Kdy se u nás podle šéfky Philipa Morrise vyrobí poslední cigareta? A jak se liší český a slovenský kuřák?
Andrea Gontkovičová se v tabákovém průmyslu pohybuje od roku 1997. Šéfka tabákové firmy Philip Morris pro Česko, Slovensko a Maďarsko aktuálně výrazně brojí proti klasickým cigaretám, a naopak se snaží propagovat méně škodlivé alternativy kouření. V polovině října vystoupila na investiční konferenci Shifts 2023. Jak dlouhá cesta podle ní čeká Česko ke stoprocentnímu přechodu k alternativám cigaret?
V roce 2014 společnost Philip Morris představila alternativu ke klasickým cigaretám – přístroj nahřívající tabákové náplně s názvem IQOS. Jaká byla primární motivace pro vytvoření tohoto zařízení?
Naší primární motivací bylo nabídnout kuřákům řešení, které bude prokazatelně lepší než hořící cigarety. Za poslední desetiletí se výrazně zvyšovala míra regulací tabákových výrobků, které hoří. Problém tabákových výrobků totiž není samotný tabák, ani nikotin. Nikotin je sice návykový a je rizikový pro některé skupiny, ale není primární příčinou onemocnění spojených s kouřením. Nejvíce škodlivá je toxicita látek, které vznikají právě při hoření tabáku. S přitvrzující se regulací se ale spotřebitelské chování neměnilo dostatečně výrazně. Proto jsme se při hledání řešení rozhodli zaměřit na eliminaci hoření tabákových výrobků.
Jakou strategii jste tedy v boji proti hoření tabákových výrobků nastolili?
V roce 2008 vznikl plán, na jehož základě jsme vybudovali výzkumné vývojové centrum ve Švýcarsku a přijali několik set odborníků z oblasti medicíny, chemie, technologií a inovací. Neustále se soustřeďujeme na výzkum, který probíhá podle nejpřísnějších standardů farmaceutických firem, ale nepolevujeme ani v tempu inovací. Doposud jsme do výzkumu, vývoje a komercionalizace lepších nikotinových alternativ investovali už téměř 11 miliard dolarů.
Aktuálně je v Česku přes půl milionu uživatelů IQOSu a toto číslo nadále roste. Jaký počet jste si dali jako cíl?
V Česku je podle odhadů ještě stále víc než dva miliony dospělých uživatelů nikotinu, z čehož IQOS používá 640 tisíc z nich. To znamená, že jsme někde na plus mínus jedné třetině. Když se mě ptáte, kolik bych chtěla, aby přešlo dospělých kuřáků na nehořlavé výrobky, tak odpovím, že nejlepší je samozřejmě nikotin neužívat vůbec. Ale pro ty, kteří by jinak pokračovali v kouření cigaret, jsou tyto vědecky podložené alternativy prokazatelně lepší volbou. Těch by tedy mělo být sto procent. Samozřejmě ne všichni přejdou na IQOS a je zdravé, že i v této oblasti existují jiné konkurenční výrobky, protože každému vyhovuje něco jiného.
Jak velkou transformaci pro tabákový průmysl představovalo uvedení IQOSu?
Transformace je to zcela zásadní, protože měníme předmět podnikání. Když to trochu zjednoduším, tak cigarety se za více než sto, sto padesát let změnily minimálně. K inovaci u nich došlo zhruba jednou za padesát let, v padesátých letech se třeba začala u tvrdých krabiček otevírat vrchní část. Následně přišly cigaretové filtry, na začátku 21. století pak kapsle. Klasický cigaretový byznys a způsob prodeje se v podstatě neměnil. Uvedení IQOS znamenalo doslova převrat, který naše společnost způsobila v celém průmyslu a který bude mít podstatný dopad na společnost.
Jak moc se tedy tabákový průmysl proměnil za poslední dekádu?
Interakce s dospělým uživatelem našich méně rizikových výrobků je úplně jiná. Je velmi osobní, v terénu máme několik desítek lidí, v začátcích jsme jich měli dokonce několik stovek. Ti se během hodiny, hodiny a půl snaží s dospělými kuřáky projít problematiku kouření, konzumaci nikotinu a také jim vysvětlit, jaké mají možnosti. V tom lepším případě po takové konzultaci dospělý kuřák vymění klasickou cigaretu za zahřívaný výrobek, který představuje kombinaci elektronického zařízení a tabákové náplně. Tím ale uživateli vznikají i nové potřeby, především servisní požadavky. Proto máme servisní místa, callcentrum a vlastní prodejny, s dospělými uživateli komunikujeme také digitálně přes e-commerce. Takzvaný footprint je v současnosti skutečně širší, komplexnější a náročnější, ale také dražší.
Předpokládám tedy, že právě technologie hrály v proměně tohoto sektoru výraznou roli…
Zásadní. Používáme nejmodernější technologie na zahřívání výrobků na bázi tabáku, nikotinu nebo kapaliny na kontrolovanou teplotu. Vztah mezi technologií a vědecky prokazatelně méně škodlivým řešením je klíčový, obojí musí jít ruku v ruce. V České republice jsme první IQOS uvedli v roce 2017, po šesti letech máme již čtvrtou generaci výrobku. U jednotlivých generací ale pouze neměníme barvu nebo tvar, výrazně měníme funkcionalitu, naposledy na podzim minulého roku jsme přešli od zahřívání čepelí na zařízení zahřívající tabák indukcí.
Globální generální ředitel společnosti Philip Morris Jacek Olczak uvedl, že si ve Velké Británii dokáže představit konec výroby a prodeje klasických cigaret do deseti let. Kdy by se v Česku mohla vyrobit a prodat poslední klasická cigareta?
Mojí aspirací je, aby k tomu došlo ještě před mým odchodem do důchodu. Na druhou stranu to nezáleží pouze na nás, významnou úlohu zde hraje dospělý kuřák. Byli bychom rádi, aby přechod spotřebitelů od cigaret k lepším alternativám byl ještě rychlejší. K tomu však potřebujeme pomoc od regulátorů a také od vědecké veřejnosti nebo od odborníků na zdravý životní styl. Je potřeba pozitivně motivovat dospělé kuřáky, aby přestali kouřit. A když už chtějí zůstat u nikotinu, tak ať sáhnou po něčem méně škodlivém. Když se do tohoto procesu zapojíme všichni, tak to opravdu vidím v horizontu let, určitě ne v rámci několika desetiletí. My jsme letos v létě učinili podstatný krok, kdy jsme v Kutné Hoře oznámili transformaci výroby z klasických cigaret na produkty, které už nebudou hořlavé, a budou tudíž prokazatelně méně škodlivé. To je proměna na úrovni České republiky po vzoru globální transformace celé společnosti.
Když se bavíme o přechodu z klasických cigaret, tak předpokládám, že disponujete statistikou lidí, kterým nahřívané cigarety nechutnají a odmítají z nich přejít. Kolik je jednoduše lidí, co si nedovedou představit kouřit něco jiného než klasické cigarety?
Už jsem zmínila, že 640 tisíc dospělých kuřáků u nás přešlo na IQOS. Odhaduji, že stále máme více než padesát procent dospělých kuřáků, kteří zůstávají u klasických cigaret. Chápu je v tom, že samotný rituál a chuť se při přechodu od klasických cigaret k zahřívaným tabákovým nebo kapalinovým výrobkům či jiným alternativám mění. Na druhou stranu jsem přesvědčená, že změna za pozitivní dopad na jejich zdraví stojí a ocení ji i jejich blízké okolí.
Jak důležité jsou pro vaši společnost ještě další alternativy klasických cigaret? S jakými variantami výrobků pracujete?
Určitě jsou velmi důležité. Ukazuje se totiž, že když dospělý kuřák přejde na bezdýmné alternativy, tak rád sáhne po jejich různých variantách. V České republice nabízíme zahřívaný tabák, zahřívané kapaliny neboli elektronické cigarety, do nichž se doplňují náplně, také máme jednorázové elektronické cigarety. Nově jsme pro uživatele naší vlajkové lodi ILUMA uvedli na trh i nikotinové náplně s příchutěmi, ale bez tabáku. Snažíme se, aby naše portfolio výrobků s méně škodlivými alternativami bylo co nejširší. Také vidíme, že taková pestrost pomáhá dospělému uživateli nikotinu zůstat ve světě bez kouře, dané výrobky používá v různých situacích podle toho, jak na ně má chuť. Pro nás je ale nejdůležitější, aby opravdu už nikdy nesáhl po klasické hořící cigaretě.
Zemí s nejnižším procentem kuřáků klasických cigaret je Švédsko, kde kouří šest procent tamější populace. Ve skandinávské zemi je velká obliba žvýkacího tabáku. Jak pracujete s tímto produktem?
Ve Švédsku se u tohoto výrobku jedná o velmi dlouhou tradici, v 18. a 19. století byl výsadou tamější aristokracie. Švédi nejprve sypaný tabák šňupali, postupně si jej začali dávat do sáčků vkládaných do úst, tabákové sáčky pak ve 21. století nahradila nikotinová náplň. Máme dlouhodobá data potvrzující, že Švédsko má dnes nejnižší výskyt rakoviny plic, ústní dutiny a hrtanu mezi muži ze všech zemí Evropské unie. To dokládá skutečnost, že hlavní problém kouření není tabák ani nikotin, ale opravdu hoření. A abychom našim zákazníkům mohli nabídnout co nejširší porfolio výrobků bez hoření, uskutečnili jsme minulý rok velkou akvizici právě švédské společnosti Swedish Match, nejvýznamějšího tradičního výrobce nikotinových sáčků. Nikotinové sáčky mají v našem byznys plánu pro budoucí roky zásadní úlohu. Máme dva výrobky, které považujeme za takzvané blockbusters, vedle IQOSu jím jsou právě nikotinové sáčky pod značkou Zyn.
Jste ředitelkou pro český, slovenský a maďarský trh. Liší se preferencemi jednotliví uživatelé v rámci těchto zemí?
Určitě vnímáme rozdíly dané historicky a kulturně, ale ovlivňuje je i regulační prostředí. Maďarsko je takzvaný „dark market“, kde je velmi silná regulace prodeje tabákových výrobků, prodej je povolený pouze v licencovaných místech s omezeným počtem, je jich přibližně šest tisíc. Ale konkrétně k chování uživatelů, například maďarští dospělí kuřáci reagují na nové, méně rizikové výrobky velmi pozitivně. Tamější počet kuřáků, kteří přešli na IQOS, je porovnatelný s Českou republikou.
A kdybychom se zaměřili na naše slovenské sousedy – chová se třeba český kuřák jinak než ten slovenský?
Český dospělý kuřák nebo uživatel je velice pragmatický. Velmi ho zajímá, co daný výrobek přináší, jaké má funkční výhody, kolik stojí a jak se liší od klasických cigaret. Slovenský spotřebitel je entuziastičtější, především v případě novinek. Český spotřebitel má také velmi rád technologické novinky, ale ten slovenský si sáhne po daných výrobcích intuitivněji, možná trochu víc emočně.
Co vnímáte jako největší výzvu do budoucna pro tabákový průmysl?
Skutečně přesvědčit každého dospělého kuřáka, aby buď přestal s konzumací nikotinu, anebo přešel na to, co pro něj je prokazatelně lepší a zdravější volba. Ve 21. století už nikdo klasické cigarety kouřit nemusí.
