Od aktivistických výkřiků k pokoře: Proměna amerických SWMRS po #MeToo skandálu
Kalifornští punkrockoví SWMRS se pomalu, ale jistě vrací na scénu. To, co byla původně dobře našlápnutá kariéra, bylo v nejvyšší rychlosti zastaveno nárazem do vlny #MeToo. Původní bubeník kapely Joey Armstrong, syn zpěváka z Green Day Billie Joe Armstronga, byl v roce 2020 obviněn ze sexuálního obtěžování, zneužívání svého postavení a moci vůči bývalé partnerce, zpěvačce Lydii Night. Kapela SWMRS se v prvotní reakci vůči obvinění nevymezila, naopak podpořila svého člena, čímž si neudělala mezi fanoušky zrovna dobré jméno. V roce 2020 měli navíc členové kapely autonehodu, při níž kytarista Max Becker vyletěl z auta a vážně se zranil. Dlouho tak nebylo jisté, jaký po těchto dramatických situacích čeká kapelu SWMRS osud. Teď se vrací s pokorou a novou sestavou na pódia. Před koncertem, který se odehraje 13. 11. v pražském Café V lese, jsme zpovídali bratry Maxe a Cola Beckerovy. Jak se ke kauze postavili? Jak kapela vnímá svůj vlastní aktivismus a odpovědnost vůči svým fanouškům?
Odchod Joeyho Armstronga po obviněních ze sexuálního obtěžování byl pro kapelu zásadním momentem. Jak jste k situaci přistupovali, a to jak v osobní rovině, tak jako kapela?
Cole: Udělali jsme hodně chyb ve snaze zvládnout tuto velmi závažnou situaci, naše prvotní reakce ji však bohužel zhoršila. Plně si uvědomujeme, že jsme tím mnoho lidí zklamali. Za to se opravdu omlouváme. Nechceme se na nic vymlouvat, i proto jsme se stáhli do ústraní a využili čas k tomu, abychom se z toho poučili a vyrostli. Joey už není součástí kapely a nemluvíme za něj, ale uznáváme na tom celém svůj podíl a doufáme, že se budeme moct posunout dál. Chceme prostřednictvím své hudby lidi spojovat.
Jaké kroky jste jako kapela v souvislosti s obviněními podnikli, abyste zajistili prostředí, kde se budou všichni cítit bezpečně?
Max: Nechtěli jsme to podcenit a věnovali jsme hodně času vzdělávání v oblastech, jako je konsent, obtěžování a mocenská dynamika v showbyznysu. Způsob, jakým fungujeme jako kapela, se úplně změnil – máme skvělý nový tým, který je složen převážně z žen, včetně naší mámy a sestry. Ty nám díky svým zkušenostem pomáhají lépe chápat, čím si ženy v hudebním průmyslu a v každodenním životě procházejí. Teď se soustředíme na to, abychom dokázali obnovit důvěru u svých fanoušků – snažíme se potkávat s co nejvíce lidmi, kteří chodí na naše koncerty, protože si vážíme toho, jaké pouto mají s naší hudbou. Chceme být co nejvíce otevření a vytvořit prostor, kde se všichni mohou bavit.
Změnila tahle zkušenost váš pohled na slávu a odpovědnost v hudebním průmyslu?
Max: S popularitou přichází i moc ovlivňovat životy druhých. Teď jsme si mnohem víc vědomi toho, jaký vliv máme, a odpovědnosti, která s tím přichází. Jsme vděční za to, že nám navzdory našim přešlapům dali fanoušci druhou šanci a prostor, abychom mohli dál dělat hudbu.
Jak tyto zkušenosti ovlivnily vaši hudbu nebo témata, kterým se chcete věnovat v nadcházející tvorbě?
Cole: Myslím, že nás to přimělo pracovat s mnohem větší vděčností. Udělali jsme dost chyb, ale lidé byli natolik velkorysí, že nám dali druhou šanci. Byly chvíle, kdy nebylo jisté, jestli SWMRS ještě někdy budou hrát, takže každý koncert, který teď odehrajeme, vnímáme jako dar, protože si naplno uvědomujeme, že všechno mohlo být úplně jinak.
SWMRS prošli během let spoustou změn. Jak byste popsali svůj vývoj?
Max: Rád to přirovnávám k sochařině. S každou další fází nebo změnou odsekáváme kus mramoru a pomalu se dostáváme blíž k tomu, kým opravdu jsme. Ale myslím si, že to je proces, který nikdy neskončí.
Cole: Přesně tak. Den po dni se přibližujeme čím dál víc k naší podstatě.
SWMRS jsou známí svými energickými živými vystoupeními. Jak dnes přistupujete k vystupování ve srovnání s dřívějšími lety?
Max: Teď se méně soustředíme na sebe a více na lidi v publiku. Chceme, aby cítili tu katarzi a uvolnění, které hudba přináší, a navíc teď pociťujeme víc než kdy jindy, že je naší povinností jim to zprostředkovat!
Maxova nehoda v roce 2019 byla pro kapelu další těžkou zkouškou. Jak vás tyto těžkosti formovaly?
Max: Rozhodně nám to dalo úplně nový pohled na život. Dřív jsme se hodně zabývali maličkostmi, ale tím, že jsme o vše skoro přišli, se prohloubila naše vděčnost. Jsme prostě rádi, že tu můžeme být a že jsme naživu!
Co vás po tom všem motivuje pokračovat v tvorbě a vystupování?
Max: Na turné se setkáváme s lidmi z celého světa, kteří nám říkají, jak je naše hudba ovlivnila. Co víc si člověk může přát? Jsme poctěni, že můžeme dělat hudbu, která pro lidi něco znamená. A právě proto pokračujeme!
Jaký máte teď pocit z návratu na hudební scénu po vaší pauze a změnách v sestavě?
Max: Teď už víme, že jsme kapela proto, že opravdu milujeme, co děláme. Nemáme žádnou skrytou agendu – jde jen o lásku k tomu, co děláme, a o spojení s lidmi prostřednictvím naší hudby.
Cole: Myslím, že jsme obecně mnohem vděčnější. Nesmírně si užíváme cestování a společné hraní. Velkou roli hraje taky to, že jsme rodina.
SWMRS často využívali svou platformu k vyjadřování k sociálním a politickým otázkám. Jak se váš aktivismus vyvinul v důsledku vašich nedávných zkušeností?
Cole: Tato zkušenost mě přiměla být kritičtější k vlastnímu jednání. Stále mi záleží na všem, o čem jsem kdysi mluvil na pódiu, a myslím, že jsou chvíle, kdy by umělci měli promluvit, zvlášť pokud mohou skutečně něco změnit. Ale čím dál častěji vidím, jak lidé používají aktivismus jako určitou image, což ve skutečnosti nepomáhá ničemu kromě budování jejich osobní značky. Sám jsem se tím provinil, i když jsem si to v tu chvíli neuvědomoval. Mít mikrofon a publikum je obří privilegium a odpovědnost, a tak jsem se vyjadřoval k věcem, na kterých mi záleželo. Tenkrát se mi to zdálo jako správná věc – ale zpětně si myslím, že jsem to občas dělal jen proto, abych všem předvedl svoje hodnoty. Co se týče aktivismu dnes, je pro mě důležitější být aktivní ve věcech, na kterých mi záleží, ve svém osobním životě, než je prezentovat jako zpěvák za mikrofonem.
Máte pocit, že se vaše publikum v průběhu času změnilo? Jak se vám nyní daří navázat kontakt s fanoušky v porovnání s dřívějškem, zejména s ohledem na změny v kapele?
Max: Jediné, v čem se naše publikum změnilo, je to, že vyrostlo s námi. Potkáváme lidi, kteří jsou našimi fanoušky už 12‒14 let, ukazují nám fotky z roku 2010, kdy nás poznali, nebo něco podobně neuvěřitelného. Vyrostli, stejně jako my. Takže v jistém smyslu ano, změnili se... Mám pocit, jako bychom všichni vyrůstali společně. A nové fanoušky vítáme s otevřenou náručí!
Cole: S Maxem jsme si vždycky užívali společenský aspekt toho, co děláme. Rádi se potkáváme s lidmi na našich koncertech, takže jsme za tu dobu poznali spoustu fanoušků. Opravdu skvělé je, že máme mnoho posluchačů, kteří jsou tu s námi od začátku – lidí, které jsme potkali na koncertech před téměř deseti lety a kteří na nás stále chodí. Je skvělé, že jsme během aktuálního turné potkali nové fanoušky a dostali zpětnou vazbu na to, co mají na naší hudbě rádi. Někteří například říkají, že jim připomíná jejich vysokoškolské časy. Takové věci jsou pro mě opravdu výjimečné – slyšet, jak se naše hudba stala součástí života lidí.
Co vás život v kapele naučil?
Max: To, že hudba má kouzelnou moc. Hrát před lidmi, kteří se na ni dokážou napojit, to je prostě magie v té nejčistší formě.
Cole: Být v kapele znamená zavázat se něčemu většímu, než jsi ty sám. Je to jedna z mála uměleckých forem, která skutečně spojuje lidi. Je snadné na to zapomenout, zvlášť když to děláš dlouho. Proto mám rád koncertování – je neuvěřitelné sledovat, jak hudba lidi spojuje.
Co mohou fanoušci očekávat od SWMRS teď? Chystají se nové projekty, alba nebo spolupráce?
Max: Ano! Už pracujeme na dalším albu. Žádné další pauzy. Jsme rozjetí a užíváme si to. Jedeme dál!
Když se ohlédnete za svou cestou, na jaké momenty jste nejvíce pyšní a co byste řekli svým mladším já na začátku, zvlášť s ohledem na výzvy, kterým jste v posledních letech čelili?
Max: Řekl bych: „V životě přijdou vrcholy i pády, ale nejdůležitější je žít přítomným okamžikem a vážit si všech těch zážitků a vzpomínek, protože tě dovedou přesně tam, kam patříš! Nejsme nic víc než souhrn našich vzpomínek, tak si je střež.“
Cole: Jsem opravdu hrdý na naše nové album BECKER. Jsou to jednoznačně nejoblíbenější písně, které jsme kdy s Maxem napsali. Jsem také hrdý na Cadea (bratr a nový basák, pozn. red.), že je tak úžasným přírůstkem do kapely, a na nás tři, že jsme dokázali společně s Wyattem a Kourtney vytvořit tak upřímné a procítěné album.
Svému mladšímu já bych řekl: „Prostě si co nejvíc užívej tu jízdu. Hraj každý koncert, jako by to měl být tvůj poslední. Ať už hraješ před deseti lidmi nebo deseti tisíci, vždycky ze sebe vydej to nejlepší. I když se ti zrovna nezdá, že je to nejlepší večer tvého života, pro někoho jiného to může být ten úplně nejlepší večer – a ty můžeš být jeho soundtrack! Není to super?!“
