Za své romány Cesta na Sibiř a Vrač získal dvě Magnesie Litery i Cenu Josefa Škvoreckého. Jeho loňská próza o dobrodružstvích v Arktidě, Tundra a smrt, nadchla porotce ceny pro nejlepší dokumentární knihu MFDF Ji.hlava. Přesto je spisovatel, scenárista a režisér Martin Ryšavý (55), čukotským jménem „Ten, co pije čaj bez cukru“, známý spíše jako dokumentarista a znalec odlehlých částí Sibiře, konkrétně dálnovýchodní Republiky Sacha čili Jakutska. Právě zde natočil své oceňované etnografické snímky Argiš, Afoňka už nechce pást soby, Malupien, Olšový spas, Medvědí ostrovy a mnohé další. Doba jeho pobytů v Rusku v součtu přesahuje pět let. Jak vidí současnost a budoucnost země, na jejíž hlavu se v posledním roce z celého světa snáší hněv a opovržení?
Z Ruska jste se naposledy vrátil před dvěma měsíci. Čemu jste se tam věnoval?
Pobýval jsem dva týdny v Moskvě. Před třemi lety, ještě před pandemií, jsem na Dálném východě roztočil dokumentární film, jenže pak přišel covid a potom válka a nebylo jasné, zda bude možné v práci pokračovat. Pandemie mi ji přetrhla totálně, pravidla hry byla během té doby složitá a nestálá, a snímek se navíc týká divadelního souboru, který samozřejmě nehrál… Nic nešlo, ale teď, během války, to jde. Ačkoli si mnoho lidí myslí, že se zavřely hranice a do Ruska se nikdo nedostane, není to pravda – ta železná opona se možná zatáhne, kdoví, ale zatím je cesta relativně volná, lze si legálně pořídit vízum a legálně do Moskvy odletět.
Ačkoli jste občanem nepřátelského státu?
Ano. Sám jsem nad tím před odletem dost přemýšlel, i na základě toho, kolik lidí kolem mě bylo vyděšených z toho, že se tam chystám. Ale nakonec bylo vše jako před lety – hraniční kontrola na letišti nebyla ničím výjimečná, registrace na moskevské migrační službě byla obyčejná… Jsem pro ně něco jako turista, i když tam točím film. Nikdo si mě nevšímal, nikdo po mně nic nechtěl. Rusko se tak snaží chovat i ke svým vlastním občanům, kteří se přímo neúčastní bojových operací, i k cizincům, kteří by tam mohli eventuálně jezdit obchodovat a obcházet embargo. Rusko se snaží předstírat, že válka neexistuje.
Viděl jste kolem sebe velké změny způsobené válkou a sankcemi? Z obchodů měla zmizet spousta zahraničních značek, lidé při nákupech prý musejí poznat, že je válka…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
