Ivan Bartoš: Z Pirátů se nesmí stát páprdové, ale naši voliči se mění a my s nimi
Když si pustíte video ze staršího koncertu punk-rapové kapely Nohama napřed, ve které hraje i předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, uslyšíte i velmi vulgární nadávky na expremiéra Jiřího Paroubka. V roce 2017 pak měli Piráti ve volbách heslo „Pusťte nás na ně!“. Léta se zdálo, že do české politiky vtrhlo jejich prostřednictvím rebelství. Je to pryč? Bartoš, který je dnes i místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj, to v rozhovoru pro Reflex popírá. Co říká o některých věcech?
O někdejším rebelství a Pirátech:
„Já jsem se až tolik nezměnil, ale pokud je potřeba tak samozřejmě nosím kvádro. Ovšem ve volném čase pořád mikinu s kapucí a kapsáče. Člověk prostě prochází nějakými etapami. Mám manželku, tříletého syna a osmnáctiletou dceru, to přineslo do mého života jiné životní perspektivy… Vnímám v sociálních bublinách vzdechy, jak se Piráti změnili a že to už nejsou oni. Ale výsledky průzkumů říkají, že máme pořád poměrně vysokou podporu a politika ale není soutěž krásy! V ní rozhodují činy. Navíc si mnozí kritici neuvědomují, že i naši voliči dozrávají.“
O hospodské schůzce Bartošova kolegy ministra spravedlnosti Blažka s proruským lobbistou Nejedlým:
„Ministr spravedlnosti nemá co sedět v hospodě pět hodin s člověkem jako je pan Nejedlý.“
O často nesrozumitelné komunikaci vlády:
„S nadsázkou – já se na vlastní tiskovky nedívám. Ale vážně – ta komunikace má deficity. Ale někdy je to skutečně těžké. Za dobu, co tady spolu budeme hodinu sedět, budu mít v mobilu a mailu dotazy několika médií a někdy chtějí novináři odpověď ihned, když to z pracovních důvodů neudělám rychle, tak třeba napíší, že jsem odmítl odpovědět, ale to není pravda. A pokud jde o údajný komunikační chaos – pardon, ale ve srovnání s Babišovou vládou, to žádný chaos není.“
O těžkostech koaličního vládnutí:
„V pětikoalici je vládnutí velmi náročné, protože je náročnější domluva. Představa, že máme v šuplíku 40 zákonů, že je na nich shoda a že je vytáhnete a ony se schválí, to je mylná představa. Dohodnout se je někdy velmi složitý proces a může dojít i k nedorozuměním. Pak je politika i o tom, že někdo přijde dřív s nějakým návrhem, aby byla jeho strana před veřejností ve výhodě. No a někdy se to úplně nepodaří. Nakonec jsme se jako vláda ale zatím na všem domluvili. To je důležité.“
O tom zda, by měl český byrokratický přebujelý stát zeštíhlit?
„Rozhodně ano.“
O nekonečném příběhu české digitalizace služeb státu:
„Rezistence systému proti úspěšné digitalizaci je enormní. U nás, co rezort, to jiný systém a téměř nevypověditelná smlouva a na tom systému musí stát každý den fungovat. Je proto velmi obtížné to změnit a není to ani levné. Všichni si chtějí udržet historicky vybojovaný, ale pro stát nevýhodný, často vylobovaný byznys, a do všech změn se sype písek. Věci se ale v případě digitalizace hýbou, měníme je.“
O tom, zda lze najít v politice přátele:
„Do politiky jsem vstoupil s velkým elánem, ale pak zjistíte, že politika není jen o tom, co chcete, aby se stalo. Ale musíte se snažit i spoustu špatných věcí zastavit, aby se nestaly. Někdy je v politice bolestné, že když má někdo průšvih, tak kamarádství musí jít v ten moment stranou. To se mi několikrát stalo.“