Autor bestsellerů Rainer Zitelmann: Češi mají s kapitalismem za posledních třicet let dobrou zkušenost

Dnešní doba je roztěkaná, na sociálních sítích se lidé vzájemně nálepkují a obviňují z kde­čeho. Vy se dlouhodobě věnujete obhajobě kapitalismu a s tím souvisí i naše otázka: má vlastně dělení světa na pravici a levici ještě vůbec nějaký význam?

Pokud se na to zeptáte intelektuálů, kteří jsou činní ve veřejném prostoru, řeknou vám, že pro ně jsou kategorie pravice a levice vyprázdněné. Podle mě je to ale tak trochu intelektuální póza. Já rád pracuji s výzkumy a čísly. V každé zemi, kde vychází některá má kniha, si nechávám zpracovávat výzkum o stejné sadě otázek. Ptáme se na tržní prostředí, svobodu a také na negativní a pozitivní výroky o kapitalismu. Chceme po lidech, aby ty výroky zařadili podle škály od extrémní levice po extrémní pravici: podle toho, jak se s nimi oni sami identifikují. V ­každé zemi – a dosud jich bylo 30 – nám vychází, že ve vztahu ke kapitalismu pořád dělení na pravici a levici funguje. Většina lidí, kteří sami sebe označují za umírněnou levici, se zároveň vymezuje vůči kapitalismu. A platí to i obráceně: v zemích jako Chile, USA nebo Švédsko je trendem, že čím více náklonnosti ke kapitalismu, tím více respondenti tíhnou k pravici. Takže pořád má dělení, na něž se ptáte, význam.

Vaše kniha Deset největších omylů odpůrců kapitalismu, jež vyšla nedávno česky, rozebírá mnohé vážné problémy světa. Pojďme se na některé z nich podívat. ­Kapitalismus prý drancuje životní prostředí. Není tomu podle vás tak?

Kritici kapitalismu a klimatičtí aktivisté říkají, že musíme zavést další plány a regulace. Co a jakým způsobem vyrábět, jak a kde snížit emise. Jinak prý životní prostředí postupně zničíme. To je samozřejmě omyl, plánované hospodářství nikdy v minulosti nic nevyřešilo, naopak přineslo řadu dalších problémů. Samozřejmě to platí i o životním prostředí. Podívejte se na Sovětský svaz nebo na východní Německo, kde byly emise oxidů síry v přepočtu na HDP třikrát vyšší než na Západě.

Řešením není více státu, ale více kapitalismu. Protože jen kapitalismus umí problémy životního prostředí vyřešit. To netvrdím jenom já, ale celá řada renomovaných vědců. Neznamená to, že nemusíme dělat vůbec nic, že to zachrání volná ruka trhu. Kapitalismus není laissez faire (v překladu nechte činit, nechte plynout; poznámka autorů), jak si lidé často myslí. Některé zásahy jsou prospěšné – ale ne shora, jsou prospěšné na základě konsensu. Podívejte se třeba na ozónovou díru. Tu zachránili dva politici, kteří jsou přímo symbolem kapitalismu, Ronald Reagan a Margaret Thatcherová. Bez jejich přičinění by se svět na zákazu některých nebezpečných plynů nikdy nedomluvil.