, musím se velkoryse podělit s každým článkem řetězce. Jestli někdo chce nabízet knihy individuálně a mořit se s tím, ať to dělá. Já se raději soustředím na to podstatné, a prodej nechávám na distribucích. Pomáhám jim ale aktivním PR a investicemi do reklamy. Spolupracuji se všemi velkými distribucemi a až na krátkodobé výkyvy všechny fungují dobře. Pamatuji totiž devadesátá léta, kdy se stávalo, že distribuce zkrachovala a zůstala dlužit navždy.

Jaká je vaše prognóza a strategie pro další dva roky, kdy se bude ekonomická situace velmi pravděpodobně nadále zhoršovat?

Věřím, že tyto Vánoce budou silné. Konečně nejsou žádné uzávěry a kniha je nakonec vlastně levný dárek – vzhledem ke své hodnotě. Příští rok ale asi bude lepší uložit se k zimnímu spánku – dát si čaj a ponořit se do psaní. Přesto i tam připravujeme několik titulů s velkým potenciálem. Pak jednou skončí válka, ceny energií částečně klesnou a nastane chvilková euforie. Jsem ale rád, že mezitím vystoupila do popředí nutnost přesednout na čisté zdroje. Máme k dispozici skvělé zelené technologie a jde jen o to, uvést je co nejrychleji do masového využití.

Na jaké tituly z vaší aktuální produkce před Vánoci spoléháte nejvíce?

Jako top bestseller jsem teď vydal vzpomínky Toma Feltona – filmového Draca Malfoye z filmů o Harrym Potterovi. Jmenují se S kouzelnickou hůkou a v USA už jsou na prvním místě bestseller listu. Mému ekologickému zaměření je pak nejblíže vyprávění Sira Davida Attenborougha Výpravy na druhý konec světa. Hlavně pro ženy a pro trochu úniku od politiky a stresu je tu kniha Alexandry Potter Jedna dobrá věc. Výjimečně pro své vlastní nakladatelství jsem napsal knihu pro mladé, co nezažili totalitu, hodí se však i pro jejich rodiče: Václav Havel – mocný bezmocný ve 20. století. Pavlovi Kosatíkovi jsem vydal jeho politicko-historickou sondu Slovensko třicet let poté a pro milovníky vláčků vychází velká obrazová kniha Vlakem po nejkrásnějších železnicích světa.