Pavel Josef Buchta: Focení mi znechutily fotografky na mateřské, Akty X byly impuls začít znova
Kameraman, co začal točením videoprohlídek, a to pomocí dronu. K vizuální tvorbě měl tedy jeden z vítězných fotografů soutěže Akty X vždy blízko. Dokonce ho motivovala začít fotit znovu. Téma jeho vítězného snímku „folklor“ mu je blízké. Pochází z jižní Moravy, přímo z obce, kde se tančí tanec Závadka, který je na seznamu památek UNESCO. Do 30. září máte možnost si všechny vítězné snímky soutěže prohlédnout naživo v pražské Fragment Gallery. Do 22. září zároveň probíhá na webu dobrobot.cz aukce všech vystavených děl. Výtěžek z aukce půjde na podporu neziskové organizace Pod svícnem, která se dlouhodobě věnuje pomoci obětem domácího násilí.
Co vás inspirovalo k tomu, abyste se začal věnovat právě aktové fotografii, jaký máte vztah k aktové fotografii a jak se váš vztah k tomuto žánru vyvíjel během let?
Fotím vlastně už od mladého věku, kdy se děda věnoval fotografii, a začal jsem fotit na starého Pionýra (fotoaparát), tenkrát to byl les nebo krajiny. Cesta k aktové fotografii začala, když jsem začínal fotit různé akce a vůbec se začínal více orientovat v žánrech focení. Dost mě ovlivnila tvorba Jana Saudka, ale nejvíce dílo a příběh Miroslava Tichého z Kyjova. Jeho příběh a fotografie mě přiměly začít asi nejvíc.
Jak probíhal kreativní proces vytvoření vašeho vítězného snímku a jaký příběh se za ním skrývá?
Téma folkloru je mi v rámci mého bydliště velice blízké a spojit ho s aktovou fotografií byl plán už delší dobu, jen nebyl správný impuls na realizaci. Modelka má taky blízko k folkloru, a tak se to nějak sešlo. Byla spousta nápadů, ale nakonec jsem zvolil cestu jednoduchosti a čistoty.
Setkal jste se někdy s předsudky nebo nepochopením vůči aktové fotografii? Jak na takové reakce odpovídáte?
To ani ne, za aktovou fotografií je spousta práce a mám pocit, že lidé to i umí ocenit. Bavíme se ale o aktové fotografii, ne o cvakání jen tak…
Jaká je podle vás role umění a konkrétně aktové fotografie v osvětě a diskusi o citlivých společenských tématech, jako je domácí násilí?
Myslím si, že velice důležitá. Umění umí lidi zaujmout a donutit začít přemýšlet nad daným tématem. Jinak prostě jdou dál.
Jakým způsobem budujete důvěru se svým modelem/modelkou, aby se cítil/a komfortně a otevřeně před kamerou?
Důležité je si sednout hned na začátku. Nejde někoho přemlouvat k aktové fotografii. Dost ale také pomůže ukázka tvorby, že to není nic vulgárního. No a pak je důležitý taky profesionální přístup. To pak jde samo.
Měl jste během focení nějaký moment, který změnil váš přístup k fotografii nebo váš pohled na aktovou tvorbu? Pokud ano, jaký to byl moment?
Já měl doteď období, kdy jsem asi 8 let vůbec nefotil, ani krajiny, prostě nic. Prodal jsem i fotovýbavu. Nástup levných zrcadlovek a přehršel fotografek na mateřské dovolené mi fotografování dost znechutily. Nebyla prostě vůbec nálada. Minulý rok jsem si koupil v rámci své profese zase výbavu a poslední impuls bylo obnovení Aktů X. Pak už stačilo téma, které prostě sedlo, a bylo to.
Jak se připravujete na focení aktů? Je pro vás důležitější plánování a struktura, nebo dáváte přednost spontánnosti a improvizaci?
Vždycky jdu do focení s nějakým plánem, vše pěkně vymyšlené a nalajnované. Jenže z toho nikdy nebyla fotografie, která by se mi líbila, a nakonec je nejlepší vždy ta, která vzniká spontánně a improvizovaně. To mě na tom vlastně baví nejvíc.
