Video placeholder
I v téhle verzi příběhu o upířím hraběti musí úředníček Thomas navštívit tajemný hrad v Karpatech
Orloka často vidíme jen coby děsivý stín – ve filmu z roku 1922 i v té aktuální
Orloka často vidíme jen coby děsivý stín – ve filmu z roku 1922  i v té aktuální
Orloka často vidíme jen coby děsivý stín – ve filmu z roku 1922 i v té aktuální
Režisér Robert Eggers (vpravo) s hercem Willemem Dafoem spolupracuje rád: obsadil ho už do svých předchozích snímků Seveřan a Maják
8 Fotogalerie

Chci, abyste cítili jeho pach, říká o hrdinovi filmu Nosferatu scenárista a režisér Robert Eggers

Vojtěch Rynda

Nosferatu, jak známo, je upír, a to ze staré školy: bez třpytek a zadumaných sexy pohledů, jakými tenhle hororový podžánr naředily verze pro nácileté. Upíři přece mají páchnout mrtvolnou hnilobou. Eggersovi se podařilo natočit děsivou podívanou útočící na všechny smysly a zároveň vzdát poctu filmu Nosferatu, symfonie hrůzy (1922), asi nejklasičtějšímu hororu, jaký kinematografie zná. Reflex jako jediné české médium mluvil vedle Eggerse i s představiteli hlavních rolí: Lily-Rose Deppovou, Nicholasem Houltem, Willemem Dafoem, Emmou Corrinovou a Aaronem Taylor-Johnsonem.

O tom, že natočí svého Nosferatu, snil Robert Eggers od dětství, kdy ho chodil strašit slavný stínový obraz německého herce Maxe Schrecka v titulní roli dnes už více než sto let starého němého majstrštyku režiséra Friedricha Wilhelma Murnaua. „Bylo mi jasné, že když v době jeho vzniku na plátně nešťastný hlavní hrdina Hutter odklopil víko upírova sarkofágu, publikum zalapalo hrůzou po dechu a ucítilo pach nemrtvého monstra. Mohl bych dokázat něco podobného? ptal jsem se sám sebe,“ říká filmař. „Chtěl jsem pro moderní publikum exhumovat upíra z lidových povídaček. A takoví upíři nejsou svůdníci v dokonale padnoucích oblecích nebo třpytící se zachmuření krasavci. Upíři, co se o nich šeptalo na venkově, ztělesňují nemoc, smrt a sex primitivním, brutálním a nekompromisním způsobem.“

Murnaův Nosferatu byl neoficiální adaptací známého románu Brama Stokera Dracula: kvůli autor­ským právům a zasazení do německých reálií tvůrci tehdy pozměnili několik detailů, včetně jména protagonisty, který se ve filmu jmenuje Orlok. Eggers, který toužil natočit remake Nosferatu, a ne vlastní verzi Draculy, se původního filmu drží i v těchto rysech. Opět se tedy ocitáme v roce 1838 ve fiktivním severoněmeckém hanzovním městě Wisborg, kde žijí nepříliš bohatí, leč šťastní a zamilovaní novomanželé Ellen a Thomas Hutterovi. Thomas se musí v práci činit, a tak neprotestuje, když je vyslán do divoké východní Evropy zprostředkovat realitní transakci právě pro hrabětě Orloka. Tomu však nejde ani tak o nemovitost jako o Ellen, s níž ho pojí děsivé pouto. Zatímco Thomas se strastiplně vrací zpět domů, mladá žena postupně propadá zdánlivému šílenství a nepomůže jí ani opora přátel, Friedricha a Anny Hardingových, ani pochopení vědce a okultisty Albina Eberharta von Franze.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!