Umím si vyboxovat svůj prostor, říká předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola

Nedávno jste opět navštívila Ukrajinu. Hodně se angažujete...

Je to už víc než rok, co jsem tam jela poprvé a… je to těžké. Kdyby se mě tehdy někdo zeptal, jak dlouho bude válka trvat, odpověděla bych, že doufám, že do roka bude konec. Ale není. A za tu dobu jsme zjistili, že dokud Rusko z Ukrajiny neodejde, mír není možný.

Liší se nějak váš osobní postoj k této válce od oficiálního postoje coby předsedkyně Evropského parlamentu?

Ani v nejmenším. Já i tato instituce jsme v tom měly jasno hned. Jednak jsme očekávaly, že se něco stane… Ale samozřejmě jsme nepočítaly s válkou. Když Rusko napadlo Ukrajinu, svolala jsem všechny lídry v Europarlamentu a zeptala se jich, zda jsme na jedné lodi. A byli jsme. Okamžitě jsme začali jednat o podpoře. Všichni jsme byli zajedno v pomoci Ukrajině a v tom, že jsme na její straně. Faktem je, že jsem tehdy měla obavy, že se najde někdo, kdo bude váhat nebo nebude souhlasit, ale nebylo tomu tak. A dosud máme drtivou většinovou shodu, když řešíme další kroky a pomoc. Jednoznačně stojíme za Ukrajinou a její prezident Zelenskyj to dobře ví.

Máte strach, že se válka rozšíří do dalších zemí?

Sleduji pozorně situaci na tamních bojištích. Mám obavy o Moldavsko, zda je dost silné.

Když válka začala, jaká byla vaše první myšlenka?

Můj manžel je Fin, takže jsme u nás doma mívali často vášnivé debaty na téma Rusko, bezpečnost, vstup Finska do NATO, všechna ta metaforická srovnání Davida a Goliáše a určitý pocit ohrožení země mého manžela dlouho předtím. Když Rusko napadlo Ukrajinu, řekla jsem si: Bože, můj muž měl celé ty roky pravdu. A došlo mi, že jsme to ignorovali. Nebrali jsme dost vážně ani naše pobaltské a východoevropské kolegy.

Setkala jste se s prezidentem Zelenským několikrát, byl nedávno i tady v Evropském parlamentu.