Imunolog Stříž: Od omikronu je původce covidu běžný respirační virus. Agresivnější už nejspíš nebude
Uplynuly tři roky od vypuknutí covidové pandemie. Je to na poznání nového koronaviru dost, nebo stále málo? Podle imunologa a přednosty Pracoviště laboratorních metod Institutu klinické a experimentální medicíny Ilji Stříže víme o jeho vazbě na lidskou imunitu už poměrně dost, nejasná zatím ale stále zůstává například délka takzvaného postcovidového syndromu. Virus by však podle něj už neměl ničím zásadně překvapit. Důležitá bude ještě letošní podzimní a zimní sezóna.
Co vše už dnes o covidu a jeho viru jako takovém víme?
Za ty tři roky jsme se dozvěděli nesmírné množství informací jak o viru, tak o imunitní odpovědi proti němu. Od záhadné infekce, která začala zabíjet v Číně a lyžařských střediscích v Itálii, již jsou nyní velmi dobře zmapované všechny klíčové kroky vzniku a eliminace infekce. Víme, jakým způsobem se virus dostává do buňky, jak se množí a mutuje, jak je nastartována protivirová imunitní odpověď. Víme, že imunologická paměť proti tomuto viru není příliš silná, aby nás chránila před reinfekcemi, ale měla by nás chránit před těžkými formami onemocnění. Velmi důležité jsou poznatky z klinické praxe, máme nástroje pro přípravu účinných vakcín pro případ, že by virus změnil své chování, máme antivirotika účinná i na mutované formy, existují doporučené postupy, jak postupovat v léčbě závažných forem infekce.
A co naopak zůstává stále nejasné?
Otázka, zda nebude mít podobný nápad se přestěhovat ze zvířete na člověka nějaký další koronavirus a jaké to může mít důsledky. Už před více než sto třiceti lety stál podle genetických dat jiný typ koronaviru za takzvanou ruskou chřipkou. Také se rozšířil pandemicky a i toto onemocnění bylo smrtící zejména u seniorů. Bylo spojeno se ztrátou čichu, šířilo se rychleji než epidemie klasické chřipky. Dnes se jedná o běžný koronavirus, který nikoho neohrožuje. A to se s nástupem variant omikron nakonec podařilo i viru SARS-CoV-2. Nejasné je zatím i to, jak dlouho může přetrvávat takzvaný long covid, i když se zdá, že počty těchto pacientů se postupně snižují. Až po letech bude možno také definitivně uzavřít vztah koronavirové infekce k možnému vzniku autoimunitních onemocnění, zatím se tato hypotéza spíše nepotvrzuje. Nejasná je i budoucnost případné vakcinace. Je možné, že u vybraných osob, například osob s potlačenou imunitou a rizikových seniorů, bude zatím nějaký čas nezbytná.
A jak dlouho může trvat, než se možná vazba koronavirové infekce a vzniku autoimunitních onemocnění potvrdí nebo vyvrátí?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
