Problém je v nastavení knižního trhu a v jeho monopolizaci, říká šéfka nakladatelství Verzone
Nezávislé nakladatelství Verzone má na kontě bezmála sedmdesát titulů a skvělou edici současné čínské literatury Xin. Také jeho zakladatelka Veronika Benešová Hudečková vyložila knihy na stůl v projektu Reflexu a přinášíme s ní rozhovor. Více si o aktuální situaci na knižním trhu, zejména z pohledu nakladatelů, přečtete v Reflexu č. 48, který vyjde 1. prosince.
Jak nakladatelství Verzone poznamenal lockdown během pandemie? Lidé začali číst více; začali ovšem také více kupovat? Nebo už je český konzument literatury několik let ochoten utratit za knihy stejné množství peněz ročně, ale jejich reálná hodnota (a počet prodaných výtisků knih) je vzhledem k inflaci logicky nižší?
Lockdown a uzavření knihkupectví přinesl na světlo otázku, jak vlastně funguje český knižní trh a jaké tu panují poměry. Otevřeně se začalo mluvit o rabatech, o platební morálce jednotlivých distributorů, monopolizaci trhu a postavení nezávislé literaturu a nutnosti zachovat bibliodiverzitu, tedy myslet na nezávislé nakladatele a knihkupce. Vzniklo několik kampaní na podporu malých nakladatelství, které organizovali lidé mimo obor, což třeba k nám přivedlo celou řadu nových čtenářů a čtenářek.
Během pandemie jsme tedy jako nakladatelství dramatický propad tržeb nezaznamenali, byla to náročná doba, ale situace nás donutila dělat věci trochu jinak, což nikdy není na škodu. My jsme ale ještě uprostřed pandemie otevřeli knihkupectví. Od roku 2015 jsme jezdili s výběrem kvalitní dětské literatury po školách a školkách, organizovali vlastní festival. A když v lockdownu nebylo kam putovat, objevila se nabídka krásného prostoru v Holešovicích. A tak máme i kamennou prodejnu. Vybíráme knížky z desítek nakladatelství, ale naši čtenáři a čtenářky mají samozřejmě jednodušší cestu i k námi vydaným knihám, ví, že tu dostanou celou naši dostupnou produkci. Zůstáváme tak v průměru na podobných počtech prodaných knih i tržbách.
Po pandemii přišla válka a zdá se, že s ekonomickou krizí spojenou s Putinovou invazí kupujícím dochází dech. Jak hodně se prodeje vašich knih propadly?
Myslím, že na hodnocení je ještě brzo. Jsme teď uprostřed hlavní sezóny, lidé nakupují vánoční dárky. Předpokládám, že k většímu propadu dojde až v příštím roce. Je ale nutné dodat, že my jsme opravdu malé nakladatelství, takže naše postavení na trhu je specifické, naše cílová skupina není tak široká, abychom mohli poskytnout relevantní data. Nižší tržby zaznamenáváme z velkoobchodu, ale taky jsme letos do široké distribuce pustili pouze jednu novinku, což celková čísla ovlivňuje. Ovšem jsme taky hodně aktivní, účastníme se nebo dokonce sami pořádáme různé akce, nečekáme, že za námi čtenáři sami přijdou, dramatický propad se zatím nekoná. Ale ještě bych měla upřesnit, že nakladatelství mě neživí. Většina vydělaných peněz po uhrazení honorářů a faktur zůstává na další projekty, já neberu pravidelný plat.
Jak s krizí bojujete?
My jsme opravdu malé nakladatelství, v podstatě bych musela propustit sama sebe, kdybych chtěla propouštět. Zbrzdila jsem vlastně už před pandemií, protože jsem stála před rozhodnutím, jestli přibrat zaměstnance, začít růst, nebo omezit počet titulů, abych produkčně vše zvládla sama. Vyhrála druhá varianta, naštěstí, protože zaměstnávat kohokoli během pandemie by pro mě byla neudržitelná zátěž. Obecně vydáváme knížky v malých nákladech, obvykle kolem tisíce maximálně dvou tisíc výtisků, tady prostor pro změnu není, snížit počet výtisků by znamenalo výrazné zvýšení prodejní ceny. Stejně je to s naším zaměřením i počtem titulů, který plánuji. Rozpracované projekty, edice Xin, obrazové knihy o českých hudebních skladatelích nebo výletníky Českou republikou pokračují, přizpůsobíme se situaci, tak jako to děláme celou dobu.
Pokud to bude z ekonomického hlediska nutné, projekty připravované na příští rok prostě jen odložíme. Naše velikost nám umožňuje být mnohem flexibilnější, než je tomu u větších nakladatelství, která musejí živit prostory a zaměstnance. Aktuální společenská témata a důsledky pandemie mě spíš přivádí k novým tématům, zamýšlíme se nad novou ediční řadou, která by mohla pomoci dětem a mladým lidem se zvládáním složitých životních situací.
Ceny knih vystoupaly do nebeských výšin. Snažíte se tlačit cenu knih na minimum? Nebo jakou zaujímáte taktiku, pokud jde o naceňování knih?
S určením prodejních cen bojuju u každé knihy od založení nakladatelství. Vždycky se snažím nastavit cenu tak, aby byla co nejdostupnější pro širší publikum. Samozřejmě nárůst cen tisku zaznamenáváme, ale kromě edice Xin jsme většinu knih tiskli na kvalitní papíry, takže pro nás například nárůst ceny papíru nepředstavuje tak dramatický rozdíl, zdražil totiž hlavně běžný papír, jeho cena se přiblížila těm speciálním. Na podobě knih nebo honorářích nešetříme a šetřit nehodláme. Jednou cestou, jak dosáhnout nižší prodejní ceny, je získání grantu, případně partnera, který do vydání knihy sponzorsky vstoupí. Další možnost představuje vynechání distributora. Některé knihy tak přestáváme dávat do široké distribuce, prodáváme je sami a prostřednictvím spřátelených knihkupectví. To nám umožňuje kalkulovat pouze s knihkupeckým rabatem, ten velkoobchodní pak nezapočítáváme do ceny a zákazník tak reálně ušetří nejméně 20 %. K tomuto kroku přistupujeme u obrazových knih nebo limitovaných edicí.
V Česku se jeví jako velký problém distribuce knih, zejména malí nakladatelé si v posledních letech stěžují na to, že například Kosmas jejich ceny bez předchozí domluvy zlevňuje, že zůstává za prodané knihy i několik měsíců dlužen a drží tak nakladatele s menším obratem v šachu a občas na hraně bankrotu… Co s tím?
Tohle je hodně zjednodušené. Za mě například Kosmas patří k nejserióznějším obchodním partnerům. Podle otázky to vypadá, že zlevní a vyplácí nám méně peněz, ale tak to není, to bez našeho vědomí samozřejmě žádný velkoobchod udělat nemůže. Problém je v celkovém nastavení trhu, v jeho monopolizaci, v tom, že se u nás obecně moc nedodržují pravidla. V západních zemích běžně funguje institut pevné ceny knih, tedy že kniha se po nějakou dobu, po rok až dva od vydání, prodává všude za stejnou cenu. Nestane se tedy jako u nás, že kniha ještě nevyjde a už se na internetu dá objednat se slevou až 30 %. Taková situace je samozřejmě devastační hlavně pro všechna nezávislá knihkupectví (knihkupectví není součástí řetězce). Považuju to taky za dehonestující pro autory a autorky, jejich práce je oceněna pěknou slevou hned na začátku. Pokud jako nakladatel nechcete, aby byly vaše knihy prodávány se slevou, máte jedinou šanci – vynechat velkoobchod. E-shopy jsou prý obchodníci jako kdokoli jiný, nakoupí za cenu x a prodají za cenu y a nikdo s tím nic nenadělá. Je-li ovšem cena y nižší nebo rovna ceně, za niž nakupuje běžné knihkupectví, vyvstává otázka, jakou roli v tom všem hraje velkoobchod sám.
Splatnost faktur je další téma. Tenhle problém vyhřezl právě na začátku pandemie. Jak už jsem zmínila, když my nedostaneme peníze, nezaplatím sobě, nevydám další knihy, ale větší nakladatelství s řadou provozních nákladů jsou držena v šachu. Ačkoli se jednalo i o milionové částky, nakladatelství velkoobchod nepošle do insolvence, protože by svoje peníze už nikdy nevidělo, navíc distribuci potřebuje pro svoje fungování, protože nemá kam jinam jít. Odejdete od jednoho distributora a ztratíte celou knihkupeckou síť, protože do byznysového portfolia jednoho vlastníka patří distribuce a síť knihkupectví. Když k tomu přičteme, že do stejné majetkové skupiny patří ještě několik nakladatelských značek, je jasné, že máme problém. Pokud se budeme tvářit, že knižní trh podléhá volné ruce trhu jako jiná odvětví, tak zcela rezignujeme na uměleckou rovinu literatury. Za pár let se nám může stát, že nebudeme mít na výběr, kam chodit knihy nakupovat, a především jak a jaké knihy budeme nakupovat, protože řetězce budou prodávat jen mainstream, ideálně ten svůj, na nějž jsou jejich ekonomické modely designované.
Vedle legislativy se můžeme my malí bránit tím, že budeme budovat vlastní sítě. V letošním roce jsme založili Asociaci nezávislých nakladatelů a knihkupců, ta navazuje na volnou Platformu Knihex, pod jejíž hlavičkou jsme díky fondům EHP/Norska vytvořili takzvaný Katalog. Jedná se o online nástroj, který propojuje nezávislé nakladatele s knihkupci a knihovnami. Katalog je určen jen pro nejmenší subjekty na trhu, jedná se o B2B nástroj. Bez prostřednictví velkoobchodu si knihu může knihkupec objednat napřímo, stejně tak knihovna. Vnímám to jako možnou cestu pro nemainstreamové knihy, které ve velkých knihkupeckých řetězcích stejně nedostanou prostor, zároveň se posílí i role knihkupců – určité knihy budou k dostání pouze tam. Celý tenhle projekt nemusí vyjít, protože pořád závisí na jednotlivcích – nakladatelích a knihkupcích, jak jej budou využívat. Pokud se ale my sami nebude snažit posílit svoje postavení, nikdo jiný to za nás neudělá. Téma bibliodiverzity je u nás v plenkách, legislativní úpravy v nedohlednu.
Jaká je vaše prognóza a strategie pro další dva roky, kdy se bude ekonomická situace velmi pravděpodobně nadále zhoršovat?
Prognózy přenechám jiným. V tuhle chvíli je těžké predikovat, nebo pokud se do toho pustím, optimismem nehýřím. S nadsázkou říkám, že malé nakladatelství je v krizi pořád. Jako dosud budu vydávat knihy, kterým věřím, které mohou nějakým způsobem obohatit nabídku témat, přispět k bibliodiverzitě. Věřím, že naši čtenáři a čtenářky nám zůstanou věrní. Krize je vždycky příležitost, možná i k tomu zamyslet se nad spotřebou a udržitelností v knižním průmyslu. Zodpovědnost leží i na čtenářích a čtenářkách, co budou chtít nakupovat a od koho. Skvělé by bylo, kdyby české kultuře, literaturu nevyjímaje, pomohl stát. Nemluvím určitě jen o finanční podpoře. Se závistí pohlížíme třeba na severské země, kde vznikají ambiciózní projekty, které pak oslovují čtenáře na celém světě, literatura je pro ně součást soft diplomacie, tohle vnímání nám pořád chybí. Chybí nám dlouhodobá systematická podpora a vize.
Na jaké tituly z vaší aktuální produkce před Vánoci spoléháte nejvíce?
V říjnu jsme vydali obrazové převyprávění slavných ženských románů s historickým kontextem s názvem Silné a křehké, autorka Zdeňka Štěpánková knihu původně vytvořila jako svou diplomovou práci pod vedením Renáty Fučíkové. A těsně před Vánoci vyjde novinka Veroniky Bílkové Bedřich Smetana, obrazová kniha o životě a díle velikána naší hudby. Doufáme, že knížka si získá srdce čtenářů jako autorčina prvotina Ludwig van Beethoven, za níž jsme získali mezinárodní ocenění za nakladatelský počin BIB 2021. A snad pod stromečkem najdou svoje místo i tituly edice Xin, třeba románová prvotina nositele Nobelovy ceny za literaturu Mo Jena.
