Mělo by se povolit dětské porno generované pomocí AI? Sexuologové a psychologové se neshodují

Měla by se podle vás povolit dětská pornografie vytvořená AI?

Bylo by to požehnání pro naše pacienty pedofily. Vždy jsme jim dávali za terapeutický úkol pořídit si dětskou pornografii jako léčebnou pomůcku, aby neobtěžovali děti. Nyní, kdy je držení dětské pornografie trestné, to už není možné. Člověk má právo si užít svoji preferovanou sexualitu v souladu se zákonem. Kdyby byla taková pornografie vytvořena AI, odpadl by důvod trestnosti, tedy že při výrobě se zneužívají děti. Nicméně podle současné zákonné úpravy i to by bylo trestné. Například v Japonsku jsou animované obrázky povolené. 

Máte tedy za to, že by se mohlo zabránit zneužívání dětí při výrobě, protože jsou zobrazovány fiktivní děti?

I když se to stalo trestným, tak výroba dětské pornografie nepoklesla. Protože není lidská oběť, neplatilo by zdůvodnění, že se to trestá proto, aby se zabránilo zneužití dětí při výrobě.

V čem by taková pornografie pomohla pacientům s parafiliemi?

Člověk si musí nějak odžít tu svoji potřebu, takhle je odkázaný na fantazii, což je trochu málo. Kdyby byla fantazie obohacená nějakou takovou legální pornografií, tak by to bylo pro toho člověka bohatší.

Nepodněcovalo by to naopak k vyhledávání kontaktů s dětmi?

My odborníci tomu nevěříme. Pokud nebude moct nějak odžít svou preferovanou sexualitu, tak se jednou prolomí hráz a je průšvih. Samozřejmě musí s pornografií zacházet kvalifikovaně tak, jak je učíme. Musí to ve fantazii odžívat s pornografií, musí si to užívat, ale přitom si musí stále říkat, že si to teď užívá, ale nikdy to nesmí převést do reality.

Bylo by podle vás možné povolit dětskou pornografii vytvořenou umělou inteligencí?
Podle výzkumu z roku 2021 mezi konzumenty takových materiálů, včetně těch, kteří nemají parafilii, na dark webu ukázalo, že 62 procent z nich má pocit, že je nemohou přestat užívat. Dále 44 procent pomýšlelo na to, že vyhledají kontakt s dětmi, a 37 procent kontakt vyhledalo. Tato čísla ukazují, že je to velký problém a nárůst je veliký. Nějakou dobu se uvažovalo, že by se lidem s diagnostikovanou parafilií dávala pornografie takzvaně na přepis, nějak by se to legislativně upravilo. Nejprve by se ale muselo posoudit, jestli se jedná o člověka, který potřebuje explicitnější materiály, a zda se jedná o takzvaného neexkluzivního pedofila, který není schopný navázat vztah s dospělým člověkem. Pokud by se to takto vyfiltrovalo, hypoteticky by to šlo. Stále se ale bavíme o obrázcích generovaných AI, které jsou ilegální, proto takové debaty už nejsou. Navíc se při terapeutické práci s lidmi s parafilií snažíme, aby se dětské pornografie vzdali úplně, i když je to pro ně těžké.

Bylo by to tedy možné povolit v případech neexkluzivních pedofilů?

Muselo by to být individuálně posouzené u těch, u kterých nehrozí riziko, že by vyhledali kontakt s dětmi. Je to ale stále hypotéza. Je tu další problém toho, že by se používání pornografie generované AI normalizovalo, že jsou takové materiály v pořádku. Z tohoto důvodu si myslím, že je lepší, aby se to nerealizovalo. Zároveň je otázka, kdo zajistí, že se takové obrázky nedostanou na veřejnost.

Je skutečně pornografie generovaná AI bez oběti, jak je často uváděno jako argument pro legalizaci takového obsahu?

Ne vždy. Je rozdíl, jestli je to generovaný obrázek falešného člověka, který neexistuje, i když se můžeme bavit o tom, zda vychází z již existujících tváří skutečných dětí, nebo akt reálné osoby. U takových případů se liší i dopady na konkrétní oběti.  O čem se méně mluví, je to, že generování těch obrázků a zahlcování online prostoru jimi ztěžuje policii identifikaci. Hůře se v nich vyhledávají konkrétní oběti. I kdyby to nepoškozovalo konkrétní dítě, rizika jsou příliš velká vzhledem k tomu, že by to mohlo vést ke kontaktování reálného nezletilého.

Mohlo by to být tedy i nějakým spouštěčem?

Může. Začít to může i obyčejným sledováním porna u lidí bez parafilie, protože si následně zvykne na klasickou pornografii a orgasmy nemusí být tak intenzivní. Část lidí, někteří kolegové mluví až o osmi až padesáti procentech, pak vyhledává tvrdší a explicitnější materiály. Takže ano, s jídlem roste chuť. Zároveň to i trápí samotné konzumenty, jsou nešťastní, že jim běžné porno nestačí. Po uspokojení a vyvrcholení pak přijde sebezhnusení. Až polovina konzumentů těchto materiálů uvádí, že mají tendenci se sebepoškozovat či mají myšlenky na sebevraždu, tedy je to problém i pro ně samotné.