Jaderný fyzik Ondřej Novák: Politici doteď nic neřešili. Až válka na Ukrajině ukázala, že energetiku řešit musíme
V roce 2040 můžou Česku chybět zdroje až na více než čtyřicet procent roční spotřeby elektřiny. Jednou z nadějí by pro nás mohly být malé jaderné reaktory, které by vznikaly na místě starých uhelných elektráren. K tomu pořád řešíme otázku – dočkáme se dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech? Otázkou také je, zda jsou evropské cíle ve snižování emisí reálné. Na tyto otázky odpovídá jedna z nadějí české vědy, jaderný fyzik ONDŘEJ NOVÁK, který kromě Českého vysokého učení technického v Praze působí i v Asociaci pro mezinárodní otázky a je předsedou Mladé generace České nukleární společnosti.
Na začátek jednoduchá otázka: Proč je podle vás jaderná energie dobrá?
Protože má spoustu výhod, které v energetickém mixu využijeme. Je bezemisní, respektive nízkoemisní, a koncentrovaná, takže její výroba nezabírá velkou plochu, což je super. A za třetí je energeticky bezpečná z politických aspektů, je možné udělat zásobu paliva na tři čtyři roky nebo i pět let dopředu.
Tou bezpečností myslíte, že není potřeba něco dovážet ze zemí, jako je Rusko?
To je jedna věc: můžeme si vybrat partnery, kteří jsou z mezinárodního pohledu spolehlivější. Ale taky si můžeme udělat dostatečnou zásobu paliva v lokalitě na to, abychom elektrárnu provozovali několik let bez potřeby dovézt palivo. To je u uhelné nebo plynové elektrárny nemožné.
Řekl jste, že jádro je bezemisní zdroj. Přesto ho Evropská unie dlouho nezařazovala do zelené taxonomie, v Německu loni jaderné elektrárny dokonce definitivně vypnuli. Co říkáte na tento rozpor?
O samotné bezemisnosti podle mě diskuse neprobíhá. V případě jádra jsou významné emise jen v době stavby elektrárny, ale nejsou nijak velké. Diskutuje se o tom, jaké to má další externality. Tedy dopady na životní prostředí.
Jaké ty dopady jsou?
Když Evropská komise řešila taxonomii, nechala si zadat studii od výzkumného institutu JRC. A ten konstatoval, že jádro je z hlediska dopadů v pořádku, ale spousta lidí s tím nesouhlasila. Jde o nastavení hodnotové tabulky. Jaderného odpadu není moc, ale nějaký je, dále jsme měli v historii havárie a obojí je pro někoho nepřekonatelná záležitost. Pak se ale musíme rozmyslet, jestli je v pořádku třeba dovážet plyn a být závislý na Rusku, nebo stavět větrníky a soláry všude možně. Nebo zda je lepší těžit lithium a vyrábět baterie. Prostě si uvědomit negativní externality i u ostatních zdrojů. A to se často nedělá.
Je pro Německo udržitelné zbavit se jádra? A může bez něj Evropa splnit své emisní cíle?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
