Vondrášek: Musíme zajistit více peněz pro policisty, kvůli bezpečnostní situaci by odchody byly nezodpovědné
Policie přestává být konkurenceschopná na trhu práce. V rozhovoru pro Reflex to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Příští týden proto začnou jednání o mimořádném navýšení policejního rozpočtu, ze kterého by měla část jít i na platy příslušníků. Vondrášek dále popsal, na co přesně policie žádá více peněz, jak se tváří na potenciální protesty příslušníků a jaké změny bezpečnostní sbor v budoucnu čekají.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) minulý týden začal řešit úniky z policejní práce ve spojitosti se zadržením chomutovského primátora Marka Hrabáče (ANO). Obrátil se i na vás?
Na mě se nikdo ve spojitosti s úniky z policejní práce neobrátil. Je vždy důležité říci, kdy k úniku došlo. Je na pováženou, jestli je to v rámci prověřování, tedy před zahájením trestního stíhání, kdy policie provádí operativní práci, snaží se zajistit důkazy, to je na pováženou, protože o těch informacích vědí jen policisté, případně jiné bezpečností sbory a dozorový státní zástupce. Ve chvíli, kdy je zahájeno trestní stíhání a jsou doručovány dokumenty, zejména usnesení o zahájení trestního stíhání s velice podrobným odůvodněním rozhodnutí, v té chvíli se informace dostanou všem stranám, které na ně mají v řízení nárok. Někdy je pak využívají pro svou obhajobu či z jiného důvodu je poskytnou sdělovacím prostředkům. Proto je důležité rozlišovat, kdy k úniku došlo. Pokud dojdeme k závěru, že by únik mohl být od nás, okamžitě dáváme zadání vnitřní kontrole, aby to prověřila. Což se stalo i v kauze, na kterou se ptáte. Kontrola zatím není hotová. Úniky ze spisů ale nebereme na lehkou váhu, a pokud by je skutečně některý z policistů zavinil, spolupracujeme následně i s Generální inspekcí bezpečnostních sborů.
Nedávno jste na Bezpečnostní radě státu prezentoval nadlimitní požadavky rozpočtu na následující tři roky. V nich požadujete celkem zhruba 3,2 miliardy navíc. Na co tyto peníze půjdou?
Rozložili jsme naše nejakutnější potřeby do tří let ze dvou důvodů: aby se to dalo ufinancovat a aby se podle zákona o veřejných zakázkách stihla vyhlásit veřejná soutěž a zrealizovala se. Potřebujeme naplnit systematizaci dlouhých zbraní, protože ne ve všech prvosledových hlídkách máme jejich vhodné typy. Potřebujeme balistické ochranné prostředky, jako jsou vesty, přilby a další materiál, protože je nutné je doplnit a zajistit jejich obměnu kvůli expiračním dobám. Potřebujeme průběžně obnovovat vozový park, protože opotřebení vozidel, která jezdí na bezodkladné zákroky, je velké. Dlouhodobě se potřebujeme zaměřit na oblast analytiky, několik let intenzivně budujeme jednotný analytický nástroj. U policie je téměř stovka informačních systémů. Potřebujeme mít možnost do desítek informačních systémů udělat jeden strukturovaný dotaz a je nutné, abychom rychle dostali kvalitní výstup. Jednotný analytický nástroj by zjednodušil a zrychlil naši práci, což by v konečném důsledku vedlo třeba i k rychlejšímu zadržení pachatele. Dále potřebujeme obměnit software a hardware našich operačních středisek a chybí nám v některých koutech republiky vhodné prostory pro střelecký výcvik. Chceme naplnit i naši koncepci rozvoje schopnosti policie objasňovat trestnou činnost spáchanou v kyberprostoru, kde máme na jedné straně schválený vládní materiál, ale na druhé nám k realizaci chybí finanční prostředky.
Není to vybavení, které by dávno měla policie mít?
Základní vybavení policistů nakupujeme v návaznosti na naše rozpočtové možnosti. Finanční prostředky na tyto komodity uplatňujeme i v rámci nadlimitních požadavků každý rok a pak samozřejmě záleží, jaký rozpočet vláda schválí. Musíme pracovat s konkrétním rozpočtem, udělat priority v oblasti provozních výdajů a investic a snažit se je naplňovat. Ve zmíněných oblastech nejsme zdaleka na začátku, ale ve stádiu vývoje, jen nejsme zatím v optimálním stavu. Měl jsem možnost o tom mluvit s ministrem vnitra a jsme v požadavcích ve shodě. Vyjednávání o rozpočtu na příští rok začne příští týden a já věřím, že naše požadavky, které jsme se snažili na Bezpečnostní radě státu co nejlépe odůvodnit, budou vyslyšeny.
Budete v běžném rozpočtu žádat o více peněz na příští rok?
Pro letošní rok jsme měli dva cíle. První byl získat finanční prostředky na mistrovství světa v ledním hokeji a v biatlonu. Jsou to akce, které nejsou každý rok a jsou personálně, a tím i finančně náročné. Vláda tuto žádost o finanční prostředky po předložení ministra vnitra schválila, což znamená, že jsme je nemuseli vynaložit na úkor ostatních policistů, kteří na tyto akce nebyli nasazeni. Pak jsme potřebovali posílit rozpočet na provoz policie, protože i přesto, že jsme zavedli celou řadu úsporných opatření, měli jsme deficit v oblasti provozu a i v tomto případě se podařilo finanční prostředky získat. Takže pro letošní rok to určitě není na vyskakování, ale je to na pokrytí mandatorních výdajů a na nějakou drobnější obměnu movitého majetku. Pro příští rok je pro nás priorita získat peníze na posílení platů policistů a zaměstnanců, abychom byli konkurenceschopní na trhu práce.
V jakém smyslu?
My máme dvě cílové skupiny. Tou první jsou zkušení policisté, kteří slouží deset, patnáct, dvacet i více let. Musíme udělat všechno pro to, aby neměli důvod opouštět náš bezpečnostní sbor. Téměř padesát procent policistů slouží více než dvacet let. Pakliže tito policisté mají mít motivaci sloužit další roky, musí být adekvátně ohodnoceni. Poslední navýšení tarifních platů bylo k 1. lednu 2023, což za chvíli budou dva roky, a my potřebujeme, aby se mzdy vyvíjely poměrně s růstem platů v komerční sféře, respektive s vývojem průměrných příjmů v České republice, aby nestagnovaly další rok. Další skupinou jsou nováčci, zejména pak maturanti. Jsme podle všeho atraktivní zaměstnavatel, daří se nám nabírat kolem 2300 nových policistů ročně. Na druhou stranu nástupní plat činí v tuto chvíli 30 070 korun, což už není konkurenceschopné. Když jsme si udělali analýzu odchodů, tak dvanáct procent z nich jsou policisté s méně než čtyřmi roky služby. Důvod je prostý, každý mladý člověk si chce vybudovat nějaké vlastní životní zázemí a plat u policie je na to nedostatečný. Proto jsme v rámci nadlimitních požadavků navrhli navýšení služebních příjmů o deset procent z objemu pro příští rok a potom v následujících dvou letech vždy po pěti procentech.
Myslíte, že vám tyto požadavky schválí, zvlášť když se vzhledem ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zdá, že by politici nyní mohli být více nakloněni k investici do bezpečnosti?
Nechci předbíhat, nicméně věřím, že zvítězí zodpovědnost za zajištění vnitřní bezpečnosti v naší zemi, klíčová jednání začínají příští týden a je velmi důležité, aby rozhodnutí padlo do konce léta. Jsme připraveni své požadavky odůvodnit, ale zároveň jsme připraveni ukázat, že jsme udělali poměrně dost pro to, abychom byli efektivnější a ušetřili v některých oblastech. Snažíme se implementovat energetický management, budeme nějakým způsobem optimalizovat využití služebních dopravních prostředků. Dostali jsme na letošní rok o více než sedm procent míň na platy občanských zaměstnanců. Museli jsme tak zrušit několik stovek financovaných pracovních míst, propustit téměř čtyři stovky zaměstnanců v době neurčité, což bylo velice nepříjemné, ale nevyhnutelné. V rámci mandatorních výdajů se i snažíme navrhnout legislativní změny, které by ve finále znamenaly podstatně menší zátěž pro stát do budoucna. A říkám to záměrně, protože nejenom, že nastavujeme ruku, ale hledáme i rezervy.
Dám příklad: velmi rezonují výsluhy. Uvědomujeme si, že je potřeba dát co nejvíce peněz policistům, abychom je motivovali zůstat ve službě co nejdéle. Čím policista déle slouží, tím déle pomáhá občanům naší země, bere za to služební příjem, pak má zasloužený důchod a dostává výsluhy. Ty ale bere o tu dobu, co slouží, kratší čas. Takže je oboustranně výhodné, aby zkušený policista neodcházel. V posledních dvou letech jsme 750 milionů investovali do stabilizačního příplatku a 100 milionů do nezdanitelných odměn, tedy do složek platu, které se nezapočítávají do výsluh a vyplácejí se pouze těm, kdo slouží. Takových kroků děláme celou řadu, nicméně v tuto chvíli bohužel přestáváme být na trhu práce konkurenceschopní a je potřeba po dvou letech se služebním příjmem a platy zaměstnanců pohnout.
Kolik tedy chybí příslušníků?
Nechci se upínat k nějakému konkrétnímu číslu a říkat jen, jaké jsou podstavy u policie. Momentálně u policie slouží zhruba 40 400 příslušníků, de facto stejně jako v posledních osmi letech. V minulosti jsme zpracovali koncepci rozvoje policie a stanovili jsme si optimální počet kolem 46 000 policistů, což je dosažitelné spíš v dlouhodobém nebo střednědobém horizontu. Naším cílem je, aby policie byla personálně stabilizovaná a měla každý rok pokud možno o pár stovek více policistů či přinejhorším stejně. Když se podíváte pár roků zpátky, ať už jde o covid, znovuzavedení kontrol na vnitřní hranici se Slovenskem, uprchlickou krizi v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině či výbuch muničních skladů ve Vrběticích, mimořádných událostí byla celá řada a my jsme čas od času naráželi na personální limity. Ty pak vyžadují z naší strany i nestandardní rozhodnutí, kterým může být i proplácení většího objemu přesčasové práce. To pak paradoxně může policistovi zvýšit motivaci opustit služební poměr, protože může dojít k závěru, že příští rok si vydělá méně. Musíme se proto dostat do stabilizovaného normálu, abychom tato mimořádná rozhodnutí nemuseli činit a pak nečelit jejich důsledkům.
Ministr vnitra Vít Rakušan avizoval, že by mělo přijít desetiprocentní platové navýšení už od října, nicméně podle všeho ho policisté mohou očekávat až v lednu. Některé odborové organizace policistů kvůli tomu varovaly před protesty či odchody.
Zaznamenal jsem požadavky odborových organizací. Scházíme se s nimi, byli jsme i na jednání u pana ministra. Já jejich požadavkům rozumím. Důležité je, aby policista věděl, jak bude jeho odměňování vypadat v příštím roce, a jestli dojde k navýšení od října nebo ledna, pro mne není úplně zásadní. Toto rozhodnutí by mělo padnout ještě v létě, abychom se na podzim vyhnuli úvahám policistů, ale i příslušníků zbylých šesti bezpečnostních sborů o ukončení služebního poměru. Opačný postup by byl vůči vnitřní bezpečnosti České republiky nezodpovědný, protože bezpečnostní situace v současné době, a můžete se podívat na jakoukoliv světovou stranu, vůbec není dobrá.
Takže trochu viníte samotné příslušníky, že chtějí kvůli platům protestovat či odejít?
Vůbec ne! V letošním roce vnímáme úsporný balíček a příslušníci budou mít buď nižší, nebo srovnatelný plat s loňským rokem. Jediné, co chci, je, aby policisté věděli, že když budou bezvadně sloužit i v následujících letech, tak budou mít od státu lepší podmínky. Policisté složili slib, přijali závazek vůči státu a občanům, že budou dělat všechno pro to, aby zajistili jejich vnitřní bezpečnost, a když to bude nutné, nasadili vlastní život. Samozřejmé je za to očekávat adekvátní ohodnocení. Je legitimní, že policisté prostřednictvím odborných organizací vyjadřují své názory, můžou se shromažďovat, můžou říkat nahlas, co si myslí, můžou požadovat zlepšení podmínek. To je naprosto v pořádku.
Například na výsluhách bylo loni vyplaceno 15,5 miliardy korun. Neměly by se omezit vzhledem k tomu, že platy policistů nejsou adekvátní?
Já popravdě neznám objem finančních prostředků, které jsou vypláceny na výsluhách příslušníkům všech sedmi bezpečnostních sborů, ještě navíc armády. Není to ani propsáno v našem rozpočtu. My hospodaříme s finančními prostředky na sloužící policisty, pracující zaměstnance, provoz a investice. Vím, že průměrná výše výsluhy činí něco okolo 16 tisíc korun. Myslím si, že každý policista, který odslouží ve služebním poměru příslušníka zákonem stanovenou délku služby a koná ji tak, jak má, tak si výsluhu zaslouží. Ptáte se mě na rozhodnutí, které je výsostně politické. Chci zdůraznit, že v novele zákona o služebním poměru, kterou předložilo ministerstvo vnitra, nejsou výsluhy dotčeny ani z hlediska výše, ani z hlediska délky služby.
Plánujete další změny či reformy, co se týče policejní práce?
Máme před sebou vícero výzev. Jednou z nich je bezesporu umělá inteligence a vůbec proces digitalizace ve státní správě. K tomu nyní začínáme budovat malé oddělení, které by bylo u policie tou nejvyšší autoritou, nejenom v rámci nových AI technologií, ale i pravidel využívání umělé inteligence v rámci policejní praxe. Zároveň by bylo nejvyšší autoritou v rámci digitalizace našich agend a digitálních služeb poskytovaných veřejnosti. To znamená ať už standardů digitalizace, tak povinností, které pro nás vyplývají ze zákona o právu na digitální služby a z evropského práva. Velmi důležité je i to, abychom dokázali reagovat na nové formy trestné činnosti. Před čtyřmi roky nikoho nenapadlo, že více než 10 procent kriminality bude spácháno v online prostředí a my budeme muset umět analyzovat obrovské množství dat a spolupracovat s partnery v zahraničí ve vztahu k obsahu informací v online prostředí. Jsou to výzvy, které přináší současnost, a zejména v oblasti trestné činnosti páchané na internetu se nám vyplácí investovat do prevence. Co se ale týče druhů trestné činnosti, nezaznamenali jsme žádné zásadní změny. Více než padesát procent ze všech trestných činů jsou stále skutky majetkového charakteru, po osmi procentech to jsou hospodářské a násilné trestné činy. Co je ale nejdůležitější, a omlouvám se, že se opakuji, je udržet u našeho bezpečnostního sboru zkušené policisty a zaměstnance, bez nichž nemáme šanci uspět.
Jak policejní prezident po více než půlroce hodnotí zásah na pražské filozofické fakultě? Jaké plánuje další opatření? Jak bude vypadat nový registr zbraní? To vše se brzy dočtete ve velkém rozhovoru s Martinem Vondráškem v tištěném Reflexu.
