Marek Moša: Na nemocniční nákazy už je penicilín krátký. Fágová léčba je ale úspěšná až v 80 procentech
Jako každý správný vědec má Marek Moša (54) trpělivosti na rozdávání. Před patnácti lety ho zaujaly bakteriofágy, viry, které likvidují bakterie. V době, kdy dramaticky narůstá rezistence vůči antibiotikům, v nich spatřil budoucnost. Letos na konci listopadu byl jeho intravenózní fágový přípravek oficiálně použit ve zvláštním léčebném programu. Pacientka, u níž si litry antibiotik neporadily se zlatým stafylokokem, se fágového koktejlu už nemohla dočkat. „Tento den vejde do historie,“ říká Marek Moša.
Můžete pro ty z nás, kteří nemají patřičné vzdělání, ozřejmit, co je bakteriofág?
Bakteriofág nebo zkráceně fág je obecný název pro virus o velikosti 20 až 200 nanometrů, který je, jednoduše řečeno, schopný usmrtit bakterie. Jeho název je odvozený z řečtiny.
Takže je to takový požírač bakterií?
Dalo by se to tak říci. Fág způsobuje lyzi patogenní bakterie, de facto ji destruuje. Virion do ní pronikne, replikuje v ní svou DNA nebo RNA, namnoží se, čímž bakterii, třeba zlatého stafylokoka, který způsobuje časté infekce v pooperační ráně, zničí. Hostitelská buňka pukne a stovky nových virů se pustí do dalších bakterií.
A nezačnou se potom bakteriofágy, když už vyřídí všechny stafylokoky, ládovat něčím jiným a neohrozí lidské zdraví?
Fág si ničeho jiného než „své“ bakterie nevšímá. Proto je také použití fágové terapie nejen účinné, ale i bezpečné.
Kde všude se fágy vyskytují?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
