Buchert: Jaderné zbraně přináší zkázu i mír, Hirošima se opakovat nebude. Evropa je vojenský tajtrlík
Jaderné zastrašování nabírá na obrátkách. Zatímco se v ruských médiích otevřeně mluví o úderech atomovými zbraněmi na evropská města a vojenské základny, Západ je v odpovědi na takovou rétoriku zdrženlivý. Přitom tomu tak nebývalo vždy. Jak by vypadal jaderný útok v současnosti? Kdo má kolik atomových zbraní a kdo si je může ještě vyrobit? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.
Jaderné zbraně přináší zkázu i mír. Jejich ničivá síla po dlouhé roky studené války odrazovala světové mocnosti od vzájemných konfliktů. Po dekádách míru, kdy se přistupovalo k dohodám o odzbrojení a jaderné arzenály byly pod dohledem mezinárodních organizací, se ve světle vyostřené politické situace od některých smluv odstupuje. Některé státy přehodnotily své plány na zeštíhlení jaderného arzenálu, jiné rovnou začínají více zbrojit. Jako například Čína, o jejíž postupech a taktikách využití atomových zbraní nevíme skoro nic.
Vyrobit jaderné zbraně není zase tak složité. Za předpokladu, že má daný stát zaběhlý civilní jaderný výzkum, dostatek vědeckých kapacit a peněz, je to otázka měsíců. To je případ i Jižní Koreje, která v minulosti vojenský jaderný program měla, a pokud jej opět spustí, může mít atomovou zbraň relativně rychle. Neméně důležitá je i otázka toho, jak jadernou nálož dopravit do „cíle“. Ne všechny země, které jsou schopny ji vyrobit, mají odpovídající zařízení k jejímu použití. K tomu mohou sloužit třeba i stíhačky F-35, které hodlá nakoupit Česká republika.
Dokáže Česká republika vyrobit jadernou bombu? A nastal čas oprášit znalosti z branné výchovy a chystat se na jadernou válku? Dozvíte se ve videu.
