Molekulární biolog Petr Ryšávka: Řídí nás bakterie ale není divu. Byly tu dřív!
Bakterie nemají nejlepší pověst, některé však mohou být přátelské. Jsou i takové, bez nichž nemůžeme existovat. A právě o nich bude řeč s RNDr. Petrem Ryšávkou, jenž o mikrobiomu našeho trávicího traktu ví víc než my sami.
Většinou se s pojmy vir, bakterie a kvasinka setkáváme spíš v negativních konotacích. Jak nám mohou sloužit a jak důležité jsou pro náš život?
Od dětství máme zafixováno, že bakterie, kvasinky i viry jsou nebezpečné a že je třeba se úzkostlivě mýt a dbát na hygienu. Dnes však víme, že i mikroorganismy do těla i na ně patří. Pro náš život, existenci a fungování jsou důležité, neboť regulují téměř všechny tělesné procesy, a proto měníme pohled na ně z negativního na pozitivní.
Co vlastně tvoří mikrobiom trávicího traktu?
Pod termíny mikrobiom a mikrobiota se skrývá jakási mikrobiální zoologická zahrada, která se nachází na našem těle i v něm. Mikrobiomem trávicího traktu myslíme bakterie, kvasinky, viry, parazity, plísně, prvoky a houby vytvářející náš mikrobiální vesmír. Jen bakterií máme ve střevě 1,5 kg masy. Jejichž množství je 1013, přibližně stejný počet jako buněk, jež tvoří naše tělo, takže ať chceme, či ne, ovládají a řídí nás víc, než jsme si ochotni připustit.
V debatě o mikrobiomu trávicího traktu se skloňují pojmy probiotika a prebiotika. Zkuste oba termíny přiblížit a definovat.
Probiotika jsou přátelské bakterie, které na naše zdraví působí příznivě. Jsou zaměňovány s prebiotiky, jež jsou většinou rozpustnou vlákninou nebo tzv. oligosacharidy. Jde o zpolymerizované či zřetězené cukry, které jsou výživou přátelských bakterií. Naše střeva jsou plna probiotických bakterií. Legislativa ale umožňuje užívání jen určitého spektra – laktobacilů, bifidobakterií a některých streptokoků. My přitom ve střevě máme tři sta až pět set bakteriálních druhů a odvažuji se říct, že většina z nich by mohla sloužit jako probiotikum. Legislativou jsme tak v jejich poznání a využití limitováni.
Mohou se ty dobré přemnožit a stát se škodlivými – nebo naopak?
To je dobrá otázka. Troufám si říct, že ano. Mělo se za to, že laktobacily jsou jen přátelské bakterie, potřebné v co největším množství. Nicméně některé analýzy nám naznačují, že v případě přemnožení mohou pravděpodobně přivodit zvýšený výskyt depresí. Nemá to logiku, ale jak ukazují výzkumy lidského mikrobiomu ve vztahu k depresím a úzkostným poruchám, zřejmě i v tomto případě platí: „Všeho moc škodí.“
Napiji se hodně mléka a jsem smutnej…?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
