Chtěl jsem aby Mašínové působili jako živí kluci, ne čítankové figury. Svobodě obětovali všechno, říká režisér
Na jedné straně sevřené, komorní milostné drama o vztazích a zločinu, na straně druhé výpravný akční dobový příběh. Režisér TOMÁŠ MAŠÍN (57) posílá do kin v rozmezí několika týdnů hned dva filmy s výrazným společenským přesahem. Zápletka Němých tajemství (premiéra 7. září) stojí na afázii, mozkové poruše, o níž u nás stále ještě není velké povědomí. A Bratři (v kinech od 26. října) vyprávějí o dramatických osudech Ctirada a Josefa Mašínových, které českou společnost i sedmdesát let po jejich útěku z komunistického Československa polarizují. Bratři byli vybráni jako letošní český kandidát na Oscara.
Váš starší snímek 3 sezóny v pekle běžel v Hlavní soutěži na festivalu v Karlových Varech, Bratři o příběhu bratří Mašínů, který je pro mnohé kontroverzní, by to letos taky stihli...
Nenabízeli jsme je. Bylo to vědomé rozhodnutí producenta a distributora. O Bratry je obecně velký zájem kvůli jejich atraktivnímu tématu, ale myslím, že to není typický film pro festivaly a jejich specifické diváky. Točil jsem ho pro co nejširší publikum. Premiéra je koncem října k 70. výročí útěku bratří Mašínů do Západního Berlína, Vary proběhly víc než čtvrt roku předtím. Nechtěli jsme si naředit mediální pozornost.
Jaké časové období ten film pokrývá?
Prolog je v roce 1942, film se pak odehrává v letech 1950 až 1953. Tři roky se ve filmu dají docela dobře odvyprávět bez toho, aby člověk musel pomocí titulků pořád vysvětlovat, jaká je doba. Mladší publikum se v české minulosti moc neorientuje, ve škole sice něco probírají, ale neznají časovou souslednost, pletou si roky 1948 a 1968. Proto jsem chtěl, aby byly titulky s datací jen na samém začátku a dál aby se plynutí času ukazovalo jen filmovými prostředky, třeba střídáním ročních období.
Jedna věc je srozumitelnost pro mladší publikum, druhá srozumitelnost mezinárodní. Budou Bratry chápat v zahraničí?
Ano, jen tam zase musí být v samém úvodu psaná informace, něco jako úvod ze Star Wars, že tady byla říše zla, nacisté, proti kterým bojoval otec, a pár let po skončení války přišla druhá, komunisté, proti nimž bojovali jeho synové. Když se to takhle jednoduše vysvětlí, story už pak funguje sama o sobě, symbolicky řečeno souboj dobra se zlem. S autorem scénáře Markem Epsteinem jsme se už kdysi shodli, že tam chceme mít co nejmíň politiky, takže ta příběh zahraničnímu divákovi nekomplikuje. Je důležitá, ale Bratři nejsou politický film. Je akční, čitelný, víme hned, kdo s kým a proti komu. A posílil jsem ženské figury příběhu, nesou silnou emoci, to je opět mezinárodně srozumitelné. Z Josefa a Ctirada jsem nechtěl dělat mramorové historické postavy.
Jací tedy jsou?
Snažil jsem se, aby působili jako živí kluci, autentické bytosti. Žádné čítankové figury. Stateční, ano, a taky v některých chvílích drzí. To, že je někdo k smrti odvážný, ještě neznamená, že třeba není drzý na mámu. Komunisté vyhlásili válku vlastním lidem a kluci to prostě vzali jako otevřený boj. Byli dychtiví po akci, nebáli se, ale ne vždy to šlo podle plánu. Zbrklost se jim nevyhnula.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
