Útoky šelem: Hrozba, nebo výjimka? Kdy je na místě je chránit, a kdy naopak střílet?

Medvěd utíkající po silnici centrem města, panika a pak útok. Šokující video ze slovenského Liptovského Mikuláše zasáhlo v polovině března internet. Tehdy šelma napadla pět lidí. A jednotky dalších útoků následovaly. V květnu se objevil medvěd i v Česku. A i když neútočil a byl spatřen na dálku, bylo to poměrně blízko Zlína, a tak tamní městská policie vydala varování, aby se lidé měli v okolních lesích na pozoru.

Medvědů není v tuzemsku ani zdaleka tolik jako na Slovensku, mezi velkými šelmami u nás dominují vlci. I ti ale přinášejí problémy – útočí na hospodářská zvířata. Česko tak sice neřeší, jestli a jak moc střílet medvědy, ale kvůli rostoucí vlčí populaci chystá změnu pravidel. U některých vlků také není vyloučeno nebezpečí pro člověka. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto společně s odbornými organizacemi připravila pohotovostní plán pro mimořádné situace s tzv. problémovými vlky. Počítá se i s výjimkou, podle které by v odůvodněných případech bylo povoleno tato zvířata odstřelit. Chovatelům napadených kusů chce stát dál pomáhat náhradami škod.

„Plán popisuje různé škály ­vlčího chování a navrhuje, jak přistupovat k problematickým jedincům, tedy zvířatům, která ztratila plachost, opakovaně vyhledávají přítomnost člověka a přibližují se k lidem,“ říká mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. „Na základě vydaných povolení bude situaci při výskytu nebezpečného nebo jinak problematického jedince operativně řešit pohotovostní štáb složený ze zástupců orgánů státní správy ochrany přírody, myslivosti, veterinární správy, Policie ČR i zástupců dotčených místních samospráv a odborníků,“ dodává mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Bude to stačit? Od myslivců zní, že v případě vlků se mělo konat dřív a je třeba dělat víc – třeba nastavit limity únosných počtů vlčí populace. K pohotovostnímu plánu jsou skeptičtí. „Od schválení tohoto materiálu upozorňujeme, že bude nefunkční a v praxi těžko realizovatelný. Vlci v ČR způsobují čím dál větší materiální škody a my jen nečinně přihlížíme,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Podle jiných odborníků ale stanovování maximálních počtů není řešení. Bez ohledu na finální podoby změn je ale jasné, že se na rostoucí počty velkých šelem musí stát připravit. 

„S velkými šelmami bychom se měli naučit znovu žít. Útočí výjimečně, důležité ale je umět rizikům předcházet,“ říká zoolog Miroslav Kutal.

Medvědi jsou v Česku stále spíš raritou, může jich ale přibývat. Vlci sice na člověka většinou neútočí, někteří ale nebezpeční být mohou. Jak rizikovou situaci poznat a jak se zachovat? O tom i o mapování těchto zvířat v přírodě jsme mluvili se zoologem Miroslavem Kutalem z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě věnuje životu velkých šelem v Evropě. Podle něj je na místě respekt, ale rozhodně ne panika.