Vass: Žene se na nás bouře. Pokud neubráníme naše hodnoty, bude to začátek zahnívání světového pořádku

Organizace Globsec vznikla před dvaceti lety jako akce studentů Univerzity Mateje Bela ve středo­slovenské Banské Bystrici. V roce 2005 se uskutečnila její první konference, která měla kolem stovky účastníků. Dnes je to jedna z největších podobných akcí v Evropě a má ambici být stejně známá jako každo­roční setkání v Davosu nebo únorová bezpečnostní konference v Mnichově. „Začali jsme bez peněz, bez podpory, bez bankovního účtu a telefonního čísla, jen jako akce mladých lidí. Takový diplo­matický a zahraničněpolitický startup. Dnes jsme mezinárodní organizací s 80 lidmi, s kancelářemi v Bratislavě, ve Vídni, v Bruselu, Kyjevě i v USA a zastoupením v Praze, ve Varšavě či Berlíně. Ostatně zkratka Globsec znamená Global Security. Nakonec jsme se dokázali prosadit, teď v Praze na další naší konferenci bude 2000 lidí ze 70 zemí,“ říká Róbert Vass.

Heslem konference Globsec ­Forum 2024 je Taming The Storm, což se dá přeložit jako Zkrocení bouře. Jaká bouře se na nás žene?

V mezinárodních vztazích a ve věcech globální bezpečnosti zažíváme mimořádně nestabilní období, které bude mít obrovský dopad na budoucnost světa. Konflikty na Ukrajině, v Gaze, jinde na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii, Africe i další definují budoucnost světového pořádku. Je to skutečná bouře.

Když to přeženu, jsme v oku ­bezpečnostního hurikánu?

To nepřeháníte. Když to přirovnáme k přírodní katastrofě, tak je to bouře, která zničí úrodu, vyvrátí stromy, strhá střechy. V takovém období se nacházíme a naše konference se věnuje tomu, jak zabránit podobným škodám, jak se dostat z této situace, jak posílit naši odolnost, jak se připravit. Období, které nás čeká, je proto v případě bezpečnosti klíčové. A o budoucnosti světového pořádku se rozhoduje dnes na východních hranicích EU ve válce na Ukrajině. O budoucnosti Západu se rozhoduje na Východě.

Někdo ale tvrdí, že konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je jen re­gionální.

Určitě ne! Je to konflikt o obraně základních principů mezinárodního práva a obraně principů světového pořádku. Rusko je porušuje a Putin chce tyto principy změnit. Nesmíme přistoupit na to, že mezinárodní hranice se budou měnit silou. Rusko tím chce prosadit imperialistickou minulost. Pokud neubráníme zmíněné principy na Ukrajině, nikdo nám nebude věřit, ať řekneme cokoli například o Tchaj-wanu. Pokud neubráníme hodnoty světového pořádku, západní i další instituce postupně ztratí důvěru. Bude to začátek zahnívání světového pořádku a mezinárodního práva. Proto musíme odolat současné bouři. Vy jste hovořil o hurikánu, takže musíme projít okem hurikánu. Když tuto misi Západ nezvládne, bude mít naše civilizace velký problém. Ukrajina byla v tom­hle směru budíčkem.

Jenže Západ nevypadá na to, že je na střet se svými nepřáteli připraven. Nechceme bojovat, Evropa dlouho zanedbávala svoje armády, obranný průmysl byl omezován, nad bezpečnost jsme povýšili konzum. Co s tím?

Evropa zažila po druhé světové válce desítky let míru, vybírala si mírové dividendy. Mysleli jsme si, že válka už k nám nepřijde, že se starými časy je konec. Invaze na Ukrajinu ale změnila situaci. Musíme teď vyzařovat odhodlání a mít vojenskou sílu na odstrašení, aby nikoho ani nenapadlo, aby nás napadl. K tomu potřebujeme dva pilíře: Jedním je vojenská způsobilost, které jsme se kdysi zbavovali. Musíme ji budovat daleko robustnější a technologicky vyspělejší. Druhým, možná ještě důležitějším pilířem je politické odhodlání takové způsobilosti použít v případě, když to bude nevyhnutelné. Protivník to musí vědět, nesmí o tom pochybovat. Tak funguje odstrašení.

Západ ale, vidíme to v případě Ukrajiny i Gazy, nemluví jedním hlasem. Může na tom diskuse na konferenci, jako je Globsec, něco změnit?

Může ovlivnit mezinárodní diskusi a to se v minulosti stalo mnohokrát. Vrátím se k tomu, o čem jsme mluvili před chvilkou. Putin nepočítal s tím, že se Západ po napadení Ukrajiny spojí, jednota Evropy a USA byla bezprecedentní. Dokázali jsme překonat i tabu, jako byly dodávky některých zbraní pro Ukrajince či jejich použití proti cílům na ruském území. Vztah k Ukrajině ale prochází na Západě určitým vývojem, jednota může postupně oslabovat, my ji však potřebujeme udržet co nejdéle. To je úloha střední Evropy. Na to upozorňuje naše konference.

Ukrajině snad už rozumíme, ale co dalšího nás ohrožuje?

Válka probíhá i na energetickém poli. Rusové nám přece zapínali a vypínali plyn. Válka na globálním poli probíhá, nebo se jí alespoň vyhrožuje, také v obchodě a ekonomice. Další hrozbou je informační a hybridní válka i kybernetické útoky. Vzpomeňme třeba na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, které byly dílem ruských tajných služeb. Důležitá bojová fronta, kterou živí naši globální soupeři, jako jsou Rusko a Čína, probíhá i uvnitř našich společností, v informačním prostoru. Ta má za cíl nás dál rozdělovat a snížit naši politickou schopnost účinně reagovat na vnější hrozby. Musíme se soustředit, abychom uspěli na všech frontách, což není vůbec jednoduché.

Globsec jako organizace je založena i na tom, že věří v pevnou transatlantickou vazbu. Přitom antiamerikanismus je v Evropě oblíbená disciplína.

V dynamickém světě, ve kterém má stále větší vliv Čína, nebude mít osamocená Evropa šanci. Transatlantická vazba s USA a Kanadou je proto podmínkou udržení evropské konkurenceschopnosti. To neplatí jen pro ekonomiku, ale bez této vazby nebudeme schopni dlouhodobě prosazovat ani naše vidění světa, které známe po druhé světové válce.