Rakušan: Od střelby na Filozofické fakultě jsme udělali řadu opatření, ale absolutní bezpečí zajistit nelze
V prosinci uplynul rok od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde student zavraždil 14 lidí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ten den popsal jako jeden z nejstrašnějších zážitků své kariéry. V rozhovoru pro Reflex podotkl, že je nutné zpřísnit zbraňovou legislativu a udělat opatření pro bezpečnější dospívání dětí.
V prosinci bylo výročí střelby na Filozofické fakultě. Jak ten rok hodnotíte?
Už jsem něco za 46 let zažil a ten den je jeden z těch vůbec nejsilnějších a nejstrašnějších zážitků mé pracovní kariéry i mě osobně. Byl jsem tomu všemu velmi blízko. Když bylo podezření na střelbu na Západočeské univerzitě a já jsem stál na té samé chodbě ministerstva vnitra, byl tu vánoční stromeček, stejně jako loni, vybavila se mi atmosféra toho dne. Byla to rána osobní, ale i celospolečenský otřes. Nikdo jsme si nic takového neuměli představit a všichni jsme samozřejmě doufali, že tuhle zkušenost Česká republika mine. Za ten rok společnost i procesy prošly změnami, které zlepšují bezpečí v Česku. Absolutní bezpečí ale prostě neexistuje. Žádné opatření nemůže stoprocentně eliminovat takový skutek, ale myslím si, že jsme se v prevenci posunuli správným směrem.
Jaká opatření myslíte?
Je to zpřísnění zbraňové legislativy, které částečně už Poslaneckou sněmovnou prošlo. Od roku 2026 začne platit nový zákon o zbraních a munici, který obsahuje celou řadu velmi dobrých záležitostí. Pak je to implementace takzvané červené dlaždice (povinnost prodejců zbraní a střeliva na upozornění o podezřelých nákupech, pozn. red.), vytvoření analytického softwarového nástroje, díky kterému lze z dat registru zbraní mnohem lépe vidět rizikové převody zbraní a střeliva, propojení zdravotnických registrů s registrem zbraní a povinnost lékařů prověřovat, zda jejich rizikoví pacienti vlastní zbraně. To jsou všechno kroky správným směrem. Ministerstvo vnitra s podporou prezidentské kanceláře a našich odborníků předložilo Poslanecké sněmovně zpřísnění držení tlumičů u krátkých zbraní. Ještě uvidíme, jak dopadne hlasování. Zákon je ve třetím čtení, ale je to důležitá věc a myslím si, že i poměrně symbolická.
Proti zákazu tlumičů se postavily střelecké a zbraňové spolky, které na Vysoké škole chemicko-technologické udělaly test, zda je možné poznat střelbu v budově s tlumiči a bez nich.
Já jsem viděl video, které natočila Policie České republiky, ve kterém používala skutečně typy zbraní, které byly použity i při tragédii na Filozofické fakultě. Porovnávala v něm střelbu s tlumičem a bez. Laickým uchem je ten rozdíl značný. V takové situaci je doporučeno se schovat ve třídě, zabarikádovat se a utéct, v nejkrizovějším bojovat. Pokud je člověk schovaný někde ve třídě, je určitě akusticky velký rozdíl, jestli slyší výstřel bez tlumiče nebo s tlumičem. V té chvíli i taková věc může být rozhodná pro to, jestli to člověk v takové situaci zvládne a nebude mít žádnou újmu na zdraví nebo na životě. Celé je to přeci zcela legitimní a pochopitelný požadavek veřejnosti, Karlovy univerzity, ale i zástupců těch, kteří přišli o své blízké, aby nějaká společenská reakce byla. U tlumičů se bavíme o důsledku pro úzkou skupinu lidí, kteří takovou zbraň vůbec mají, používají. Takové zpřísnění má symbolický i věcný smysl. Našeho pana prezidenta nikdo nemůže podezřívat, že by nerozuměl zbraním, i jeho pracovní skupina se tento aspekt zbraňové legislativy dívá zcela jednoznačně, že by měl být přijatý. Na naší velké pracovní skupině pro zbraňovou legislativu, ve které byli odborníci z lékařského i zbraňového prostředí a zástupci všech parlamentních politických stran, zaznívala potřeba tohoto zákazu nejčastěji.
Na začátku prosince Sněmovní vyšetřovací komise ke střelbě na fakultě dokončila svou závěrečnou zprávu. Už jste měl možnost se si závěry pročíst?
Ne. Chtěl bych komisi ocenit v tom, že pracovala velmi citlivě. Je to samozřejmě citlivé pro všechny, kterých se tragédie dotkla, i ty, kteří na komisi vypovídali, protože se profesně účastnili zásahu. Jsem rád, že komise nepouštěla průběžně své závěry a nebulvarizovaly se. Čekám se, že bude komplexní zpráva v řádu týdnů oficiálně poslána, a tak se k ní dostanu i já. Neměl jsem jako ministr vnitra žádný nadstandardní přístup. Zřízení vyšetřovací komise jsem podpořil svým hlasem v Poslanecké sněmovně, protože je nutné, aby zásahy při takových tragédiích prošly veškerým možným pověřováním. Ostatně bezprostředně poté se zásahem na Filozofické fakultě začal zabývat Úřad vnitřní kontroly a následně Generální inspekce bezpečnostních sborů. Celou dobu jsem říkal, že až se událost oficiálně uzavře z pohledu GIBS i státního zastupitelství, bude čas na parlamentní vyšetřovací komisi. Takže je dobře, že komise vznikla a přijde s nějakým transparentním závěrem pro veřejnost.
Ale za postupem policie stále stojíte?
Otevřeně říkám, že jsem autentický člověk, který není bohorovný. Nikdy jsem netvrdil, že jsem ve své vládní či ministerské funkci vše udělal dobře. Tohle byla naše první zkušenost s takovou událostí, snažili jsme se s policejním prezidentem od první minuty komunikovat maximálně otevřeně, co se dalo. Uvědomuju si, že mi někteří lidé vyčítají, že jsem ten zákrok bezprostředně po události označil jako profesionální. Nedával jsem tím ale bianco šek policii či jednotkám integrovaného záchranného systému. Hovořil jsem o tom, co jsem viděl na místě krátce po tragédii, což byl skutečně profesionální zásah policistů. Samozřejmě, že jsem v té chvíli nehodnotil analytické postupy ani nic, co předcházelo té události. To musí být tématem právě odborného vyšetřování, takže nyní vycházím ze zprávy GIBS, která policii zadala metodické pokyny do budoucnosti. Některé z nich platily a byly aktivované při tom, zaplaťpánbůh, planém poplachu na Západočeské univerzitě. Ze zjištění, která jsem doposud měl k dispozici, nevyplývalo, že by při zásahu byla nějaká hrubá chyba, která by, kdyby se nestala, mohla tu tragédii odvrátit.
Hodnotíte pozitivně změny, které po střelbě na fakultě policie zavádí?
Policie se na útok aktivního střelce intenzivně a systematicky připravuje od událostí v Uherském Brodě (v roce 2015 střelec v restauraci Družba usmrtil osm lidí a jednu ženu těžce zranil, pozn. red.). Zřídily se prvosledové hlídky, ministerstvo vnitra okamžitě začalo s různými metodikami pro ochranu měkkých cílů, proškolování zájemců třeba i z řad škol. Nebylo to tak, že by policie před rokem nebyla připravena, aplikovala postupy, které byly zavedeny. Když se podíváme na události na Západočeské univerzitě, od první minuty policie kvalitně komunikovala s vedením univerzity, prohledala všechny budovy školy a podobně. Takže se samozřejmě po každé takové události se aplikují nové aspekty do operativních postupů.
Jaké změny by se podle vás ještě měly zavést ve spojitosti se střelbou na fakultě?
V jedné určitě. Z mého pohledu je to vůbec nejdůležitější oblast a netýká se přímo policejní práce. S vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou jsme v prosinci představili vládní program Bezpečné dětství. Mezinárodní statistiky ukazují, že se v 70 procentech podobných případů se jedná o pachatele, který prošel šikanou, domácím násilím, necitlivou hrubou výchovou nebo je to člověk, který byl izolovaný v kolektivu a nikdo a nikdo mu nenabídl pomoc. Vládní program má přijít se sadou opatření, která doplňují existující strategické dokumenty na snižování rizika násilí ve společnosti a ochranu dětí. Má tři základní pilíře: prevence zajištění nepřetržitého provozu krizové linky pro děti a rodiče s dostatečnými kapacitami detekce, rozšíření mobilních týmů duševního zdraví do všech krajů České republiky a vytvoření koordinované mezioborové spolupráce v rámci obcí s rozšířenou působností.
Jak to bude vypadat v praxi?
Když to zlidštím: dítě se vždy setkává s nějakým systémem. První setkání je v porodnici, pokud má maminka štěstí a natrefí na dobrou ošetřovatelku, zdravotní sestru nebo lékaře, který zjistí, že třeba její tělo nese známky domácího násilí, byla intoxikovaná nebo projevuje nějakou silnou emoční nestabilitu, systém zareaguje a ptá se, jestli právě narozené dítě přichází v této chvíle do prostředí, které je pro něj bezpečné. To je jen jeden případ, kde je potřeba jasná metodika, která třeba již pro policisty existuje, jak postupovat v takové rodině, kde třeba již dítě je, aby bylo v bezpečí. Společnost nemůže být hluchá k tomu, že takoví lidé mnohokrát volají o pomoc, často nenápadně a někdy se jí nedovolají. Musíme v této oblasti výrazně přidat, protože možnost dovolat se pomoci je v dlouhodobém horizontu nejlepší prevencí.
Vláda v polovině roku schválila mimořádné navýšení rozpočtu pro policisty na obnovu vybavení ve spojitosti se střelbou na fakultě. Je potřeba více peněz pro policisty?
Provoz pro letošní rok byl ošetřen podle schváleného návrhu v červenci. Nejsme v žádném deficitu oproti plánům, naopak rozpočet pro příští rok je za mé ministerské období zatím nejlepší. Máme o 10,3 miliardy vyšší rozpočet, než jsme měli loni, provoz je tedy bezproblémově zajištěn. Jsou v něm obsaženy i prostředky na rozvoj nejrůznějších systémů a investice. Také jsme mohli navýšit platy policistům o 2,5 tisíce měsíčně a navíc tam ještě zůstávají peníze na stabilizační příplatky. Zastávám názor, že by ne všechny prostředky měly být v tarifech tak, aby nadřízený měl možnost odměnit dobrou práci podřízeného. Na to tam peníze jsou, i letos se vyplácely odměny a stabilizační příplatky. Nikdy neřeknu, že je rozpočet ideální, ale ten pro příští rok je relativně velmi slušný.
Bylo přidání k platům reakcí na nedávné protesty bezpečnostních sborů, které požadovaly více peněz a zlepšení pracovních podmínek?
Měli jsme schůzku s odboráři v září, kdy jsme představovali vládní návrh přidání 1 500 korun do tarifů a bavili jsme se o tom, zda lze ve vnitřních zdrojích ministerstva vnitra najít ještě nějaké prostředky na navýšení. Sešel jsem se pak s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a přistoupili jsme k vnitřní rozpočtové změně, kdy jsme byli schopni Vězeňské službě, policii a hasičům přidat ještě tisíc korun, což jsme oznámili ještě před protesty. Tedy není možné říct, že zvýšení platů je reakce na protesty a navýšení rozpočtu o 10,3 miliardy už vůbec ne, to bylo již ve schváleném návrhu v červenci.
Budete dále jednat s odbory?
Už bylo jednání pracovní skupiny, která má řešit, jak by se bezpečnostním složkám mohla zjednodušit práce, upustit od zbytečných agend a byrokracie. Na úrovni ministerstva vnitra a Policejního prezidia se tomu věnujeme dlouhodobě, máme analýzu agend, které by mohly být takzvaně zcivilněny. To bude vyžadovat i legislativní změny. Ale tato skupina, ve které jsou řadoví policisté, lidé působící na útvarech po celé republice, ukazuje na problémy, které ministerstvo vnitra nevidí. V dubnu či květnu by pak měla předložit seznam opatření, jak každodenní práci policistů zlepšit. Tento přesný výsledek pak chci probrat s odbory. Samy mi říkají, že se s nimi setkávám nejčastěji ze všech ministrů za posledních 15 let a chci konkrétní výsledky. Dohodli jsme se na navýšení platů, které bylo vyšší než 1 500 Kč, dohodli jsme se na pracovní skupině. Já jsem nelakoval situaci narůžovo, ale tímto postupem se dá dosáhnout pozitivní změny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura kritizoval systém výsluh s tím, že by podle něj bylo lepší, kdyby tyto peníze měli policisté už ve výplatě. Měly by se výsluhy zrušit?
Můžeme vést teoretickou diskuzi o tom, jak by výsluhové náležitosti mohly nebo nemohly vypadat. Zcela otevřeně ale říkám, že jsme si jako vláda vědomi, v jaké bezpečnostní situaci jsme. Po covidu začala válka, přišla velká uprchlická krize, nemluvě o situacích, jako jsou povodně, lesní požáry i tragédie loňského prosince. Událostí, které nějakým způsobem ovlivňují bezpečnost i pocit bezpečí lidí, nastala obrovská škála po sobě v krátké době. Máme tu o půl milionu obyvatel více, než jsme měli. To je potřeba si také uvědomit a obsluhuje to stále nějaký počet policistů, takže ta jejich práce, v tom já jim dávám zapravdu, je teď objektivně těžší, pokud se teď cítí pod větším tlakem než dřív. Takže buď půjdeme do nějaké revoluce ve výsluhách, přičemž nám najednou může odejít až pět tisíc policistů, což si ale nemůžeme dovolit. Zcela zodpovědně říkám a je mi jedno, co je pravicové, středové či levicové, je to pragmatický pohled: v tomto volebním období nešlo jakkoli rozvibrovat sbory, abychom měli masové odchody. Je to i vzkaz pro policisty, stát má být zodpovědným partnerem a tito lidé mu slouží, přísahají, že za něj položí život. Proto bych také nikdy jako ministr nedovolil, aby se měnily podmínky pro ty, kteří už u sboru jsou a přišli do něj za určitých podmínek. Je samozřejmě legitimní diskuze pro budoucnost, jestli mladí policisté by raději měli peníze od začátku a ne po 15 letech, ale stojím za tím, že jsme teď tu změnu udělat nemohli. Jestli budeme do budoucna vést nějakou diskuzi, že mladí policisté by raději měli ty peníze hned na začátku, než myslet na to, co je za 15, 20 let, to je úplně legitimní diskuze, ale já si stojím za tím, že jsme teď tu změnu udělat nemohli. I kdybychom byli bývali s výsluhami něco udělali, do rozpočtu by se to nepropsalo. Právě naopak by náklady ještě stouply, protože při velké odchodovosti by se muselo vyplatit odstupné a podobně.
Jsou i s výsluhami odchody ze sboru velkým problémem?
S různými výkyvy je odchodovost problémem od roku 2019. Loni se nám po letech povedlo, že čísla jsou pozitivní, tedy více nových policistů uzavřelo služební poměr, než jich odešlo na začátku letošního roku. Ozývalo se dost alarmistů, i z řad opozičních politiků, kteří vykřikovali, že se do konce roku policie ocitne v absolutní personální katastrofě, odejde pět tisíc policistů a podobně. Statistiku budeme mít až v lednu, ale podle všeho se nic takového nestane a bude přibližně stejný počet nově uzavřených služebních poměrů jako těch, kteří odešli. To znamená, že počet policistů v České republice zůstane na 40 tisících, což já považuju v této neklidné době za pozitivní. Spolu s Policejním prezidiem pracujeme na tom, aby v problematických regionech, kde příslušníci chybí, se náboru pomohlo, třeba určitými příspěvky při nástupu. Jsou regiony, kde jsou stavy sboru pod kontrolou, třeba moravské regiony jsou na tom velmi dobře, problémové jsou třeba Praha a Středočeský kraj, kvůli obrovskému nárůstu počtu obyvatel, nebo Karlovarský a Ústecký. Policejní prezidium je řeší individuálně, aby se stavy v nich posunuly k lepšímu.
Velký rozhovor s Vítem Rakušanem si přečtěte v novém tištěném Reflexu >>>
