Jakub Landovský: EU nutila banky, aby zbraně zařadily na černý seznam. To je zločin!
Bezpečnost České republiky i Evropy a způsoby, jak ji zajistit, jsou to, co nás v poslední době hodně trápí. Jakub Landovský (48), který byl náměstkem ministra obrany a do loňského července pět let naším velvyslancem při NATO, si myslí, že Evropa bude muset hodně přidat, aby své postavení ve světě uhájila. „Evropa v tomhle žije v minulosti. Schovává se za své morální názory, není ale schopna se za ně postavit vojenskou silou,“ říká výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe v rozhovoru pro Reflex.
Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a objevily se spekulace, že byste se po nich mohl stát ministrem obrany. Co na to říkáte?
Kdo a kde bude v jaké funkci, o tom rozhodují občané ve volbách a pak politici, když skládají vládu. To je všechno, co dnes k tomu mohu říct. S pokorou k tomu dodávám, že jsem na ministerstvu obrany pracoval jako úředník a uvědomuji si, jak je pro ministra nesmírně důležitá podpora celé vlády.
Přeložil jsem si to tak, že záleží na tom, jaká vláda vznikne. Pokud vím, vašimi koníčky jsou silniční cyklistika a basketbal. Dá se to nějak využít při práci, kterou jste dělal, děláte nebo budete dělat?
Basketbal vám dá schopnost pracovat v týmu a znát v něm svoji roli. Cyklistika mi dává výdrž a schopnost tu trať nějakým způsobem dokončit.
V basketbalu je pivot, který hraje u koše, a také rozehrávač, jenž určuje taktiku. Co máte raději?
Basketbal miluji. Rád bych byl samozřejmě pivot, ale nemám dva a půl metru. Připomínám, že důležitý je v týmu i kapitán, který má neformální důvěru ostatních, to se dá použít i v jiné práci, jak jste se na to ptal. Nedávno jsme hráli zápas a šeredně jsme prohráli. Ale nám to nevadí, protože už jsme veteráni a hrajeme basketbal přes dvacet let. Kdysi jsme založili tým Dynamo a jsme hrdí na to, že pořád ještě hrajeme nějakou soutěž.
Pojďme k politice a situaci ve světě. Spisovatel Irving napsal román Svět podle Garpa, v němž použil prvky tragédie, parodie i absurdní komiky. Fabulační hříčky se tam střídají se seriózními popisy reálných situací. To by odpovídalo i nové knize, která se může jmenovat Svět podle Trumpa. Jaký je svět podle Landovského?
Znám dobře knihu Svět podle Garpa a vím, že má hrůzostrašný konec. Celá generace lidí, jež se věnovala Americe a mají Ameriku stejně jako já rádi, si teď zoufá nad tím, co všechno nás s Donaldem Trumpem čeká. Já to vidím přesně naopak.
Jak přesně?
Raduji se z toho, že demokracie ukázala svoji sílu přinést změnu do společnosti, která nejde správným směrem. Ta změna může být někdy radikální, a někdy má prvky, jež připomínají vzpomínaný Irvingův román, včetně těch tragikomických. Ale je to bezesporu zásadní změna. Proto je třeba brát Donalda Trumpa vážně, ovšem ne doslova. Je vždy bombastický v úvodu, pak následuje nějaká otevřená nabídka k jednání.
Někdy to ale vypadá jako vyhrožování.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
