Konflikt na Ukrajině ukázal, kdo je kdo, říká Dalibor Dědek z iniciativy Dárek pro Putina
Dalibor Dědek (65) je podnikatel, mecenáš a spolumajitel skupiny firem Jablotron. Patří k padesátce nejbohatších Čechů. Ihned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu začal apelovat na české i evropské politiky, aby ukrajinské armádě dodali vše, oč požádá. Na jaře minulého roku pak založil iniciativu Dárek pro Putina. Jejím prostřednictvím se již vybralo téměř půl miliardy korun na zbraně proti okupantům.
Vaše firma Jablotron působila i v Rusku a Bělorusku. Kdy jste z tohoto trhu odešli?
Hned po zahájení ruské invaze na Ukrajině. Byli jsme, myslím, jedna z prvních větších českých firem, která se z ruského a běloruského trhu stáhla. Než jsme v těchto zemích přestali poskytovat naše služby, měli jsme pocit, že musíme burcovat ruskou veřejnost. Takže jsme několika desítkám tisíc klientů v Rusku vypnuli naše alarmy. Když se na nás zákazníci obrátili s dotazem, co se děje a kdy jim alarmy zase zapneme, odpověděli jsme, že Jablotron aktivity v Rusku obnoví ve chvíli, kdy okupanti opustí území Ukrajiny. Individuálně jsme nabídli obnovení služeb těm klientům z Ruska, kteří se nechají vyfotit na veřejném místě s protiválečným transparentem. Z desítek tisíc to neudělal ani jeden.
Jak významným trhem bylo vlastně Rusko pro Jablotron?
Dost významným, byť spíše z hlediska objemu dodávaných služeb než výše marží. Řádově šlo o desítky tisíc instalací domácích alarmů.
Lze tedy říct, že odchod z Ruska a Běloruska představoval pro Jablotron značnou finanční ztrátu?
Ale to přece v této situaci vůbec není rozhodující. Peníze jsou v byznysu potřeba, ale morální aspekt věci je mnohem důležitější. A zajímalo by mě, jak se v noci spí těm podnikatelům a zástupcům západních korporací, které v Rusku zůstaly i po začátku invaze. Peníze z daní, jež v Rusku odvádějí, jdou na financování Putinovy války, na rakety, které dopadají na civilisty. A pokud se byznysmen tváří, že se ho to netýká, hlavně když mu z Ruska tečou peníze, je to nemravné. Z Ruska se přitom stáhlo jen asi sedm procent západních firem.
Nejde jen o byznys. Jde o postoj celého Západu. Musím bohužel říct, že jsme se v prvních týdnech ruské agrese zachovali jako srabi, myšleno my jako kolektivní Západ. Když ruské kolony mířily na Kyjev, měly se na ukrajinském nebi objevit západní stíhačky. Historie se ale opakuje, Západ znovu ustoupil agresorovi, jako když Hitler zabíral Sudety. Ale Česká republika se zachovala mnohem lépe než řada západoevropských států.
Konflikt se změnil v brutální opotřebovávací válku v rozsahu a intenzitě, jaké Evropa nezažila od roku 1945. Dělá dnes podle vás Západ dost ve věci vojenské podpory Ukrajiny?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
