Být vždy o něco vepředu. Steffen Damborg zná recept jak přežít v čím dál víc nejistém světě médií
Mluví klidně, jasně a velice srozumitelně. Je na něm vidět, že má média rád. Když vypráví o svých oblíbených značkách, úplně září. O změnách mluví s rozmyslem, nebojuje o překotné vylití vaničky i s dítětem. Globální myšlenkový lídr, digitální stratég a řečník STEFFEN DAMBORG (52) je celosvětově uznávaný dánský odborník na digitální transformaci firem. Zabývá se velkými mediálními domy v období změn, radí korporacím v oblasti strategie, inovací a digitální disrupce. Je také oblíbeným diskutérem na mezinárodních konferencích. Na jedné z nich, kde vznikl i tento rozhovor, vystoupil letos v Praze jako hlavní řečník mediálního domu Czech News Center.
Nepřekvapuje vás, že tištěná média stále ještě existují?
Ano, kdybychom tady spolu my dva seděli a povídali si před deseti patnácti lety, asi bychom si říkali: „Noviny přežijí přibližně do roku 2020, asi tak…“ Tehdy se skutečně tímto způsobem hovořilo. Ale dnes? Je to jinak. Tisk se zlevňuje…
I když odhlédnete od současné šílené ceny papíru?
Obecně se však tvorba tištěných médií stává efektivnější. Potřebujete čím dál méně novinářů, kteří vyprodukují jeden výtisk deníku či časopisu. Respektive jsme schopni nacházet novou rovnováhu novinářů mezi profesionály na volné noze a externími a interními spolupracovníky redakce – i to dokáže snižovat náklady.
Vaše kniha na toto téma vyšla letos v březnu pod názvem Mastering Digital Transformation. Jako ukázku příkladné transformace firmy do moderních podmínek v ní uvádíte deník The New York Times. Nemyslíte si ale, že není fér předkládat zrovna tento americký příklad evropským vydavatelům?
Samozřejmě, málo vydavatelů si může dovolit to co New York Times. Mají velké množství vynikajících novinářů, nositele Pulitzerových cen. Dlouhou tradici, erudici, slavnou historii, důvěryhodnost. Ale tím, co nyní dělají, se rozhodně můžeme inspirovat. Jsou to právě novináři The New York Times, kteří nám připomínají důležitost kvalitní žurnalistiky. V New Yorku jsem na Times Square před časem viděl jejich kampaň, které vévodilo jediné slovo: TRUST. DŮVĚRA. Jen na spodní části billboardu bylo malými písmeny vepsáno „The New York Times“. To je něco, co důvěryhodná značka poskytuje. Vždyť na internetu můžete najít všechno možné: polovina z toho není pravda, část je úplný nesmysl, třetina je pravdivá trochu a zbytek, několik procent, je zřejmě, možná, snad, pravdivý. S tím mohou klasická média velice dobře soupeřit.
Noviny The New York Times už mnoho let soustředěně rozvíjejí nový obchodní model on-line, zatímco úspěšně a pečlivě udržují v chodu ten starý, silný, v kvalitním tištěném obsahu. Je tohle cesta?
Přesně tak. A dvě věci mě přesvědčují o tom, aby se udržoval, pokud je to možné, i starý model firem. Protože pokud vyděláváte peníze na starém modelu, můžete je pak investovat do transformace. Pracujete s něčím, co v angličtině nazýváme ambidextrous, tedy obouručnost (ambidexterita je schopnost aplikovat více přístupů ke strategii současně ve chvíli, kdy firma působí ve více než jednom strategickém prostředí najednou; pozn. red.). Doslova to znamená, že můžete zároveň psát levou i pravou rukou – udržovat v chodu starý byznysmodel, zatímco se pokoušíte vystavět nový. Samozřejmě musí váš nový model fungovat dřív, než starý zanikne.
A druhá věc, která vás přesvědčuje o obouručném fungování byznysu?
Druhá věc je obrovské riziko, které na sebe berete, když vsadíte všechno na jednu kartu. Pokud byste teď všichni řekli: „Budeme pouze digitální, zavřeme naše noviny,“ tak pokud nikdo ve velkém nezačne kupovat digitální předplatné, jste mrtví. Ano, potřebujeme zatlačit na změnu a potřebujeme změnu urychlit, ale nechceme být hloupí. Nechceme zničit to, co fungovalo, před tím, než máme něco lepšího a úspěšnějšího.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
