Miroslav Táborský • Zdroj: Nguyen Phuong Thao

„Nezapomenu, jak za mnou přišel Jaroušek Weigel, jestli bych po něm vzal roli doktora Vypicha v cimrmanovské hře Záskok. Dostal jsem tu roli přímo od něj, čehož si velmi považuji.“

Rád bych si zahrál zase něco ve verších. Třeba Shakespeara, protože jsem k tomu měl vždycky dispozice.

Miroslav Táborský: Do nepřipravených eskapád se nepouštím

Vašek Vašák

18. února 2023 · 18:30

MIROSLAV TÁBORSKÝ (63) natolik toužil stát se hercem, že se nenechal odradit ani tím, když ho na DAMU přijali až napočtvrté. Mezitím stihl vystudovat fyziku na pedagogické fakultě v Hradci Králové. O tom, že se rozhodl správně, svědčí i ceny, které získal, Goyovu dokonce ve Španělsku jako vůbec první cizinec. Pětadvacet let hrál ve velkém divadle, dnes spíše na menších scénách.

Jak a kdy jste dostal nabídku hrát v Divadle Járy Cimrmana?

Nabídku způsobilo úmrtí Ladislava Smoljaka v roce 2010. Zdeněk Svěrák tehdy přemýšlel, jak dál, protože se ve všech hrách spolu střídali. Některé role si rozebrali jeho kolegové a mně Zdeněk zavolal, jestli bych ho nezkusil alternovat v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký.

Jak vás Cimrmani přijali?

Poměrně brzo padly veškeré bariéry a chovali se ke mně, jako bych byl mezi nimi odjakživa. To spíš já jsem nechtěl být za suveréna, protože jsou to pro mě obrovské persóny. Každý z „otců zakladatelů“ přišel z jiného prostředí, z jiného oboru, všichni jsou inteligentní a nemají problém s komunikací. Vždycky byla radost si s nimi povídat.

A jak vám Zdeněk Svěrák vysvětlil, že chce vás? Cimrmani do té doby mezi sebou profesionální herce přece nechtěli...