Íránská novinářka: V mé zemi bych skončila ve vězení. Nemohla jsem tam jet, ani když mi umírala maminka
Současný Írán připomíná pozdní fázi Sovětského svazu – je to ekonomicky a ideologicky zkrachovalý stát závislý na brutalitě. Na to, jaký je vývoj a život v zemi, která tak negativně ovlivňuje světové dění a pošilhává po vlastní atomové pumě, Reflex hovořil s GOLNAZ ESFANDIARI, šéfeditorkou Rádia Farda, jež tvoří íránskou sekci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Fardu íránský režim nenávidí, protože je vlivná, jen na Instagramu má více než 4,5 miliónu sledujících. „Mladí Íránci, kteří tvoří většinu obyvatel, jsou hrozně frustrováni z nejrůznějších omezení, z represí, ze špatného vládnutí, jež vede i k mimořádně špatné ekonomické situaci,“ říká k tomu Esfandiari. Ta pochází z Teheránu, ale už dlouho žije v Praze a dobře se naučila i česky.
Jste šéfeditorkou Rádia Farda, které kritizuje íránský režim. Co by se stalo, kdybyste teď jela do Íránu?
Skončila bych ve vězení. Před půl rokem byla moje maminka velmi těžce nemocná. Pak zemřela. Nemohla jsem se s ní ani rozloučit. Před časem jel náš bývalý kolega Rezá Valizadeh, který předtím deset let pracoval v Rádiu Farda, do Íránu. Byl uvězněn a odsouzen k 10 letům vězení.
Írán je v centru pozornosti kvůli své agresívní politice, podpoře různých teroristických organizací ve světě, spolupráci s dalšími totalitními režimy v Severní Koreji, Číně nebo Rusku a vyhrožuje, že si pořídí vlastní atomové zbraně. Většina Čechů ale tuto zemi nezná. Jak byste ji charakterizovala?
Je to krásná země, ale vláda je velmi represívní. Odpovědí na to jsou v posledních letech opakované protesty proti režimu. Ty jsou často svolávány pomocí sociálních sítí a v jejich popředí jsou už více než dva roky ženy, které bojují za svá práva, jež jsou jim upírána. Mnoho žen například odmítá chodit na veřejnosti se zahalenými vlasy, i když to zákony nařizují. Velké demonstrace v této souvislosti vypukly v září 2022 poté, co zemřela dvaadvacetiletá Mahsá Amíníová, kterou policie zadržela právě proto, že neměla zahaleny vlasy. Úřady tvrdily, že zemřela na infarkt, jiné informace hovoří o tom, že se tak stalo po brutálním napadení policií. Není dodnes jasné, co se přesně stalo. Při protestech po její smrti ale zahynuly desítky lidí a část íránských žen dodnes protestuje tím, že nenosí hidžáb, tedy muslimský šátek. A jsou za to často pronásledovány.
U nás existuje představa, že ženy v Íránu jsou vždy zahaleny. Jenže některé nejsou, odmítají to dodržovat, jak jste říkala. Jak se to mění v čase?
Milióny žen v Íránu mají osobní zkušenost s obtěžováním, pokutami nebo byly zatčeny náboženskou policií za to, že nemají na hlavě šátek nebo že ho nenosí podle toho, jak si režim představuje. Mnoho žen už ale odmítá dodržovat represívní zákony režimu.
Můžete to popsat konkrétně? Jak to funguje v reálném životě? Představme si, že jdete vy nebo nějaká jiná žena po ulici a nemáte zahalenou hlavu. Co se stane?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
